Mayová představila brexitový plán B. Opozice a analytici nevěřícně koukají

Britská premiérka Theresa Mayová dnes poslancům řekla, že od nich bude chtít vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dojednané dohody o odchodu země z Evropské unie a má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. S těmito požadavky, které by podle komentátorů mohly usnadnit schválení brexitové dohody Dolní sněmovnou, se pak hodlá vrátit do Bruselu. Předsedkyně vlády zároveň odmítla druhé referendum o EU, stejně jako odložení brexitu. Spojené království má opustit unii 29. března, což je za 67 dní.

Mayová v dolní komoře parlamentu představovala návrh dalšího postupu neboli plán B, jak tento krok označovala média, a to poté, co poslanci minulý týden její dohodu s EU rekordním rozdílem hlasů odmítli. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn ale po proslovu Mayové prohlásil, že představený plán B se nijak neliší od toho, který již parlament odmítl.

Většina britských médií považuje za nejdůležitější bod projevu Mayové oznámení o zrušení poplatku, který měli složit občané EU žijící v Británii při žádosti o možnost v zemi zůstat.

Rovněž sedmadvacítka dala opakovaně najevo, že o dohodě včetně irské pojistky znovu jednat nehodlá. Požaduje naopak, aby Londýn přišel s přesvědčivým plánem, který by měl šanci projít parlamentem.

Právě celní režim na hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem, které zůstane součástí EU, je nejproblematičtější částí brexitové dohody. Řada poslanců v ní totiž vidí riziko dlouhodobého připoutání země k unijním strukturám. Sedmadvacítka sice zdůraznila, že tento záložní hraniční režim by byl v případě spuštění jen dočasným řešením, odmítla ale jeho časové omezení. Podle dnešního vyjádření irského ministra zahraničí Simona Coveneye by "časové omezení pojistky znamenalo, že to vlastně žádná pojistka nebude".

"Je jasné, že se postoj vlády musel změnit, a změnil se," řekla dnes Mayová poslancům v narážce na fiasko z minulého týdne s tím, že v uplynulých dnech naslouchala zákonodárcům z různých stran. Zdůraznila, že správnou odpovědí parlamentu na obavy ohledně brexitu bez dohody by bylo dohodu schválit. Možnost odkladu brexitu by podle ní znamenala, že země v Unii zůstane, a možnost neřízeného brexitu by přitom byla stále na stole - jen by se odsunul rozhodující okamžik.

Mayová také oznámila, že vláda zruší poplatek 65 liber (asi 1900 Kč), který mají platit občané EU žijící v Británii při žádosti o takzvaný status usedlíka. Ten jim má zaručit, že budou moci v Británii nadále například studovat a čerpat zdravotní péči. Těm, kdo už poplatek zaplatili, bude podle televize Sky News vrácen.

Theresa May is right that #PeoplesVote would require extension of Article 50 - but with just 67 days until #Brexit, so would every other option.She wasted years on a deal no one wants.This decision is too important to rush through in 2 months - she must ask EU for more time.

— Caroline Lucas (@CarolineLucas) 21. ledna 2019

Parlament bude v následujících dnech o dnešním projevu Mayové diskutovat, hlasovat o něm bude jako o neutrálně formulovaném usnesení 29. ledna. O brexitové dohodě samotné pak mají poslanci hlasovat zhruba v polovině února, přesné datum známo není.

Očekává se, že skupiny poslanců předloží k dnešnímu návrhu Mayové různé dodatky, jejichž smyslem bude zabránit brexitu bez dohody nebo dát parlamentu větší slovo v brexitovém procesu. Mluvčí vlády ale dnes zdůraznil, že kabinet postoj zákonodárců k návrhu Mayové ani případné schválené dodatky za právně závazné považuje nebude. Podle něj budou pro vládu jen jakýmsi indikátorem toho, co si poslanci přejí.

Analytici ale připomínají, že Mayová se odhlasovanými poslaneckými dodatky sice řídit nemusí, bude ale pod velkým tlakem, aby tak učinila. Pokud by nějaký získal v Dolní sněmovně většinu, premiérka by se s takovým argumentem mohla vydat do Bruselu a usilovat o příslušné změny v brexitové dohodě.

Média nicméně dávají najevo určité pochybnosti o tom, zda Mayová hledání nějakého kompromisu míní skutečně vážně. Podle některých pozorovatelů je možné, že spíš hraje o čas. Doufá přitom, že se jí nakonec podaří získat dostatečnou podporu pro dohodu s EU, až se bude blížit 29. březen.

"Všechny plány B, C, D a E jsou tytéž - přiblížit se co nejvíc termínu brexitu 29. března," napsal na facebooku moderátor televize ITV Robert Peston. "Jinými slovy, brexitová strategie (premiérky) je ´tik-tak´," dodal.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) Jeremy Corbyn

Aktuálně se děje

před 53 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

včera

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy