Mayová představila brexitový plán B. Opozice a analytici nevěřícně koukají

Britská premiérka Theresa Mayová dnes poslancům řekla, že od nich bude chtít vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dojednané dohody o odchodu země z Evropské unie a má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. S těmito požadavky, které by podle komentátorů mohly usnadnit schválení brexitové dohody Dolní sněmovnou, se pak hodlá vrátit do Bruselu. Předsedkyně vlády zároveň odmítla druhé referendum o EU, stejně jako odložení brexitu. Spojené království má opustit unii 29. března, což je za 67 dní.

Mayová v dolní komoře parlamentu představovala návrh dalšího postupu neboli plán B, jak tento krok označovala média, a to poté, co poslanci minulý týden její dohodu s EU rekordním rozdílem hlasů odmítli. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn ale po proslovu Mayové prohlásil, že představený plán B se nijak neliší od toho, který již parlament odmítl.

Většina britských médií považuje za nejdůležitější bod projevu Mayové oznámení o zrušení poplatku, který měli složit občané EU žijící v Británii při žádosti o možnost v zemi zůstat.

Rovněž sedmadvacítka dala opakovaně najevo, že o dohodě včetně irské pojistky znovu jednat nehodlá. Požaduje naopak, aby Londýn přišel s přesvědčivým plánem, který by měl šanci projít parlamentem.

Právě celní režim na hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem, které zůstane součástí EU, je nejproblematičtější částí brexitové dohody. Řada poslanců v ní totiž vidí riziko dlouhodobého připoutání země k unijním strukturám. Sedmadvacítka sice zdůraznila, že tento záložní hraniční režim by byl v případě spuštění jen dočasným řešením, odmítla ale jeho časové omezení. Podle dnešního vyjádření irského ministra zahraničí Simona Coveneye by "časové omezení pojistky znamenalo, že to vlastně žádná pojistka nebude".

"Je jasné, že se postoj vlády musel změnit, a změnil se," řekla dnes Mayová poslancům v narážce na fiasko z minulého týdne s tím, že v uplynulých dnech naslouchala zákonodárcům z různých stran. Zdůraznila, že správnou odpovědí parlamentu na obavy ohledně brexitu bez dohody by bylo dohodu schválit. Možnost odkladu brexitu by podle ní znamenala, že země v Unii zůstane, a možnost neřízeného brexitu by přitom byla stále na stole - jen by se odsunul rozhodující okamžik.

Mayová také oznámila, že vláda zruší poplatek 65 liber (asi 1900 Kč), který mají platit občané EU žijící v Británii při žádosti o takzvaný status usedlíka. Ten jim má zaručit, že budou moci v Británii nadále například studovat a čerpat zdravotní péči. Těm, kdo už poplatek zaplatili, bude podle televize Sky News vrácen.

Theresa May is right that #PeoplesVote would require extension of Article 50 - but with just 67 days until #Brexit, so would every other option.She wasted years on a deal no one wants.This decision is too important to rush through in 2 months - she must ask EU for more time.

— Caroline Lucas (@CarolineLucas) 21. ledna 2019

Parlament bude v následujících dnech o dnešním projevu Mayové diskutovat, hlasovat o něm bude jako o neutrálně formulovaném usnesení 29. ledna. O brexitové dohodě samotné pak mají poslanci hlasovat zhruba v polovině února, přesné datum známo není.

Očekává se, že skupiny poslanců předloží k dnešnímu návrhu Mayové různé dodatky, jejichž smyslem bude zabránit brexitu bez dohody nebo dát parlamentu větší slovo v brexitovém procesu. Mluvčí vlády ale dnes zdůraznil, že kabinet postoj zákonodárců k návrhu Mayové ani případné schválené dodatky za právně závazné považuje nebude. Podle něj budou pro vládu jen jakýmsi indikátorem toho, co si poslanci přejí.

Analytici ale připomínají, že Mayová se odhlasovanými poslaneckými dodatky sice řídit nemusí, bude ale pod velkým tlakem, aby tak učinila. Pokud by nějaký získal v Dolní sněmovně většinu, premiérka by se s takovým argumentem mohla vydat do Bruselu a usilovat o příslušné změny v brexitové dohodě.

Média nicméně dávají najevo určité pochybnosti o tom, zda Mayová hledání nějakého kompromisu míní skutečně vážně. Podle některých pozorovatelů je možné, že spíš hraje o čas. Doufá přitom, že se jí nakonec podaří získat dostatečnou podporu pro dohodu s EU, až se bude blížit 29. březen.

"Všechny plány B, C, D a E jsou tytéž - přiblížit se co nejvíc termínu brexitu 29. března," napsal na facebooku moderátor televize ITV Robert Peston. "Jinými slovy, brexitová strategie (premiérky) je ´tik-tak´," dodal.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) Jeremy Corbyn

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií

Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestují proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

před 1 hodinou

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

před 3 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

před 3 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 8 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

včera

včera

CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu

Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucí paranoie z možného atentátu nebo vnitrostranického převratu. Podle uniklé zprávy evropských tajných služeb, na kterou se odkazují server Important Stories a stanice CNN, panují v Kremlu od začátku března vážné obavy z úniku citlivých informací a spiknutí uvnitř ruských politických a bezpečnostních elit. Putin se má obávat zejména útoku pomocí dronů, které by mohli zorganizovat lidé z jeho blízkého okolí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy