Poté, co Annegret Krampová-Karrenbauerová porazila tradicionalisty a stala se předsedkyní CDU, začaly se objevovat spekulace, zda se z ní nestane nová spolková a hlavně proevropská kancléřka, až staronová Angela Merkelová odejde do důchodu. O její potenciální kompetenci sestavovat příští německou vládu se podělil německý blogger píšící pro Die Welt Alan Posener.
Sice těsně, ale přeci jenom se Krampové-Karrenbauerové podařilo porazit ve volbě předsedy CDU svého rivala Friedricha Merze. A ačkoliv se zatím nepostavila do čela země, vyjádřila jí současná spolková kancléřka Angela Merkelová otevřenou podporu, což by se v podstatě dalo interpretovat tak, že jí označila svojí nástupkyni. Nutno dodat, že k něčemu takovému v historii poválečného Německa ještě nedošlo. Z tohoto důvodu proto nelze vyloučit, že by země opravdu mohla být znovu v ženských rukou.
Konrad Adenauer a Will Brandt byli nuceni odstoupit pod tlakem okolností, zatímco Ludwigu Erhardovi a Kurtu Georgi Kiesingerovi se ani nenaskytla příležitost hledat za sebe náhradu. Helmutu Kohlovi a Gerhardu Schröderovi zlomily vaz volební prohry. Významnou roli v tom hrály politické skandály - Kohl financování strany, Schröder ruská firma Gazprom.
Merkelová jasně deklarovala, že toto je její poslední volební období, a že v roce 2021 už nebude usilovat o funkci kancléřky. Z tohoto důvodu se pravděpodobně rozhodla najít někoho, komu bude moci své "dítě" Německo takříkajíc předat. Tentokrát se bude dokonce jednat o ženu katoličku se třemi dětmi. Pokud by chtěla CDU skoncovat s dosavadním moderním programem zaměřujícím se na městské liberály, ženy a menšiny na úkor konzervativců, tak je Krampová-Karrenbauerová tou pravou.
Někteří rozrušení spolustraníci se rozhodli chopit příležitosti a zabránit Merkelové, aby si do čela strany protlačila svou favoritku. Například exministr financí Wolfgang Schäuble, kterému už jednou Merkelová sebrala kancléřské křeslo přímo před nosem, a to byl považován za jasného Kohlova nástupce, podpořil Merze, který s ní má taktéž nevyřízené účty. Po roce 2000 ho například vystrnadila z funkce šéfa poslaneckého klubu. Mužů, kteří jí podlehli, je však mnohem víc.
Merz ve volbě nového předsedy CDU symbolizoval návrat do Kohlovy éry, který měl spočívat v zamezení odklonu voličů ke krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD), čímž si získal podporu pravicově orientovaných médií a propodnikatelských subjektů. Krampová-Karrenbauerová kandidovala za podpory ženských a mládežnických organizací. Jednalo se tedy o boj femininistek a omladiny proti patriarchovi.
Zvítězil-li by Merz, vyvstala by otázka, jak dlouho bude muset odolávat Merkelové, nebo lépe řečeno jejímu stranickému křídlu, aby se po příštích volbách mohl stát německým spolkovým kancléřem. Tím, že se do čela CDU dostala Krampová-Karrenbauerová, je situace jednodušší. Nicméně nesmíme zapomínat, že i ona má své slabé stránky. Při sestavování nové německé vlády měla sama Merkelová problém vytvořit koalici s liberály a zelenými - tzv. Jamajku, a tak se musela znovu spojit se sociální demokracií, které ale nejen v Německu, ale i celé Evropě mají tendenci klesat preference. Z tohoto důvodu nemá Karrenbauerová kancléřské křeslo jisté, protože nikdo neví, jak dlouho bude tento trend pokračovat.
Co Němcům nabízí druhá žena?
Přestože přetrvává mylná představa, že Karrenbauerová je kopií Merkelové, není tomu tak. Merkelová je protestatnkou z bývalé NDR, zatímco Karrenbauerová je katoličkou z bývalého Západního Německa, která navíc vyrostla v Sársku, což je spolková země ležící v blízkosti francouzských hranic. Merkelová je nejen okoukaná, ale hlavně nemá žádnou jasnou ideologii a svůj názor mění, jako ponožky.
Karrenbauerová je konzervativní a proevropská politička, která si získala podporu ženských a mládežnických organizací, a která několikrát za sebou vyhrála i v místních volbách, zatímco Merkelová se svým způsobem přiživila na euforii ze Sjednocení Německa. Anngegret Krampová-Karrenbauerová se tím pádem ukazuje jako jasný protipól nemasné a neslané Angely.
Pozici nebude mít Karrenbauerová v případě, že se stane příští německou kancléřkou, vůbec jednoduchou. Francie a Německo, zmítané svými vlastními problémy, zůstanou ze zakládajících zemí evropského projektu takřka izolované a Benelux je slabý. V Itálii se u moci drží extremisté a populisté a ve visegrádské skupině přetrvávají euroskeptické tendence. Jedinou nadějí je, že se Merkelová chopí příležitosti, a pokusí se s Macronem po eurovolbách alespoň nějakým způsobem dát EU dohromady.
Související
Německá CDU zahájila volební sjezd, vybírá nástupce Merkelové
Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři
Annegret Krampová-Karrenbauerová , Německo , Angela Merkelová , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák