Problém s Velkým pátkem vyřešilo Rakousko bizarně, radost nemá nikdo

Rakušané měli dosud o Velikonocích volno jen na Velikonoční pondělí, Velký pátek byl svátkem pouze pro členy starokatolické církve, evangelických církví augsburského a helvetského vyznání a evangelické církve metodistické. Pro všechny ostatní Rakušany včetně členů římskokatolické církve, ke které se podle posledního sčítání lidu hlásí téměř tři čtvrtiny obyvatel země, byl Velký pátek běžným pracovním dnem.

Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku ovšem na konci ledna rozhodl, že rakouský zákon o velkopátečním svátku je diskriminační, neboť nepřistupuje ke všem obyvatelů země rovně.

#ECJ : the grant under Austrian law of a paid public holiday on Good Friday only to employees who are members of certain churches constitutes discrimination on grounds of religion and is prohibited under #EU law https://t.co/BXuldkaxWx

Soudu vadila mimo jiné pasáž, podle níž musí zaměstnavatel těm zaměstnancům, kteří mají kvůli svému vyznání nárok na pracovní volno, vyplácet zvláštní příplatek, pokud na Velký pátek přesto pracují.

Rakouská vláda, kterou tvoří lidovci (ÖVP) a svobodní (FPÖ), se dohodla, že Velký pátek bude státním svátkem pro všechny obyvatele země, ovšem pouze zčásti. Ráno budou muset ještě lidé do práce, svátek začne až ve 14:00. Poprvé by mělo toto ustanovení platit již letos, tedy 19. dubna.

Zda budou muset na Velký pátek od 14:00 zavřít obchody, jak je to v případě jiných svátků, zatím není jasné. Pátek před velikonočním víkendem je přitom pro rakouské prodejce potravin po 23. prosinci nejvýnosnějším dnem.

Rakouská vláda se chtěla vyhnout zavedení celodenního svátku, který požadovala levicová opozice. Podle hospodářské komory by totiž celý den pracovního volna stál rakouskou ekonomiku ročně 600 milionů eur (15,4 miliardy korun). Rakousko je přitom již nyní v rámci EU jednou ze zemí s největším počtem svátků: má jich ročně 13.

Nespokojenost s novým řešením vyjádřili jak zástupci hospodářství, tak církví. Částečný svátek pro všechny Rakušany bude znamenat "další masivní zatížení všech oborů", uvedl šéf Hospodářské komory Rakouska Karlheinz Kopf. Podniky podle něj řešení bude stát 200 až 300 milionů eur. Zaměstnanecké svazy a odbory, které požadovaly celodenní svátek pro všechny, vládu kritizovaly, že si zákon nechala nadiktovat od zaměstnavatelů.

Nespokojenost vyjádřili i představitelé církví, kterých se původní zákon týkal. "Sebrali nám půl svátku," postěžoval si biskup evangelické církve augsburského vyznání Michael Bünker. Podle něj je pro věřící jeho církve důležité mít na Velký pátek volno i dopoledne, kdy se koná množství bohoslužeb. Solidaritu s evangelíky, "kteří ztratí něco důležitého", vyjádřil i zástupce římskokatolické církve Peter Schipka.