Banány i káva mohou být minulostí? Svět v tichosti řeší vážnou krizi

Kávu nebo banány dnes koupíme prakticky na každém rohu a úspěšně zapomínáme na dobu, kdy se na podobné potraviny a pochutiny stály dlouhé fronty. Za pár let by se ale situace mohla otočit, podle vědců jde totiž o artikl, který světu velmi rychle dochází.

Banány patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější ovoce v Evropě. Zemědělci ale v tichosti už několik let svádí dlouhé boje o jejich záchranu. Na vině jsou tři druhy hub, které ničí banány. A podle vědců se vyvinuly do bodu, kdy by mohly kompletně vyhladit plody banánovníku za pět až deset let, informuje server Science Alert.

"Globální pěstování banánů by mohlo být zničeno během pouhých pěti až deseti let, houbové choroby rychle postupují," stojí ve studii vědců z Kalifornské univerzity.

Zpráva přichází chvíli poté, co další skupina vědců zkoumala jiný druh houby, která ničí taktéž banány. Obě studie upozorňují, že bychom se brzy mohli dostat do bodu, kdy budou banány jen součást historie.

Zjistilo se, že onemocnění banánů zvané Sigatoka, kterou způsobují tři houby snižuje produkci každý rok o 40 procent. Zmutovali tak nebezpečně, že se dostanou nejen za imunitní systém banánovníků, ale i rovnou do metabolismu, čímž se celý plod znehodnotí.

Ale vědci mají alespoň malou útěchu, nyní už znají genetické sekvence těchto hub, takže je tu šance, že se vytvoří protilátky, které zabrání tomu, aby ničily oblíbené žluté ovoce.

Obdobnému problému čelí i kávovníky. Zemědělci totiž tvrdí, že pokud se velmi rychle něco nezmění, káva prostě nebude. Kávovníky jsou totiž v ohrožení v důsledku odlesňování, abnormálně vysokých teplot, nedostatku srážek a nemocí. Globální trh je už čtvrtý rok v deficitu, odhadují experti ze skupiny Rabobank International.

Zároveň se očekává, že celosvětová poptávka po milovaném nápoji dosahuje maxima, podporuje ji totiž poptávka ze strany mladších amerických spotřebitelů.

Produkce bude muset být zvýšena minimálně o 50 procent do poloviny tohoto století, aby bylo možné udržet krok s poptávkou, říká Conservation International, organizace zabývající se otázkou životního prostředí. Ve snaze vyrovnat se se všemi těmito problémy kávový průmysl míří k rozvoji rostlin, které lze přizpůsobit se měnícímu se prostředí.

Podle organizace World Coffee Research Institute do roku 2050 počet míst, kde bude možné pěstovat arabicu, klesne na polovinu. V brazilském státě Espirito Santo, kde se dříve hodně pěstovaly kávovníky robusta hlásí problémy – za poslední tři roky tu spadlo jen 50 procent průměrných srážek a teplota naopak vzrostla o 3 stupně.

„Jednalo se o nejhorší sucho za 80 let,“ uvádí výzkumný pracovník Romario Gava Ferrao pro server Bloomberg. Někteří farmáři se už proto přestěhovali do jiných regionů nebo začali pěstovat jiné plodiny, jako je pepř.

Související

Bern, Švýcarsko Komentář

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

Více souvisejících

Lidé zemědělci Banánovník káva Ovoce

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy