Drama v britském parlamentu? Poslanecké návrhy mohou rozpoutat peklo

Sedm pozměňovacích návrhů k vládnímu plánu pro další postup ohledně brexitu posunul do dnešní poslanecké rozpravy předseda britské Dolní sněmovny John Bercow. Pozornost médií i politiků se soustřeďuje na dva z nich: jeden otevírá cestu k hlasování o odkladu brexitu, ten druhý navrhuje, aby kontroverzní severoirskou pojistku v "rozvodové dohodě" Británie s Evropskou unií nahradila nespecifikovaná "alternativní ujednání" pro zachování hladkého provozu na irské hranici. Výsledky hlasování by mohly být v obou případech velmi těsné.

Plán vypustit pojistku z brexitové dohody předložil vlivný předseda skupiny konzervativních poslanců Graham Brady a podporu mu dnes v Dolní sněmovně vyjádřila i premiérka Theresa Mayová. Šlo o poměrně mimořádný krok, neboť předsedkyně vlády tím v podstatě argumentovala proti části dohody s EU, kterou sama dojednala. Dříve navíc uváděla, že bez pojistky zajišťující volnou hranici mezi Irskem a Severním Irskem se dohoda o brexitu neobejde.

Návrh získal kromě podpory vlády také přízeň poslanců severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) a mnoha euroskeptických konzervativců, ovšem i pouhá hrstka rebelů z Konzervativní strany jej může odsoudit k neúspěchu. Zároveň se dá očekávat, že na požadavek nahradit severoirskou pojistku mlhavými alternativními mechanismy by EU nereagovala vstřícně.

Hlasovací blok začne v Dolní sněmovně ve 20:00 SEČ a Bradyho návrh přijde na řadu jako poslední. Na čtvrtém místě aktuálního programu je plán labouristické poslankyně Yvette Cooperové, který má podporu opozičních stran i některých konzervativců. Pokud by byl přijat, uložil by vládě umožnit 5. února hlasování o alternativním zákonu stanovujícím podobu brexitového procesu. Tento zákon by zase vládu nutil usilovat o odklad odchodu z EU, kdyby do 26. února nebyla schválena dohoda o jeho podmínkách.

Jakýmsi doplňkem k návrhu Cooperové je opatření z dílny konzervativce a bývalého generálního prokurátora Dominica Grievea, který rovněž podporují představitelé vícero stran. Požaduje, aby v únoru a v březnu vždy jeden den v týdnu neplatilo pravidlo, že vládní návrhy mají v parlamentu přednost před těmi od řadových poslanců. To by vytvořilo prostor k projednání nejrůznějších variant pro další směřování britského odchodu z Unie.

Schválenými pozměňovacími návrhy k vládní strategii pro další postup se kabinet nemusí řídit, byl by však pod velkým politickým tlakem, aby tak učinil. Tento měsíc už se Mayová jednou takto parlamentu podřídila.

Další tři dnešní pozměňovací návrhy se různými způsoby snaží odvrátit brexit bez dohody. Ten zbývající, který je na programu jako první, předložil lídr labouristů Jeremy Corbyn a požaduje hlasování o labouristickém brexitovém plánu, jakož i o možnosti vypsat nové referendum. Není jisté, že o všech sedmi opatřeních se nakonec bude hlasovat, jejich autoři je mohou kdykoli před koncem poslanecké rozpravy stáhnout.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie Theresa Mayová Demokratická unionistická strana (DUP)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy