Bývalý bezpečnostní poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Alexandre Benalla dnes přiznal, že i po odchodu z funkce v Elysejském paláci používal diplomatické pasy. Zároveň slíbil, že je v následujících dnech vrátí, informovala agentura AFP. Nové dějství aféry Benally, který letos v létě musel odejít z Macronových služeb kvůli násilnostem na prvomájové demonstraci, znovu otřáslo prezidentovou pozicí, již tak oslabenou protesty žlutých vest.
"Asi jsem udělal chybu, že jsem ty pasy používal," řekl Benalla listu Le Journal du Dimanche (JDD). "Ale udělal jsem to jen pro své osobní pohodlí, abych snáze prošel na letištích," dodal prezidentův exporadce s tím, že mu z pasů neplynuly žádné jiné výhody. "Nevím, jak jinak by mi mohly posloužit," řekl.
Další kolo aféry se rozhořelo poté, co investigativní server Mediapart informoval, že Benalla v uplynulých měsících vycestoval s diplomatickým dokumentem do několika afrických zemí a do Izraele. V září přitom během slyšení v Senátu uvedl, že své dva diplomatické pasy při odchodu z funkce bezpečnostního poradce nechal v kanceláři v Elysejském paláci.
Otazníky vyvolala především Benallova prosincová cesta do Čadu, kam dorazil krátce před tím, než na návštěvu zavítal i jeho bývalý zaměstnavatel - prezident Macron. Benalla se v Čadu údajně sešel i s prezidentem Idrissem Débym.
V rozhovoru poskytnutém listu JDD Benalla uvedl, že diplomatické pasy na konci srpna nechal v Elysejském paláci, počátkem října mu je ale vrátili spolu s jeho osobními věcmi, které nechal na někdejším pracovišti. "Když mi je vrátili, neviděl jsem důvod, abych je nepoužíval," tvrdil.
Aféru, která se ve Francii kolem jeho pasů rozhořela, označil Benalla za "naprosto nepřiměřenou". Ujistil, že v následujících dnech doklady vrátí ministerstvu zahraničí.
Benalla kvůli používání diplomatických pasů po odchodu z funkce čelí vyšetřování pro podezření ze zneužití důvěry a zneužití úředních dokumentů. Prezidentský úřad už dříve uvedl, že o tom, že Benalla dál užívá diplomatické pasy, neměl tušení.
Ještě bezpečnostní poradce prezidenta Macrona se Benalla do hledáčku francouzských médií dostal letos v létě, kdy byly zveřejněny záběry z prvomájové demonstrace. Benalla byl na akci pozván policií jako pozorovatel, avšak podle kamerových snímků se aktivně zapojil do policejního zásahu. Kamera jej zachytila, jak v civilním oblečení, ale s policejní helmou na hlavě, účastníky demonstrace bije.
Macron následně čelil kritice především kvůli způsobu, jak na Benallovo chování reagoval. Podle opozice jej totiž nepotrestal dostatečně a až pod nátlakem po zveřejnění záběrů v médiích jej ze svých služeb propustil. Bývalý Macronův spolupracovník byl mezitím obviněn z násilností, rušení policejního zásahu a z neoprávněného nošení odznaků státní moci.
Kauza kolem užívání diplomatických pasů se rozhořela v době, kdy Macron čelí tlaku kvůli protestům takzvaných žlutých vest, tedy lidí nespokojených se sociální a hospodářskou politikou současné francouzské vlády. V sobotu se konaly po celé Francii již posedmé demonstrace. Tentokrát ale přilákaly mnohem méně lidí než dříve. Podle neoficiálních odhadů se protestů zúčastnilo 12.000 osob. V sobotu 22. prosince to bylo 38.600 lidí, o týden dříve 66.000. První demonstrace žlutých vest 17. listopadu přilákala 282.000 lidí.
Související
V Paříži začal soud s Macronovým exporadcem, který napadal demonstranty
Benalla opět předmětem vyšetřování, tentokrát kvůli křivé přísaze
Alexandre Benalla , Francie , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
před 1 hodinou
Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku
před 2 hodinami
Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR
před 2 hodinami
Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda
před 2 hodinami
Stovky dronů, desítky raket. Rusko zahájilo na pozadí mírových rozhovorů útoky po celé Ukrajině
před 3 hodinami
Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka
před 5 hodinami
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
před 6 hodinami
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
před 7 hodinami
USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války
před 8 hodinami
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
před 9 hodinami
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
před 11 hodinami
Podzim v prosinci. Meteorologové přinesli předpověď na příští týden
před 15 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.
Zdroj: Libor Novák