Na Palacha vzpomínají také v Bruselu, lidé nosí k bustě květiny a svíčky

"Toto výročí je v dnešních dnech velice důležité si připomínat," řekl ČTK a Českému rozhlasu před pomníkem nový český velvyslanec v Belgii Pavel Klucký. Ve světě se podle něj také v současnosti dějí věci, proti nimž Palachsvým činem protestoval. "Nebudeme-li si to připomínat, mohla by nová generace vůbec zapomenout na to, že v minulosti se už něco podobného stalo," upozornil Klucký.

Palach, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se přesně před 50 lety na protest proti lhostejnosti k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy zapálil v horní části pražského Václavského náměstí. Jeho čin a následná smrt tehdejší československou společnost výrazně zasáhl.

Připomínka je tak podle českého velvyslance v Belgii také předáním "historické zkušenosti další generaci". Kromě něj dnes Palachovu památku u díla akademického sochaře Františka Jandy uctili velvyslanci ČR při EU a NATO Jakub Dürr a Jiří Šedivý, ale i starosta čtvrti Benoit Cerexhe.

Palachova mramorová busta, kolem jejíhož podstavce se plazí stylizované kovové plameny, zdobí náměstíčko před františkánským klášterem v klidné bruselské vilové čtvrti od roku 2001. Deska vložená před ní francouzsky a vlámsky uvádí, že mladý český student Jan Palach, který zemřel 19. ledna 1969, obětoval sebeupálením svůj život na protest proti invazi jednotek Varšavské smlouvy do Československa.

V horní části Václavského náměstí, nedaleko od místa, kde se student zapálil, začala dnes výstava Jan Palach 1969|2019, již bude možné zhlédnout do 30. ledna. Expozice má 23 částí, obsahuje texty, fotografie i novinové obálky a články. Kromě Palachova života a činu a reakcí moci i společnosti v Československu i zahraničí zobrazuje též okolnosti okupace, studentské hnutí, demonstrace v roce 1969 i později, Palachův pohřeb nebo Palachův týden.

Výstava připomíná také další živé pochodně a oběti komunistického režimu, například Jana Zajíce, Evžena Plocka, Poláka Ryszarda Siwiece nebo Ukrajince Vasyla Makucha. Nad vchodem do Národního muzea visí tři černé bannery se jménem Jana Palacha, připomínkou 50. výročí a podobiznou.

Dnes ve 14:30 hod. se před Národním muzeum uskutečnil pietní akt připomínající výročí tragické smrti Jana Palacha #Palach #JanPalach pic.twitter.com/uuxguautqd

Na pódiu na náměstí se sešli Dana Němcová, Jana Marco, David Němec, Petr Placák a Alexandr Vondra, kteří byli zatčeni během demonstrací z Palachova týdne od 15. do 20. ledna 1989.

"Svým činem, který neměl v našich krajinách obdoby, nastavil Jan Palachnově laťku hrdému, nepoddajnému, nebojácnému, nikomu a ničemu nepoklonkujícímu Češství a vyzval nás k odpovědnému občanství," řekla Němcová. "Jeho apel platí i dnes. Především neexistuje rozdělení na my a oni, ona poddanská mentalita, kterou v nás po desetiletí pěstoval komunistický režim, tedy žít si v ulitě svého soukromí a o nic se nestarat, na prvním místě o věci veřejné. Je to ale náš stát a my všichni za něj neseme odpovědnost," dodala.