OBRAZEM: Brutální protesty v Paříži mají 3 oběti a 900 zraněných

Události spojené s protesty proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot a ekonomickým reformám prezidenta Emmanuela Macrona ve Francii, které organizuje takzvané hnutí žluté vesty:

17. listopadu - Na 282.000 lidí protestovalo na různých místech Francie proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot od ledna 2019. Lidé z hnutí žluté vesty blokovali nájezdy na dálnice či kruhové objezdy na více než 2000 místech. Tam, kde manifestující blokovali komunikace, se stalo několik vážných dopravních nehod.

- V Savojsku zemřela nešťastnou náhodou žena, do které najela řidička, která podle francouzských médií zpanikařila. Celkem bylo zraněno 227 lidí.

- Podobné protesty vypukly i v Belgii.

18. listopadu - Blokády silnic pokračovaly na 150 místech, do ulic vyšlo asi 40.000 demonstrantů. Protesty si dosud vyžádaly nejméně 409 zraněných.

- Premiér Édouard Philippe řekl, že vzkaz demonstrantů slyšel, ale vláda na plánovaném zvýšení daní na pohonné hmoty trvá.

19. listopadu - Protesty pokračovaly, podle tisku byly hlavně reakcí na výroky premiéra Phillipea. Do ulic vyšlo 27.000 lidí.

20. listopadu - Protesty si vyžádaly druhou oběť. Zemřel motorkář, který v pondělí 19. listopadu na východě země utrpěl vážná zranění během silničních blokád. Srazila jej dodávka, která se otáčela.

- Ministr vnitra Christophe Castaner prohlásil, že protesty se zvrhly a jejich účastníci jsou stále radikálnější. Počet zraněných dosáhl 528.

- K protestům se vyjádřil prezident Emmanuel Macron, proti kterému míří hněv účastníků protestů, a vyzval k dialogu. Zdůraznil, že vláda se tímto krokem snaží přimět Francouze, aby upustili od používání fosilních paliv. Vláda již před zahájením protestů oznámila, že zdvojnásobí až na 4000 eur (104.000 korun) příspěvek motoristům s nízkými příjmy, kteří se rozhodnou vyměnit svá stará auta za novější.

22. listopadu - Francie vyslala kvůli nepokojům policejní posily na ostrov Réunion, kde byly v uplynulých dnech na některých místech vyrabovány obchody a protestující se střetli s policií.

23. listopadu - Podle šéfa Francouzské federace maloobchodu (FCD) Jacquesa Creyssela se kvůli protestům žlutých vest snížily denní tržby o 35 procent. Počet zákazníků obchodních center klesl o 47 procent.

24. listopadu - Protestů v Paříži, kde policie použila slzný plyn a vodní děla, se zúčastnilo asi 8000 lidí, po celé Francii protestujících bylo asi 106.000.

- Ministr vnitra Christophe Castaner z vyprovokování střetů obvinil "ultrapravicové buřiče."

29. listopadu - Petici proti drahým pohonným hmotám ve Francii, kterou na internetu založila jedna z vůdčích osobností hnutí, už podepsal víc jak milion lidí.

30. listopadu - Schůzka francouzského premiéra Édouarda Philippea s delegací mluvčích hnutí žlutých vest skončila nezdarem.

1. prosince - Další protesty v Paříži i v jiných městech, policie použila slzný plyn, zábleskové granáty a vodní děla, bylo zraněno více než 130 lidí, po celé Francii demonstrovalo asi 136.000 lidí. Protesty skončily velkými materiálními škodami, v Paříži byl kromě jiného poškozen interiér Vítězného oblouku. Policie uvedla, že původní pařížskou demonstraci asi 5500 lidí infiltrovali radikálové, kteří vyvolávali potyčky s bezpečnostními sbory.

- Podle poslední bilance bylo celkem zraněno téměř 900 lidí, z toho přes 150 policistů.

2. prosince - Prezident Emmanuel Macron svolal mimořádnou schůzi vládních činitelů. Ministr vnitra Christophe Castaner nevyloučil vyhlášení výjimečného stavu.

- Další nepřímou obětí protestů se stal řidič dodávky, který v noci na neděli zahynul v jižní Francii u zátarasu postaveného demonstranty.

Související

Emmanuel Macron

Ve Francii se opět protestuje kvůli důchodové reformě, Macron odmítá ustoupit

Novými demonstracemi a omezeními v dopravě dnes ve Francii pokračuje stávka pracovníků státní sféry vyvolaná vládním plánem důchodové reformy. Na železnici je v provozu oproti normálu 60 procent rychlovlaků TGV a méně než polovina běžných souprav, výrazně zůstává narušená hromadná doprava v Paříži. Hlavním městem odpoledne společně vyrazili na pochod železničáři a stoupenci tzv. hnutí žlutých vest, informovala francouzská média.

Více souvisejících

Demonstrace v Paříži Paříž Francie Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy