Co bude dál? Porážka Mayové uvrhla Velkou Británii do nejistoty

Mayová utrpěla drtivou porážku, která otřásla její autoritou, píše po včerejším hlasování o brexitové dohodě deník Guardian. Velká Británie opustí Evropskou unii za několik týdnů, kabinet Theresy Mayové je nicméně beznadějně rozdělený, podobně jako konzervativní strana i celá země.

Hlasování o dohodě o brexitu prohrála premiérka o 230 hlasů. Jedná se tedy o vůbec nejmarkantnější vládní porážku v historii. A právě takto jasné odmítnutí dohody naznačuje, že Mayová nemůže doufat v úspěch ani u alternativního návrhu.

„Nemusíme se spokojit s Hobsonovou volbou - buď dohoda podle Mayové, nebo žádná dohoda,“ uvádí deník. Problém spočívá v tom, že i konzervativci jsou v otázce dohody rozděleni a premiérka tento rozkol upevnila, spíše než vyřešila, když se rozhodla řešit podmínky brexitu nejprve se zastánci tvrdé linie ve straně.

Návrh dohody, který z tohoto postupu vzešel, nemohl její rozdělenou stranu znovu spojit, natož získat podporu u politických protivníků. Výsledkem je „brexit se zavázanýma očima“, kdy o budoucích vztazích s Evropou nemusí být jasné téměř nic po další dva roky.

V současnosti není v britském parlamentu většina, která by mohla prosadit některý z alternativních návrhů. „To může vést ke katastrofě, kdy Británie vypadne z EU bez dohody.“ Podle Guardianu proto musí poslanci tomuto scénáři zabránit. Je potřeba ustanovit mechanismus, díky němuž by většina v Dolní sněmovně mohla efektivně převzít agendu brexitu pod svou kontrolu.

Například posílením jednotlivých komisí a zákonů. K tomu by nicméně bylo potřeba požádat Unii o více času a dosáhnout na úrovni parlamentu spolupráce, „jakou jsme zatím neviděli“. Jeremy Corbyn ani Theresa Mayová by podle Guardianu neměli stát této možnosti stát v cestě.

Velká Británie dnes čelí situaci, kterou ve své ústavní historii ještě nezažila. Otázkou zůstává, jak sladit svrchovanost parlamentu se svrchovaností lidu. Referendum o brexitu bylo poháněno „stagnujícími platy, regionálními disproporcemi a bezduchou akumulací kapitálu“. To však nezapříčinila Evropská unie, a tudíž ani odchod z ní tyto problémy nevyřeší. To může udělat jen odhodlaná vláda.