Italský premiér Conte vyzývá k neodkladnému zavedení společné evropské migrační politiky

Evropská unie nesmí dál odkládat vytvoření společné migrační politiky, neboť migrace vyžaduje systematické a nikoli nouzová řešení. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku to dnes řekl italský premiér Giuseppe Conte. Součástí řešení migrační otázky musí být podle něj i větší zájem o Afriku a větší investice v ní. Conte ve své řeči kritizoval také údajné odcizení mezi občany a bruselskými politiky.

Conte ve své vizi o budoucnosti Evropské unie vyzval ke koncepčnímu řešení migrační otázky a kritizoval země evropské osmadvacítky, které nejsou ochotny být v migrační krizi solidární. Konkrétně žádnou nejmenoval. Vyzval rovněž k rozhodnému boji proti pašerákům lidí, kteří organizují cesty migrantů ze severní Afriky do jižní Evropy. Migrační otázka se podle Conteho dá vyřešit jen ve spolupráci s Afrikou.

Stěžejním úkolem je nyní podle Conteho přiblížit Evropskou unii, která "ztratila hnací sílu", opět občanům, naslouchat lidem a učinit z EU "projekt pro lid". Bruselští politici podle něj "ztratili s lidem kontakt". "Mezi Bruselem a zbytkem Evropy vznikla propast," řekl předseda italské vlády, kterou tvoří protestní Hnutí pěti hvězd (M5S) Lugiho di Maia a protiimigrační strana Liga Mattea Salviniho.

Conte vyzval také k tomu, aby EU posílila svou pozici globálního hráče a mluvila jednotným hlasem. Vyslovil se pro zachování úzké spolupráce se Spojenými státy i s Británií po brexitu. Do řešení mezinárodních problémů by podle něj mělo být zahrnuto i Rusko a Čína. Evropská unie by měla podle předsedy italské vlády posílit i spolupráci v obraně. Společná obrana přitom nemá být protipólem, ale doplňkem Severoatlantické aliance.

V hospodářské oblasti Conte kritizoval přílišné soustředění na úspory. "Nesmíme se ve jménu politiky úspor vzdát růstu," zdůraznil Conte. Právě úsporné programy, které vznikly v reakci na hospodářskou krizi, vedly podle něj k odcizení EU a jejích občanů.

Conte dnes ve východofrancouzském Štrasburku promluvil v době napjatých italsko-francouzských vztahů. Spor jinak blízkých spojenců vyvrcholil minulý týden odvoláním francouzského velvyslance z Říma poté, co se italský vicepremiér di Maio setkal se zástupci hnutí žlutých vest, které už několik měsíců protestuje proti politice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Nevybíravě se již delší dobu na Macronovu adresu vyjadřuje také Salvini, který se chystá v nadcházejících volbách získat věší množství křesel v Evropském parlamentu hlavně na úkor liberálního tábora, jehož je Macron symbolickým vůdcem.

"Nesmyslnou eskalaci" ve vztazích Říma a Paříže dnes v reakci na Conteho proslov kritizoval například předseda socialistické frakce Udo Bullmann. Současná italská vláda podle něj žene svůj národ do izolace a hospodářství do recese. Kritikou kroků Conteho vlády nešetřili ani další europoslanci. Předseda nejsilnější frakce Evropské lidové strany Manfred Weber například kritizoval neochotu italské vlády k reformám.

Související

Giuseppe Conte

Odpůrce lockdownů napadl italského expremiéra Conteho

Bývalý italský premiér Giuseppe Conte byl fyzicky napaden během oficiálního vystoupení mužem, který nesouhlasil s lockdowny a dalšími opatřeními během koronavirové pandemie. O incidentu informovala s odvoláním na italská média AP. 

Více souvisejících

Giuseppe Conte Itálie EU (Evropská unie) migrace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 9 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy