Mayová představila brexitový plán B. Opozice a analytici nevěřícně koukají

Britská premiérka Theresa Mayová dnes poslancům řekla, že od nich bude chtít vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dojednané dohody o odchodu země z Evropské unie a má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. S těmito požadavky, které by podle komentátorů mohly usnadnit schválení brexitové dohody Dolní sněmovnou, se pak hodlá vrátit do Bruselu. Předsedkyně vlády zároveň odmítla druhé referendum o EU, stejně jako odložení brexitu. Spojené království má opustit unii 29. března, což je za 67 dní.

Mayová v dolní komoře parlamentu představovala návrh dalšího postupu neboli plán B, jak tento krok označovala média, a to poté, co poslanci minulý týden její dohodu s EU rekordním rozdílem hlasů odmítli. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn ale po proslovu Mayové prohlásil, že představený plán B se nijak neliší od toho, který již parlament odmítl.

Většina britských médií považuje za nejdůležitější bod projevu Mayové oznámení o zrušení poplatku, který měli složit občané EU žijící v Británii při žádosti o možnost v zemi zůstat.

Rovněž sedmadvacítka dala opakovaně najevo, že o dohodě včetně irské pojistky znovu jednat nehodlá. Požaduje naopak, aby Londýn přišel s přesvědčivým plánem, který by měl šanci projít parlamentem.

Právě celní režim na hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem, které zůstane součástí EU, je nejproblematičtější částí brexitové dohody. Řada poslanců v ní totiž vidí riziko dlouhodobého připoutání země k unijním strukturám. Sedmadvacítka sice zdůraznila, že tento záložní hraniční režim by byl v případě spuštění jen dočasným řešením, odmítla ale jeho časové omezení. Podle dnešního vyjádření irského ministra zahraničí Simona Coveneye by "časové omezení pojistky znamenalo, že to vlastně žádná pojistka nebude".

"Je jasné, že se postoj vlády musel změnit, a změnil se," řekla dnes Mayová poslancům v narážce na fiasko z minulého týdne s tím, že v uplynulých dnech naslouchala zákonodárcům z různých stran. Zdůraznila, že správnou odpovědí parlamentu na obavy ohledně brexitu bez dohody by bylo dohodu schválit. Možnost odkladu brexitu by podle ní znamenala, že země v Unii zůstane, a možnost neřízeného brexitu by přitom byla stále na stole - jen by se odsunul rozhodující okamžik.

Mayová také oznámila, že vláda zruší poplatek 65 liber (asi 1900 Kč), který mají platit občané EU žijící v Británii při žádosti o takzvaný status usedlíka. Ten jim má zaručit, že budou moci v Británii nadále například studovat a čerpat zdravotní péči. Těm, kdo už poplatek zaplatili, bude podle televize Sky News vrácen.

Theresa May is right that #PeoplesVote would require extension of Article 50 - but with just 67 days until #Brexit, so would every other option.She wasted years on a deal no one wants.This decision is too important to rush through in 2 months - she must ask EU for more time.

— Caroline Lucas (@CarolineLucas) 21. ledna 2019

Parlament bude v následujících dnech o dnešním projevu Mayové diskutovat, hlasovat o něm bude jako o neutrálně formulovaném usnesení 29. ledna. O brexitové dohodě samotné pak mají poslanci hlasovat zhruba v polovině února, přesné datum známo není.

Očekává se, že skupiny poslanců předloží k dnešnímu návrhu Mayové různé dodatky, jejichž smyslem bude zabránit brexitu bez dohody nebo dát parlamentu větší slovo v brexitovém procesu. Mluvčí vlády ale dnes zdůraznil, že kabinet postoj zákonodárců k návrhu Mayové ani případné schválené dodatky za právně závazné považuje nebude. Podle něj budou pro vládu jen jakýmsi indikátorem toho, co si poslanci přejí.

Analytici ale připomínají, že Mayová se odhlasovanými poslaneckými dodatky sice řídit nemusí, bude ale pod velkým tlakem, aby tak učinila. Pokud by nějaký získal v Dolní sněmovně většinu, premiérka by se s takovým argumentem mohla vydat do Bruselu a usilovat o příslušné změny v brexitové dohodě.

Média nicméně dávají najevo určité pochybnosti o tom, zda Mayová hledání nějakého kompromisu míní skutečně vážně. Podle některých pozorovatelů je možné, že spíš hraje o čas. Doufá přitom, že se jí nakonec podaří získat dostatečnou podporu pro dohodu s EU, až se bude blížit 29. březen.

"Všechny plány B, C, D a E jsou tytéž - přiblížit se co nejvíc termínu brexitu 29. března," napsal na facebooku moderátor televize ITV Robert Peston. "Jinými slovy, brexitová strategie (premiérky) je ´tik-tak´," dodal.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) Jeremy Corbyn

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Josep Borrell

Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se opřel do evropských zemí za to, že nerozumí jednotnému jazyku moci. Odstupující vrcholný diplomat to řekl v době, která je pro budoucnost evropské bezpečnosti velice důležitá. Brzy bude zažívat zvýšený tlak z Washingtonu a nastoupí nová šéfka diplomacie s daleko více konfrontačním vztahu k Rusku. 

před 1 hodinou

Počasí

Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové

Začal nový týden, který podle meteorologů přinese proměnlivé a dynamické počasí. Česko se dočká silného větru a sněžení i v nížinách. Na horách by do víkendu mohlo napadnout i několik desítek centimetrů sněhu. Zejména druhá polovina pracovního týdne bude již typicky zimní, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

Kateřina Kolouchová

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo

Čeští fotbalisté mají nadále šanci postoupit z prvního místo tabulky své skupiny B1 v rámci Ligy národů do elitní Ligy A a tím se tak přiblížit k zajištění účasti v baráži o postup na mistrovství světa ve fotbale 2026. Tyto cíle neoddálila ani sobotní bezbranková remíza v Albánii, kde nejblíže ke skórování měli nejblíže Václav Jemelka a Lukáš Červ, kteří při svých pokusech pouze rozezvučili břevno.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl

Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku

Spojené státy povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř ruského území. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí označil toto rozhodnutí za nový stupeň napětí a větší zapojení USA do konfliktu na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

před 8 hodinami

Romana Jungwirth Březovská

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

před 8 hodinami

Su-57 a Okhotnik

Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?

Na obloze v blízkosti frontové linie u města Kostjantynivka se odehrál neobvyklý moment, který upoutal pozornost ukrajinských i mezinárodních pozorovatelů. Dva bílé kondenzační pruhy, často předzvěst ruského leteckého útoku, se zkřížily, ale to, co následovalo, bylo podle BBC bezprecedentní. Nižší pruh se rozdělil a nový objekt prudce zrychlil směrem k druhému, než se jejich dráhy zkřížily a oblohu ozářil jasný oranžový záblesk.

před 9 hodinami

Rusko, Kreml

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Čím může Kyjev útočit v Rusku? Chlouba americké armády ATACMS je víc než jen zbraní

ATACMS, neboli Army Tactical Missile System, je pokročilý balistický raketový systém vyvinutý společností Lockheed Martin. Tento systém slouží především k přesným úderům na dlouhé vzdálenosti a je určen k ničení strategických cílů, jako jsou velitelská stanoviště, letiště, sklady munice nebo nepřátelská dělostřelectva. ATACMS se stal klíčovou součástí arzenálu Spojených států a jejich spojenců díky své spolehlivosti, flexibilitě a vysoké ničivé síle. 

před 10 hodinami

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

Zdroj: Patrik Bohačiak

Další zprávy