Francie je v šoku, tisk dává Macronovi co proto: Bude hasičem, nebo pyromanem?

Francouzský tisk se dnes vrací k sobotním protestům hnutí žlutých vest a většina listů se shoduje, že zejména Paříž byla svědkem šokujících výjevů násilí. Podle listu Le Parisien je nyní na prezidentovi Emmanuelu Macronovi, aby našel slova i prostředky, jak krizi řešit.

Na titulní stránce Libération je část Macronovy tváře téměř zalité žlutou barvou s jediným slovem: Zaplaven. Podle tohoto listu si musí prezident vybrat, zda bude hasičem, nebo pyromanem. List L'Opinion vybavil svou titulní stránku karikaturou, na níž Macron v hasičské kombinéze míří proudem vody do plamenů s otázkou: "Jak se to hasí?" Stojí za nim dva muži ve žlutých vestách a jeden odpovídá, že nemá nejmenší tušení.

"Francie je v šoku a čeká na odpověď. Prezident musí najít řešení konfliktu, který se vleče," soudí Le Figaro. Jak mohlo banální rozhodnutí o zvýšení daně z pohonných hmot přivést Francii ke scénám rabování, chaosu a ničení, Paříž do plamenů, Vítězný oblouk k znesvěcení?

Pictures during clashes between the Riot Police and Yellow Vests protesters "Gilets Jaunes" in Paris on December 1, 2018. The Yellow vests are protesting against rising oil prices and living costs.#Paris #France #Yellowvest #GiletsJaune #Protest #Photo #Police #Teargas #Water pic.twitter.com/VdfZYQrGwQ

— Sameer Al-Doumy (@SameerAlDoumy) 2. prosince 2018

Článek pokračuje úvahou, jak situaci řešit. Nejprve zabránit dalším scénám připomínajícím občanskou válku a zajistit bezpečnost občanů. Především ale reagovat na zlost žlutých vest, neboť jejich odhodlání zatím odolalo všemu - podporuje je sedm z deseti Francouzů. Je třeba vyjednávat a pro obnovení dialogu bude nutné v něčem ustoupit. Všem je jasné a bije to do očí, že Macron musí co nejrychleji zrušit, odložit - na slovu nezáleží - plánované zvýšení daně, které přililo oleje do ohně. Tak jako ministr vnitra Christophe Castaner mnozí řeknou, že moratorium na zvýšení daní ke zklidnění stačit nebude a že žluté vesty začnou požadovat víc. To asi není mylné, ale zároveň se tím říká, že nespokojenost, na níž revolta stojí, je hluboká a žádné politické oznámení ji nevyléčí. Národní smíření bude dlouhodobá práce.

L'Humanité považuje za jedinou možnou odpověď nastolení sociální spravedlnosti. Vláda musí "na sociální nespravedlnost odpovědět konkrétně, zejména zvýšením mezd".

List Les Echos píše, že cílem číslo jedna žlutých vest je Macron, který se ale staví do druhé řady. "Hlava státu se snaží nechat opadnout tlak, který směřuje na něj. Stále doufá, že zachrání svou ekonomickou politiku i svůj mandát," soudí list.

Otázka, jak udržet klid, je podle deníku Le Monde hlavolam. I když je pařížská policie zvyklá čelit po každé manifestaci otázkám, zda byl zásah adekvátní, rozsah sobotních škod a potíže, s nimiž se zasahující policisté setkali, staví tentokrát policejního prefekta Michela Delpueche do těžší situace než obvykle. Problém nebyl ani tak v počtu policistů jako v tom, že hájili velký prostor - obvod kruhového náměstí Charlese de Gaulla a 12 ulic do něj ústících. Proti nim nestál homogenní dav demonstrujících, ale mezi "pravými" žlutými vestami i skupiny levicových a pravicových radikálů připravených ničit.

Velké úsilí se věnovalo zajištění tepny Champs-Élysées, avšak tam se sešlo asi 500 poklidných členů hnutí žlutých vest. Většina radikálů byla po obvodu náměstí. Proti těmto vandalům stála menší část z nasazených policejních sil, přiznal Delpueche. Policie si uvědomuje, že v případě hnutí žlutých vest je třeba zapomenout na klasické metody a vytvořit pružnější strategii.

Související

Emmanuel Macron

Ve Francii se opět protestuje kvůli důchodové reformě, Macron odmítá ustoupit

Novými demonstracemi a omezeními v dopravě dnes ve Francii pokračuje stávka pracovníků státní sféry vyvolaná vládním plánem důchodové reformy. Na železnici je v provozu oproti normálu 60 procent rychlovlaků TGV a méně než polovina běžných souprav, výrazně zůstává narušená hromadná doprava v Paříži. Hlavním městem odpoledne společně vyrazili na pochod železničáři a stoupenci tzv. hnutí žlutých vest, informovala francouzská média.

Více souvisejících

Demonstrace v Paříži Emmanuel Macron demonstrace ve Francii Francie

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy