V kopci se nepřepřahá. Nová předsedkyně CDU Krampová-Karrenbauerová je pilnou žačkou Mutter Merkelové

Komentář Josefa Brože - Po šesti týdnech tvrdé kampaně se Křesťanskodemokratická unie (CDU), dosavadní hegemon německé politické scény, si vybrala v pátek do čela další ženu. Po odstoupivší Angele Merkelové, jež odmítla znovu kandidovat, je to tedy Annegret Krampová-Karrenbauerová, její dosavadní tajemnice. Němečtí křesťanští demokraté se rozhodli, že se s Merkelovou, která ohlásila pomalý odchod z pozic, ještě zdaleka neloučí.

AKK jako pevná kontinuita, nikoliv kopie Německá CDU si v osobě Krampové-Karrenbauerové zvolila kontinuitu. Nikoliv identickou cestu, ale cestu, při níž se v kopci nepřepřahá. Navzdory sirénám a zlým jazykům, které spojovaly s osmnáctiletým vládnutím Angely Merkelové jenom období - jak nazval jeden z jejich kritiků Ferdinand Knauss svou knihu - Merkel am Ende (Merkelová u konce). „Pod Angelem Merkelovou se CDU nakonec stala stranou oportunistických profesionálních politiků. Politická vášeň se jim ztratila. Pro skutečnou obnovu musí Merkelová odejít, ale musí být překonána i Merkelová,“ napsal počátkem měsíce Knauss v německém magazínu Cicero.

CDU přesto zvolila kontinuitu. Křesťanští demokraté se setkali v pátek v Hamburku, aby do čela zvolili Annegret Kramp-Karrenbauer, tak řečenou AKK v akronymu, což se považuje za vyjádření důvěry k dosavadnímu dědictví Merkelové na čele německé konzervativní strany. Dáma, často nazývána také během kampaně jako Mini-Merkel, přesvědčila delegáty v „nejlepším projevu, jaký kdy pronesla“, jak napsal bulvární Bild Zeitung, který otevřeně podporoval jejího vyzyvatele, Friedrich Merze. „CDU není zralá, aby ji vedl muž!" napsal ironicky berlínský Tageszeitung.

Ve skutečnosti ale stála AKK v tom hlavním klání hned proti dvěma mužům: vedle „pomstychtivého“ Friedricha Merza, který dosud nemůže zapomenout Merkelové, že byl vynechán v roce 2002, a s velkým prásknutím dveří odešel z politiky do podnikatelské sféry, a turbulentním ministrem zdravotnictví Jensem Spahnem, jenž dosud nedozrál na vyšší úkoly. AKK nebo chcete-li Mini-Merkel představuje ale nejen kontinuitu, ale i nástup nové generace.

Přesto bylo hlasování těsné. Od kongresu v roce 1971, kdy Rainer Barzel porazil Helmuta Kohla, nikdy nebylo hlasování tak těsné. Bylo to 517 proti 482 hlasům. Do druhého kola v pátek v 16.30 hodin rozhodně nešla jako favoritka, jak jsme si bezprostředně po jejím vítězství mohli hned přečíst. V prvním kole získala 450 hlasů, Friedrich Merz 392, a oněch 157 Jense Spahna se mohli klidně překlopit k Merzovi.

Veteránka Merkelová rozhodně nic nemanipulovala tak, jak si někteří po bitvě myslí. Dokonce téměř ani nenaznačila, že jí fandí. To, že to zasvěcení věděli, je věc jiná.

Velmi dobrá zpráva pro Merkelovou, a pro Evropu

Kontinuita je rozhodně „dobrou zprávou“ hlavně pro Angelu Merkelovou. Její odchod nebude provázet žádné vlnobití. Annegret Krampová-Karrenbauerová, unavená k slzám, slíbila, že obě strany ve volebním klání, budou součástí jejího programu. AKK je konzervativnější než Angela Merkelová ve společenských otázkách, jistě tím pádem vtiskne německým konzervativcům trochu více pravicového pelu. Angela Merkelová koncem října oznámila, že nebude stát na čele CDU po dvou horkých volebních porážkách v Hessensku a Bavorsku, neodejde ale ihned do propadliště dějin. A to je dobře. Delegáti ji vzdali i tak velký hold desetiminutovým potleskem.

Nebyla to ale pouze volba pro federální Spolkovou republiku Německo. Výsledek hlasování je i „dobrou zprávou“ pro Evropu. A to i pro tu, jež někdy bývá označována stále za východní. Nová předsedkyně CDU má opravdu velkou příležitost sekundovat v rozhodnutím kancléřce Merkelové na čele země a nabrat kurs, který nebude obratem o 360 stupňů. To se zejména v Německu, ale i v Evropě, jež zažívá silnou krizi identity s brexitem a vládnutím ve Francii (ale i jinde: Itálii, Maďarsku, Polsku, místy dosti turbulentně i ve Španělsku), stále naštěstí zcela nenosí. Budoucnost nepopulární „velké koalice“ CDU-SPD koalice v Berlíně, a tím i politická budoucnost stávající kancléřky, bude méně náchylná k nárazům, dokud nedovrší svůj kancléřský mandát po volbách v roce 2021.

Annegret Krampová-Karrenbauerová měla prospěch ze silné podpory žen CDU, ale také z křesťanského křídla strany, kde sváděla boj o vliv se svým více sociálním profilem, než jakým disponuje Friedrich Merz. V černé sukni a vestě „slepičí krok“ dokázala dobře posazeným hlasem přesvědčit, že má za sebou dlouhou kariéru ve straně, a ví velmi přesně, jak důležitá je jednota.

AKK jako ztělesnění jednoty a důvěry v budoucnost

Loni v červnu odstoupila jako předsedkyně „svého státu“ Sársko, aby obsadila mnohem méně atraktivní místo generální tajemnice CDU. Tato zdánlivá „oběť“ se jí vyplatila: byla konečně poctěna důvěrou delegátů, kteří si to pamatovali. AKK zúročila, že byla poslední političkou, která úspěšně vyhrála regionální volby proti SPD. „Pro mě neexistuje žádná trhlina mezi Východem a Západem, mezi sociálním a obchodním proudem ve straně," řekla ve dvacetiminutovém ohnivém nominačním projevu. To bychom měli slyšet i tady.

„CDU musí být stranou odvahy, spíše než aby hleděla s obavami vpravo a vlevo,“ pravila jasně. Její vyzývatel Friedrich Merz požádal delegáty, aby dali „signál k přerušení“ a „nastolení obnovy“. „Bez jasného profilu nebudeme znovu spojovat k volebnímu úspěchu," varoval Merz, ale většina kandidátů si myslela opak.

To, co v Německu platí, je solidnost. Počet hlasů, jež získal v prvním kole Jens Spahn, překvapily mnohé. Oněch 12 procent bylo o polovinu více, než mu říkaly prognózy. Ještě v pátek ráno celá jedna třetina delegátů uvedla, že ještě neví, komu dají hlas. AKK dala inteligentně najevo, že Spahnovi poskytne v CDU více prostoru, než by učinil Merz.

Delegáti prostě zvolili jistotu, byť ta není samozřejmě nikdy. Proč ale vyvolávat neznámé džiny z lahve a strašit jimi malé děti? Merz, ale i nezkušený Spahn, nakonec vypadali jako velké riziko. AKK je ztělesněním solidní a pevné jednoty. Odpoutat se od Mutter Merkel jí ještě chvilku potrvá. Ovšem v těžkém kopci se přece nepřepřahá...

Související

Norbert Röttgen

Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové si v sobotu vybere nové vedení. O post předsedy, který otevírá cestu ke kandidatuře na kancléře, se uchází tři zájemci - ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Více souvisejících

Annegret Krampová-Karrenbauerová Německo Angela Merkelová CDU

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

včera

Hormuzský průliv

TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv

Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.

Aktualizováno včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer vystoupil s prohlášením, v němž uvedl, že existuje stále více indicií naznačujících, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, již není naživu. Netanjahu během svého projevu hovořil o úspěšném útoku na Chameneího sídlo v Teheránu a otevřeně označil íránského duchovního vůdce za diktátora, který je pravděpodobně „pryč“. Izraelský vládní činitel následně potvrdil pro média, že nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl skutečně zabit při dnešním ranním náletu v Íránu. Podle vyjádření vysoce postaveného izraelského představitele pro deník The Times of Israel tento krok konečně umožní nastolení skutečného míru a přinese prosperitu celému Blízkému východu i okolnímu světu.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že v rámci masivní vlny současně vedených úderů na Írán shodila stovky kusů munice na přibližně 500 strategických cílů. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky soustředily především na systémy protivzdušné obrany a odpalovací zařízení balistických raket ve středním a západním Íránu. Tato operace měla za cíl výrazně oslabit útočný potenciál teheránského režimu a jeho schopnost ohrožovat izraelské území.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny

Západním Teheránem otřásly v sobotu večer další silné exploze. Agentura AFP s odvoláním na své zpravodajce v místě informovala o „sérii nových výbuchů“ v íránské metropoli. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA jsou hlášeny útoky také z jihu země, konkrétně ze dvou čtvrtí v přístavním městě Búšehr, v jehož blízkosti se nachází íránská jaderná elektrárna.

Aktualizováno včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.

včera

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá

Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.

včera

včera

Saúdská Arábie

Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje

Ománský ministr zahraničí Bádr Albusajdí vyjádřil hluboké znepokojení nad násilím, které zachvátilo Blízký východ. Albusajdí, který v uplynulém měsíci působil jako zprostředkovatel nepřímých jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem, uvedl, že je zděšen tím, jak byla vážná diplomatická jednání opět podkopána. Ve svém prohlášení na sociálních sítích zdůraznil, že tato situace neslouží zájmům Spojených států ani světovému míru, a vyzval Washington, aby se nenechal vtáhnout hlouběji do konfliktu se slovy: „Toto není vaše válka.“

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác

V Teheránu a řadě dalších íránských měst byly zaznamenány četné exploze, které otřásly celou zemí. Podle dostupných informací se terčem úderů stala i kancelář nejvyššího íránského duchovního vůdce a prezidentský palác v hlavním městě. Svědci z Teheránu hlásí stoupající dým právě z oblasti, kde se nachází sídlo hlavy státu.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět

Světoví lídři a mezinárodní organizace začínají reagovat na zprávy o úderech Spojených států a Izraele proti Íránu i na následnou odvetu Teheránu na Blízkém východě. Záběry ověřené stanicí CNN zachycují útok na komplex íránského ministerstva rozvědky v severní části Teheránu. Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas označila současný vývoj za nebezpečný.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety

Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.

včera

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy