Mayová představila brexitový plán B. Opozice a analytici nevěřícně koukají

Britská premiérka Theresa Mayová dnes poslancům řekla, že od nich bude chtít vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dojednané dohody o odchodu země z Evropské unie a má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. S těmito požadavky, které by podle komentátorů mohly usnadnit schválení brexitové dohody Dolní sněmovnou, se pak hodlá vrátit do Bruselu. Předsedkyně vlády zároveň odmítla druhé referendum o EU, stejně jako odložení brexitu. Spojené království má opustit unii 29. března, což je za 67 dní.

Mayová v dolní komoře parlamentu představovala návrh dalšího postupu neboli plán B, jak tento krok označovala média, a to poté, co poslanci minulý týden její dohodu s EU rekordním rozdílem hlasů odmítli. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn ale po proslovu Mayové prohlásil, že představený plán B se nijak neliší od toho, který již parlament odmítl.

Většina britských médií považuje za nejdůležitější bod projevu Mayové oznámení o zrušení poplatku, který měli složit občané EU žijící v Británii při žádosti o možnost v zemi zůstat.

Rovněž sedmadvacítka dala opakovaně najevo, že o dohodě včetně irské pojistky znovu jednat nehodlá. Požaduje naopak, aby Londýn přišel s přesvědčivým plánem, který by měl šanci projít parlamentem.

Právě celní režim na hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem, které zůstane součástí EU, je nejproblematičtější částí brexitové dohody. Řada poslanců v ní totiž vidí riziko dlouhodobého připoutání země k unijním strukturám. Sedmadvacítka sice zdůraznila, že tento záložní hraniční režim by byl v případě spuštění jen dočasným řešením, odmítla ale jeho časové omezení. Podle dnešního vyjádření irského ministra zahraničí Simona Coveneye by "časové omezení pojistky znamenalo, že to vlastně žádná pojistka nebude".

"Je jasné, že se postoj vlády musel změnit, a změnil se," řekla dnes Mayová poslancům v narážce na fiasko z minulého týdne s tím, že v uplynulých dnech naslouchala zákonodárcům z různých stran. Zdůraznila, že správnou odpovědí parlamentu na obavy ohledně brexitu bez dohody by bylo dohodu schválit. Možnost odkladu brexitu by podle ní znamenala, že země v Unii zůstane, a možnost neřízeného brexitu by přitom byla stále na stole - jen by se odsunul rozhodující okamžik.

Mayová také oznámila, že vláda zruší poplatek 65 liber (asi 1900 Kč), který mají platit občané EU žijící v Británii při žádosti o takzvaný status usedlíka. Ten jim má zaručit, že budou moci v Británii nadále například studovat a čerpat zdravotní péči. Těm, kdo už poplatek zaplatili, bude podle televize Sky News vrácen.

Theresa May is right that #PeoplesVote would require extension of Article 50 - but with just 67 days until #Brexit, so would every other option.She wasted years on a deal no one wants.This decision is too important to rush through in 2 months - she must ask EU for more time.

— Caroline Lucas (@CarolineLucas) 21. ledna 2019

Parlament bude v následujících dnech o dnešním projevu Mayové diskutovat, hlasovat o něm bude jako o neutrálně formulovaném usnesení 29. ledna. O brexitové dohodě samotné pak mají poslanci hlasovat zhruba v polovině února, přesné datum známo není.

Očekává se, že skupiny poslanců předloží k dnešnímu návrhu Mayové různé dodatky, jejichž smyslem bude zabránit brexitu bez dohody nebo dát parlamentu větší slovo v brexitovém procesu. Mluvčí vlády ale dnes zdůraznil, že kabinet postoj zákonodárců k návrhu Mayové ani případné schválené dodatky za právně závazné považuje nebude. Podle něj budou pro vládu jen jakýmsi indikátorem toho, co si poslanci přejí.

Analytici ale připomínají, že Mayová se odhlasovanými poslaneckými dodatky sice řídit nemusí, bude ale pod velkým tlakem, aby tak učinila. Pokud by nějaký získal v Dolní sněmovně většinu, premiérka by se s takovým argumentem mohla vydat do Bruselu a usilovat o příslušné změny v brexitové dohodě.

Média nicméně dávají najevo určité pochybnosti o tom, zda Mayová hledání nějakého kompromisu míní skutečně vážně. Podle některých pozorovatelů je možné, že spíš hraje o čas. Doufá přitom, že se jí nakonec podaří získat dostatečnou podporu pro dohodu s EU, až se bude blížit 29. březen.

"Všechny plány B, C, D a E jsou tytéž - přiblížit se co nejvíc termínu brexitu 29. března," napsal na facebooku moderátor televize ITV Robert Peston. "Jinými slovy, brexitová strategie (premiérky) je ´tik-tak´," dodal.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) Jeremy Corbyn

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 1 hodinou

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?

Válka proti Íránu představuje pro americké daňové poplatníky enormní zátěž, kterou analytici odhadují na více než 890 milionů dolarů denně. Tato částka vychází podle CNN ze známých vojenských operací a odhadů Kongresu, přičemž zahrnuje náklady na munici, palivo a nasazení rozsáhlých námořních i leteckých sil v regionu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy