Blíží se klíčové hlasování o brexitové dohodě. Mayové hrozí debakl, pomoc hledá v EU

Mluvčí britské premiérky po středeční vládní porážce v dolní komoře parlamentu zopakoval, že Theresa Mayová se snaží ještě před koncem parlamentní debaty o brexitové dohodě získat od Evropské unie další záruky. Dolní sněmovna má o dojednaném textu o podmínkách odchodu země z Evropské unie hlasovat v úterý. Ministr obchodu Greg Clark uvedl, že brexit bez dohody by měl být smeten ze stolu, přestože premiérka Mayová tento scénář zatím veřejně nevyloučila a selhání své dohody nepřipouští.

Hlasování o dokumentu vláda kvůli očekávané porážce už jednou v prosinci odložila a očekává se, že poslanci brexitový plán Mayové nepodpoří ani příští týden. Úřad premiérky Mayové dříve slíbil, že za takového vývoje bude reagovat bez otálení.

BBC dnes na svém webu napsala, že vláda ve snaze zajistit si podporu některých opozičních labouristů zvažuje, že jim vyjde vstříc v jejich požadavcích ohledně posílení práv pracovníků a ochrany životního prostředí. Mohla by podpořit dodatek, který stanoví, že v Británii budou i po brexitu platit unijní předpisy týkající se mezd, zdraví a bezpečnosti a také unijní ekologické standardy.

Hledání parlamentního kompromisu v článku na webu Politico podpořil také ministr obchodu Clark, který v posledních dnech důrazně varuje před nespořádaným odchodem Británie z EU. Dnes hrozící brexit bez dohody s Bruselem označil za katastrofu, zmínil také "rostoucí zděšení" manažerů firem, které prý vyvolávají debaty v britském parlamentu.

"Tohle je čas, kdy se musí parlament sjednotit a intenzivně pracovat na dosažení dohody, která může počítat s většinovou podporou," napsal Clark. Politico hodnotí jeho intervenci jako výbušnou, neboť text zjevně jde proti prohlášením premiérky Mayové o tom, že "žádná dohoda je lepší než špatná dohoda". Clark sice vyzývá k podpoře dojednaných podmínek brexitu, jeho komentáře ale naznačují, že i členové vlády jsou smířeni s jejich odmítnutím, píše Politico.

"Parlament může dát najevo, že chce, aby byl brexit bez dohody vyloučen. Většina poslanců napříč Sněmovnou, včetně mnohých členů vlády, by nepřipustila, abychom 29. března odešli bez dohody," napsal ministr obchodu. Mayová přitom smluvně neošetřený brexit nevyloučila a ve středu opozici vzkázala, že jediným způsobem, jak mu zabránit, je schválení stávajících podmínek.

Šéf labouristů Jeremy Corbyn dnes naopak zopakoval, že odmítnutí předložené dohody je prioritou jeho strany. Pokud se tak stane, musí prý být v Británii vypsány předčasné parlamentní volby. To by podle něj bylo jediné demokratické řešení patové situace.

The real divide in our country is not between those who voted to remain in the EU referendum and those who voted to leave.It is between the many, who do the work, create the wealth and pay taxes - and the few, who set the rules, reap the rewards and so often dodge taxes. pic.twitter.com/W7aB6JgJG6

— Jeremy Corbyn (@jeremycorbyn) 10. ledna 2019

Britští poslanci ve středu schválili dodatek ukládající vládě, aby v případě zamítnutí brexitové dohody představila v parlamentu svůj náhradní plán už do tří zasedacích dnů místo původně plánovaných 21 kalendářních. Dodatek znamená pro Mayovou další výraznou komplikaci, nový postup by po prvotním neúspěchu musela předložit nejpozději v pondělí 21. ledna.

Andrea Leadsomová, která organizuje vládní agendu ve sněmovně, dnes podle Reuters potvrdila, že kabinet se požadavkem parlamentu bude řídit. Downing Street ale zároveň tvrdí, že přijatý dodatek vyžaduje pouze urychlené předložení návrhu a termín pro rozpravu či hlasování o něm nestanovuje. Také má za to, že debata o novém postupu by měla trvat pouze 90 minut a hlasovat by se mělo jen o jednom pozměňovacím návrhu.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 1 hodinou

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 2 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 3 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy