Násilné protesty zachvátily i francouzské regiony. Zůstala spoušť, desítky zraněných

ČTK

ČTK

2. prosince 2018 16:55

Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018).
Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů (2.12.2018). Foto: Profimedia

Násilné demonstrace v sobotu nepostihly jen Paříž, ale také regiony. V Toulouse na jihu země bylo v sobotu podle dnešního oznámení prefektury zraněno 57 lidí, z toho 48 policistů, napsala dnes agentura AFP.

Situaci v Toulouse úřady popsaly jako několikahodinové střety radikálů s policií. Zadrženo zde bylo 16 lidí, mimo jiné i za vyrabování dvou obchodů v centru města.

V Saint-Étienne jižně od Lyonu dav vyraboval několik obchodů a zdemoloval pobočku banky Crédit Agricole. Zatčeno zde bylo 14 lidí. Ve městě Le Puy-en-Velay jihovýchodně od Saint-Étienne se útočníci v noci na dnešek s pomocí molotovových koktejlů pokusili podpálit budovu prefektury.

⚠This footage from yesterday's protests against the #Macron regime in #Paris ? looks really Apocalyptic - if it comes to an new state of #emergency in #France, we can imagine what's coming next!!#1erDecembre #GiletsJaunes #YellowVests #MacronDemissionpic.twitter.com/CyvexUnJ4I

— Desert Hawk ? (@Syrian_Lion) 2. prosince 2018

Bouřlivá noc byla na předměstí Dijonu, kde vandalové zapálili devět aut. Spekuluje se, že tyto akce mohly být odvetou za to, že zde ve městě policie v sobotu večer zadržela sedm lidí.

V Poitiers podle portálu franceinfo se demonstranti střetli s policií a zapalovali ohně, bezpečnostní jednotky k rozehnání davu použily slzný plyn. V Marseille policie zadržela 21 lidí, zranění utrpěli tři policisté.

Po celé Francii v sobotu demonstrovalo 136.000 lidí. Jen v Paříži, kde radikálové ovládli okolí Vítězného oblouku, bylo zadrženo přes 400 lidí a zranění utrpělo přes 130 lidí. Kvůli násilí dnes mimořádně zasedla vláda a ministr vnitra Christophe Castaner nevyloučil vyhlášení výjimečného stavu. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se v sobotu v Argentině zúčastnil závěrečného dne summitu G20, události tvrdě odsoudil.

Podle AFP Macron na dnešek neplánuje veřejný projev k sobotním událostem. Ty agentura Reuters označila za nejhorší nepokoje od občanských bouří v roce 1968. AP nynější násilnosti srovnává s nepokoji v roce 2005.

před 1 hodinou

Trol, který nemá dostat prostor. Ruce pryč od EU. Jaké jsou reakce Evropy na Elona Muska?

Související

Více souvisejících

demonstrace ve Francii ,  Francie ,  Demonstrace v Paříži

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Elon Musk

Trol, který nemá dostat prostor. Ruce pryč od EU. Jaké jsou reakce Evropy na Elona Muska?

Evropa čelí novému druhu politického vlivu, který přichází od technologického magnáta Elona Muska. Majitel platformy X (dříve Twitter) se v posledních týdnech aktivně zapojil do evropských politik, a to zejména do volební kampaně v Německu. Musk otevřeně podpořil krajně pravicovou stranu AfD (Alternativa pro Německo), což vyvolalo ostré reakce od evropských lídrů a politiků.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Herbert Kickl

Rodí se v EU druhé Maďarsko? Oči celé Evropy se otáčejí k Rakousku

Evropská unie čelí možné nové výzvě v podobě blížícího se nástupu Herberta Kickla, vůdce rakouské Svobodné strany (FPÖ), na post kancléře Rakouska. Pokud by se Kickl skutečně stal kancléřem, Rakousko by poprvé od druhé světové války mělo krajně pravicového lídra. Tento vývoj vyvolává obavy v Bruselu i v dalších evropských metropolích, protože Kickl naznačil, že by mohl následovat příklad maďarského premiéra Viktora Orbána.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump byl zadržen ve státě Georgia (25. srpna 2023).

Útok na Dánsko? Francii dochází s Trumpem trpělivost

Francie varovala Donalda Trumpa, aby neohrožoval „svrchované hranice“ Evropské unie poté, co nově zvolený americký prezident odmítl vyloučit možnost vojenského zásahu s cílem převzít kontrolu nad Grónskem, autonomním územím členského státu EU, Dánska.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

včera

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

včera

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

včera

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

včera

včera

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy