Sledovali jsme ŽIVĚ: Peklo ve Francii. Na sto tisíc policistů zatýká stovky lidí, demonstranty rozhání slzným plynme

Již čtvrtou sobotu v řadě protestovali lidé po celé Francii proti rostoucím životním nákladům i prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Účast na dnešních demonstracích byla sice nižší než dříve, i tak ale vyšlo ve žlutých vestách do ulic 125.000 lidí, z toho 10.000 jen v Paříži. V hlavním městě celý den panovala přísná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo 8000 policistů, kteří během několika potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Zranění při střetech po celé zemi utrpělo 135 lidí, 1385 osob bylo zadrženo. Premiér Édouard Philippe vyzval ke klidu a dialogu, prezident Emmanuel Macron se k situaci vyjádří až příští týden.

Deník Shopaholičky

"V okamžiku, kdy k vám mluvím, je situace pod kontrolou," řekl večer ministr vnitra Christophe Castaner. Podle bilance, kterou zveřejnil, se dnešních protestů po celé Francii zúčastnilo 125.000 lidí. Před týdnem jich bylo 136.000, před dvěma týdny 160.000 a před třemi týdny, kdy demonstrace takzvaných žlutých vest začaly, 287.000.

Premiér Philippe vyzval k dialogu. "Žádná daň nemůže ohrozit národní jednotu," řekl s odkazem na zrušený plán zvýšit daň na pohonné hmoty, který před čtyřmi týdny demonstrace takzvaných žlutých vest vyvolal.

Zranění dnes při protestech utrpělo 118 protestujících a 17 policistů. Policie podle ministra vnitra zadržela celkem 1358 osob, z nichž 974 poslala do vazby. Naprostá většina lidí (920) byla zadržena v Paříži, kde v cele předběžného zadržení skončilo 619 osob.

V Paříži protestující dopoledne vyrazili od Vítězného oblouku a po třídě Champs-Élysées se snažili dostat k prezidentskému paláci. Přístup jim ale blokovali příslušníci bezpečnostních sil. Potyčky mezi policisty a demonstranty ve žlutých vestách vypukly u obchodních domů Galeries Lafayette a Printemps a poblíž opery Palais Garnier.

Na několika místech hlavního města demonstranti zapálili automobily, na Champs-Élysées napadli drogerii. Střety se policii během dne dařilo rozhánět pomocí vodních děl i oddílů jízdní policie. Kvůli protestům byla v Paříži omezena doprava včetně několika linek metra.

V hlavním městě se kromě protestu žlutých vest konal i pochod, na kterém účastníci vyzývali k ochraně životního prostředí. Podle policie se pochodu zúčastnilo až 17.000 lidí, řada z nich měla zelené vesty.

Kromě metropole byla situace během dne napjatá například i v Marseille, Lyonu, Grenoblu či Nantes, odkud hlásí jednoho těžce zraněného. V Bordeaux se střetům radikálů s bezpečnostními složkami pokusilo zabránit několik lidí oděných ve žlutých vestách, kteří si mezi ně klekli.

Centrum Paříže se svými luxusními obchody, kde v předvánočním čase běžně panuje čilý shon, dnes připomínalo spíše město duchů. Mnoho prodejen zůstalo zavřených, návštěvníci se nedostali na Eiffelovu věž, zavřený byl Vítězný oblouk, věže katedrály Notre-Dame či muzea Louvre, Orsay a Centre Pompidou. Byla zrušena řada divadelních představení i fotbalové zápasy.

Předsedkyně strany Národní sdružení Marine Le Penová dnes uvedla, že očekává od prezidenta Macrona "silné a okamžité odpovědi" na "sociální utrpení" lidí, kteří přišli do ulic ve žlutých vestách protestovat. Vyzvala jej, aby se neschovával za zdmi Elysejského paláce. Macron se v poslední době vyhýbal médiím a před veřejnost se chystá vystoupit až na počátku příštího týdne.

K situaci ve Francii se dnes na twitteru vyjádřil také americký prezident Donald Trump, který dal nepokoje do souvislosti s pařížskou klimatickou dohodou. Podle něj je "směšnou a extrémně drahou" dohodu načase zrušit. "Lidé nechtějí platit velké částky peněz, hodně z toho zemím třetího světa (které jsou vedeny pochybným způsobem), aby možná ochránili životní prostředí," napsal prezident.

Údajně "nepřiměřené násilí" používané při potlačování protestů žlutých vest dnes kritizoval také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. "Ti, kteří naši policii obvinili z útlaku, by se měli podívat na to, co teď dělají jejich policisté," řekl Erdogan.

Hnutí nazvané po reflexním kusu oděvu, který patří k povinné výbavě aut nejen ve Francii, vzniklo na protest proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Protestujícím také vadí rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají a že se prezident Macron prý do situace běžných občanů nedokáže vcítit. Vláda tento týden od plánovaného zvyšování daní upustila. Protestující hlásící se k hnutí žlutých vest, které nemá žádného jednoznačného lídra, však požadují další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.

Rozsáhlá vlna protestů, která se rozlila po celé Francii, je mnohými považována za největší za posledního půl století. Rozšířila se i do Belgie, kde dnes v Bruselu protestovala asi tisícovka lidí, a do Nizozemska, kde se jich sešlo několik stovek. Zatímco v Nizozemsku se protesty obešly bez výtržností, v Bruselu policie zadržela 400 lidí.

Deník Shopaholičky

Související

Bojový letoun Rafale F2

Ukrajina a Francie uzavřely „historickou dohodu“ o dodávce stíhaček Rafale a systémů PVO

Ukrajina v pondělí podepsala dohodu o záměru s Francií, která vyjadřuje zájem o nákup až 100 stíhacích letounů Rafale, bezpilotních letounů, systémů protivzdušné obrany a další klíčové techniky v průběhu příštích deseti let. Cílem je posílit dlouhodobou bezpečnost země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dokument podepsal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Elysejském paláci, označil dohodu za „historickou“. Dopis představuje předběžný závazek Ukrajiny k nákupu řady francouzských obranných zařízení.
Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Více souvisejících

Francie demonstrace ve Francii Paříž

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?

Válka na Ukrajině se pro ruské muže stala inzerovanou pracovní příležitostí, srovnatelnou s jakoukoli jinou profesí. Náborové nabídky pro službu na frontě se objevují na komunikační platformě Telegram, kde slibují náborové bonusy až do výše padesáti tisíc dolarů (milion korun). To jsou v zemi s průměrnými měsíčními platy pod tisíc dolarů (20 tisíc korun) život měnící částky. K finančním pobídkám se přidávají i přísliby úlev od dluhů, bezplatné péče o děti pro rodiny vojáků a garantované univerzitní vzdělání pro jejich potomky.

před 1 hodinou

Napadení Čecha na ubytovně

Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku

Na slovenské ubytovně v obci Slovenská Ľupča u Banské Bystrice došlo 29. listopadu k brutálnímu útoku policisty na českého občana, který byl navíc živě vysílán na sociální síti TikTok. Napadený muž, Ardian Bobaj, který má původ v Albánii, ale je české národnosti, po zásahu vykašlával a zvracel krev. Podle Bobajova vyjádření pro deník SME zaútočil na ubytovně policista, který neměl viditelné služební číslo.

před 2 hodinami

sport

Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR

V americkém Washingtonu D.C. byly v pátek rozlosovány základní skupiny jednoho z nejočekávanějších sportovních svátků příštího roku, tedy fotbalového mistrovství světa, které se bude v létě konat v USA, Kanadě a Mexiku. Poprvé se světového šampionátu zúčastní hned 48 týmů, avšak v osudí bylo známo dosud jen 42 mužstev. O zbylých šesti účastnících se ještě rozhodne jak v rámci mezikontinentální baráže, tak i v rámci evropské baráže. A právě v jedné z jejích čtyř větví figuruje i Česko. To tak koncem března bude bojovat o to, aby se mohlo na závěrečném turnaji utkat ve skupině A s domácím Mexikem, Jižní Koreou a Jihoafrickou republikou.

před 2 hodinami

David Svoboda

Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda

Rusko může podniknout agresi proti Evropě ještě dříve, než zdolá své nesnáze s Ukrajinou, tak jako Adolf Hitler zaútočil na Sovětský svaz, aniž by zlomil Británii, řekl historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V něm zhodnotil současný průběh „mírového procesu“, roli Spojených států a také Evropy. „Evropa si už nemůže dovolit přihlížet východnímu dramatu z pozice přežvykujícího pozorovatele, a dozajista jsou to její protesty, co drží Trumpa na uzdě, aby nepřekročil hranici, za níž začíná otevřená zrada,“ upozornil.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Jindřich Rajchl

Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka

Na republikovém sněmu strany PRO (Právo Respekt Odbornost) byl jejím předsedou opět zvolen zakladatel a současný poslanec Jindřich Rajchl. Ve volbě neměl žádného protikandidáta a získal jednomyslnou podporu všech 101 hlasujících. Rajchl si klade ambiciózní cíl: chce z PRO učinit sebevědomou, suverénní a vůdčí sílu v České republice do příštích sněmovních voleb.

před 5 hodinami

Maďarsko - Hévíz

Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva

Maďarsko v pátek oficiálně vyloučilo možnost vydání eurobondů na podporu Ukrajiny. Tímto krokem Evropskou unii připravilo o potenciální záložní plán pro případ, že se nepodaří najít způsob, jak využít zmrazená ruská státní aktiva k financování půjčky ve výši 165 miliard eur pro Kyjev. Evropská komise usiluje o to, aby se 27 členských zemí EU na summitu koncem měsíce dohodlo na podpoře kolísající ukrajinské ekonomiky. To by mělo proběhnout prostřednictvím půjčky zajištěné znehybněnými rezervami ruské centrální banky.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Steve Witkoff

USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války

Vysoce postavení vyjednavači z Ukrajiny a Spojených států společně vyzvali Rusko, aby prokázalo „vážné odhodlání k dlouhodobému míru“. Tato výzva přichází poté, co rozhovory v Moskvě na začátku týdne nepřinesly žádný průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a tajemník ukrajinské Rady pro národní bezpečnost Rustem Umerov vedli na Floridě dvoudenní „konstruktivní jednání“, jak uvádí společné prohlášení.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek

Švédské námořnictvo se v Baltském moři setkává s ruskými ponorkami „téměř každý týden“, uvedl jeho náčelník operací, kapitán Marko Petkovic. Námořnictvo se rovněž připravuje na další nárůst těchto střetů v případě, že v ukrajinské válce dojde k příměří nebo klidu zbraní. Kapitán Petkovic prohlásil, že Moskva „neustále posiluje“ svou přítomnost v oblasti. Zpozorování ruských plavidel je tak pro švédské námořnictvo pravidelnou součástí každodenního života a je „velmi běžné“. Dodal, že počet těchto pozorování se v posledních letech zvýšil.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

před 15 hodinami

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

včera

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

včera

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy