Sledovali jsme ŽIVĚ: Peklo ve Francii. Na sto tisíc policistů zatýká stovky lidí, demonstranty rozhání slzným plynme

Již čtvrtou sobotu v řadě protestovali lidé po celé Francii proti rostoucím životním nákladům i prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Účast na dnešních demonstracích byla sice nižší než dříve, i tak ale vyšlo ve žlutých vestách do ulic 125.000 lidí, z toho 10.000 jen v Paříži. V hlavním městě celý den panovala přísná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo 8000 policistů, kteří během několika potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Zranění při střetech po celé zemi utrpělo 135 lidí, 1385 osob bylo zadrženo. Premiér Édouard Philippe vyzval ke klidu a dialogu, prezident Emmanuel Macron se k situaci vyjádří až příští týden.

"V okamžiku, kdy k vám mluvím, je situace pod kontrolou," řekl večer ministr vnitra Christophe Castaner. Podle bilance, kterou zveřejnil, se dnešních protestů po celé Francii zúčastnilo 125.000 lidí. Před týdnem jich bylo 136.000, před dvěma týdny 160.000 a před třemi týdny, kdy demonstrace takzvaných žlutých vest začaly, 287.000.

Premiér Philippe vyzval k dialogu. "Žádná daň nemůže ohrozit národní jednotu," řekl s odkazem na zrušený plán zvýšit daň na pohonné hmoty, který před čtyřmi týdny demonstrace takzvaných žlutých vest vyvolal.

Zranění dnes při protestech utrpělo 118 protestujících a 17 policistů. Policie podle ministra vnitra zadržela celkem 1358 osob, z nichž 974 poslala do vazby. Naprostá většina lidí (920) byla zadržena v Paříži, kde v cele předběžného zadržení skončilo 619 osob.

V Paříži protestující dopoledne vyrazili od Vítězného oblouku a po třídě Champs-Élysées se snažili dostat k prezidentskému paláci. Přístup jim ale blokovali příslušníci bezpečnostních sil. Potyčky mezi policisty a demonstranty ve žlutých vestách vypukly u obchodních domů Galeries Lafayette a Printemps a poblíž opery Palais Garnier.

Na několika místech hlavního města demonstranti zapálili automobily, na Champs-Élysées napadli drogerii. Střety se policii během dne dařilo rozhánět pomocí vodních děl i oddílů jízdní policie. Kvůli protestům byla v Paříži omezena doprava včetně několika linek metra.

V hlavním městě se kromě protestu žlutých vest konal i pochod, na kterém účastníci vyzývali k ochraně životního prostředí. Podle policie se pochodu zúčastnilo až 17.000 lidí, řada z nich měla zelené vesty.

Kromě metropole byla situace během dne napjatá například i v Marseille, Lyonu, Grenoblu či Nantes, odkud hlásí jednoho těžce zraněného. V Bordeaux se střetům radikálů s bezpečnostními složkami pokusilo zabránit několik lidí oděných ve žlutých vestách, kteří si mezi ně klekli.

Centrum Paříže se svými luxusními obchody, kde v předvánočním čase běžně panuje čilý shon, dnes připomínalo spíše město duchů. Mnoho prodejen zůstalo zavřených, návštěvníci se nedostali na Eiffelovu věž, zavřený byl Vítězný oblouk, věže katedrály Notre-Dame či muzea Louvre, Orsay a Centre Pompidou. Byla zrušena řada divadelních představení i fotbalové zápasy.

Předsedkyně strany Národní sdružení Marine Le Penová dnes uvedla, že očekává od prezidenta Macrona "silné a okamžité odpovědi" na "sociální utrpení" lidí, kteří přišli do ulic ve žlutých vestách protestovat. Vyzvala jej, aby se neschovával za zdmi Elysejského paláce. Macron se v poslední době vyhýbal médiím a před veřejnost se chystá vystoupit až na počátku příštího týdne.

K situaci ve Francii se dnes na twitteru vyjádřil také americký prezident Donald Trump, který dal nepokoje do souvislosti s pařížskou klimatickou dohodou. Podle něj je "směšnou a extrémně drahou" dohodu načase zrušit. "Lidé nechtějí platit velké částky peněz, hodně z toho zemím třetího světa (které jsou vedeny pochybným způsobem), aby možná ochránili životní prostředí," napsal prezident.

Údajně "nepřiměřené násilí" používané při potlačování protestů žlutých vest dnes kritizoval také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. "Ti, kteří naši policii obvinili z útlaku, by se měli podívat na to, co teď dělají jejich policisté," řekl Erdogan.

Hnutí nazvané po reflexním kusu oděvu, který patří k povinné výbavě aut nejen ve Francii, vzniklo na protest proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Protestujícím také vadí rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají a že se prezident Macron prý do situace běžných občanů nedokáže vcítit. Vláda tento týden od plánovaného zvyšování daní upustila. Protestující hlásící se k hnutí žlutých vest, které nemá žádného jednoznačného lídra, však požadují další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.

Rozsáhlá vlna protestů, která se rozlila po celé Francii, je mnohými považována za největší za posledního půl století. Rozšířila se i do Belgie, kde dnes v Bruselu protestovala asi tisícovka lidí, a do Nizozemska, kde se jich sešlo několik stovek. Zatímco v Nizozemsku se protesty obešly bez výtržností, v Bruselu policie zadržela 400 lidí.

Související

Více souvisejících

Francie demonstrace ve Francii Paříž

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

před 22 minutami

před 1 hodinou

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

před 7 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Hrozba pro americkou demokracii? Trumpův plán může podkopat celý právní systém

Plán Donalda Trumpa na udělení milostí nebo zmírnění trestů pro osoby zapojené do nepokojů u Kapitolu 6. ledna 2021 vyvolává vážné obavy o budoucnost americké demokracie, právního systému a vnímání spravedlnosti. Tento krok má potenciál nejen podkopat soudní procesy, ale také legitimizovat násilí zaměřené na demokratické instituce, varuje The Guardian.

včera

Donald Trump

Ještě není prezidentem, přesto je Donald Trump mocnější než kdy dřív

Čtyři roky po vpádu jeho příznivců do amerického Kapitolu je Donald Trump podle CNN mocnější než kdykoli předtím. 6. ledna 2021 si jen málokdo dokázal představit, že muž, který svolal dav do Washingtonu a vyzval ho, aby „bojoval jako ďábel“, by se mohl znovu přiblížit prezidentskému úřadu. Přesto, přesně čtyři roky po útoku na Kapitol, se americký Kongres znovu sejde, aby potvrdil výsledky voleb. Tentokrát však půjde o potvrzení Trumpova triumfu. 

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Justin Trudeau odchází. 10 let byl zárukou politické stability

Justin Trudeau je jednou z nejvýraznějších osobností kanadské politické scény 21. století. Jako premiér Kanady od roku 2015 do roku 2025 přinesl do politiky nejen energii a charismatický přístup, ale také silný důraz na progresivní hodnoty, rovnost a environmentální odpovědnost. Jeho působení na mezinárodní i domácí úrovni zanechalo hluboký otisk v kanadské společnosti.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Politický otřes v Kanadě: Justin Trudeau rezignuje na všechny funkce

Kanadský premiér Justin Trudeau, který zastával funkci od roku 2015, oznámil svou rezignaci na post předsedy vlády a lídra Liberální strany. Toto rozhodnutí přichází po více než osmi letech ve vedení země, během nichž čelil mnoha výzvám, od globální pandemie po politické spory na domácí scéně.

včera

Elon Musk

Největší západní výzvou pro Evropu paradoxně nemusí být Trump

Elon Musk představuje pro evropské vlády výzvu, jakou moderní diplomacie jen zřídka zažívá. Jeho status vlivného miliardáře, technologického vizionáře a majitele mocného mediálního nástroje, spolu s jeho politickými vazbami na Donalda Trumpa, přináší nový rozměr geopolitickým vztahům. Muskovo chování, oscilující mezi kontroverzními vyjádřeními na platformě X a strategickými ekonomickými investicemi, zneklidňuje politiky napříč Evropou.

včera

Peníze, ilustrační foto

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.

včera

Severní Korea (KLDR)

Těžké ztráty severokorejských vojáků v Kursku: Ukrajina hlásí stovky mrtvých

Boje na jihu Ruska, zejména v Kurské oblasti, si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádaly vysoké ztráty mezi severokorejskými vojáky, které Rusko povolalo na pomoc při snaze znovu ovládnout ztracená území. Zelenskyj ve svém sobotním večerním projevu uvedl, že u jediné vesnice, Makhnovka v Kurské oblasti, přišla ruská armáda během několika dní o celou jednotku složenou ze severokorejské pěchoty a ruských výsadkářů.

včera

Premiér Justin Trudeau končí? Kanada očekává rezignaci každou minutou

Kanadský premiér Justin Trudeau, který stojí v čele vládnoucí Liberální strany téměř deset let, by podle zpráv z několika renomovaných médií mohl oznámit svou rezignaci již v pondělí. Tato informace přichází uprostřed narůstajícího politického tlaku a poklesu jeho podpory uvnitř vlastní strany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy