Počet teroristických útoků v Evropě klesá, vyhráno ale nemáme

Počet teroristických útoků i jejich obětí v Evropě poklesl. Přesto by však bylo příliš brzy na to, považovat trend minulých let za definitivně zvrácený. Organizační schopnosti a možnosti Islámského státu v souvislosti se ztrátou jeho území poklesly, blížící se definitivní porážka na bojišti v Sýrii však také zvyšuje riziko odvetných akcí v Evropě.

Počet útoků džihádistů na starém kontinentě poklesl oproti minulému roku o 60%. Server Politico nicméně varuje, že „hodnotit hrozbu terorismu podle počtu vykonaných útoků je častou chybou.“ Takové statistiky totiž například nezapočítávají akce, které bezpečnostní složky zmařily ve fázi příprav. V roce 2018 zatím bylo zdokumentováno 12 prokazatelně plánovaných útoků, z nichž se strůjcům podařilo do konce dotáhnout polovinu. V porovnání s rokem 2017 jde zhruba o 50% pokles.

Minulý rok byl přitom v tomto ohledu „nejplodnější“. Podle statistik z Norského obranného institutu bylo loni spácháno 16 dobře zdokumentovaných teroristických útoků, dalších 7 pak bylo zmařeno. O rok dříve zabránily bezpečnostní složky 10 akcím, úspěšně provedeno jich bylo 11. Od roku 2000 bylo podle této statistiky v Evropě spácháno celkem 63 útoků (studie pracuje pouze s dobře zdokumentovanými případy), dalším 101 akcím se podařilo zabránit. Politico upozorňuje, že v porovnání se situací před rokem 2015 jsou i letošní čísla stále vysoká.

„Přestože zesílená protiteroristická opatření v Evropě mohla oslabit kapacity radikálních skupin, ještě stále nemáme vyhráno,“ uvádí zpráva. Do Sýrie odcestovalo z evropských zemí na 5000 radikálů a část z nich se vrací (nebo se již vrátila) zpátky do svých domovských zemí. Vedle zkušeností, které si z bojů a tréninku odnesli, je velké riziko v tom, že mohou disponovat kontakty na další navrátilce. Někteří mohou sami páchat útoky nebo zakládat vlastní sítě a verbovat do nich nové členy. „Studie evropských džihádistů prokázaly, že v útocích hrály veteráni často zásadní roli,“ všímá si Politico.

Ze zhruba 1500 lidí, kteří se z válečné zóny vrátili, jich dnes několik set sedí ve vězení. Podle zprávy Bundestagu z listopadu letošního roku je v Německu asi 25 000 islamistů. Zdaleka ne všichni jsou však skutečnou hrozbou, 2240 z nich však úřady evidují jako džihádisty. Podobná situace je ve Velké Británii, kde podle Evropské unie žije rovněž asi 25 000 islamistů, z nichž jsou 3000 vnímány jako hrozba a 500 je pod neustálým dohledem bezpečnostních složek. Ve Francii, ze které odešlo do Sýrie a Iráku asi 1400 lidí, monitorují úřady 4000 jednotlivců, kteří jsou považováni za nebezpečné. Zde jsou však ve statistice vedle islamistů započítání i pravicoví a další radikálové.

Z dlouhodobého hlediska přesto nejsou poslední roky v počtu útoků a jejich obětí úplně výjimečné. „Západní Evropa je dnes bezpečnější, než byla v předchozích dekádách a je mnohem bezpečnější, než mnoho jiných oblastí světa,“ řekl pro Huffington Post Adrian Gallagher, který se zabývá mezinárodní bezpečností na univerzitě v Leedsu. Narážel tak na dlouhodobé statistiky, které shromažďuje Global Terrorism Database. Ty jasně ukazují, že mezi lety 1970 a 1995 byly teroristické útoky v západní Evropě mnohem častější a počty obětí průměrně vyšší. Drtivou většinu z nich přitom nespáchali islamističtí radikálové, ale různé separatistické, extrémně levicové či pravicové skupiny. „Ve skutečnosti se zdá, že západní Evropa je dnes bezpečnější, než kdy jindy ve své historii,“ doplnil Gallagher.

Související

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

Více souvisejících

Terorismus ,  evropa ,  Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 57 minutami

před 1 hodinou

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 6 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy