Členství v NATO je závazek. Boje se už nevedou jen tanky, řekl Babiš ve Varšavě

Členství v NATO chápe ČR jako aktivní závazek spoluodpovědnosti za ostatní země. Aliance by měla být schopna čelit novým výzvám jako je kybernetická bezpečnost či dezinformační kampaně. Prohlásil to dnes ve Varšavě český premiér Andrej Babiš na úvod oslav 20. výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO a 15 let slovenského členství v této alianci. Slavnosti spojené s vojenskou přehlídkou se vedle něj účastní i další premiéři zemí visegrádské čtyřky.

"Existují představy, že mají vznikat nějaké nové agentury Evropské unie pro boj s těmito hrozbami. Já si naopak myslím, že tyto věci má také řešit NATO," uvedl Babiš, podle něhož musí být aliance připravena na to, že současné boje se nevedou již jen "tanky a letadly".

Babiš v této souvislosti odmítl možnost vytvoření armády EU, jejíž roli podle něho plně zastanou alianční síly. Unijní země by podle něho mohly mimo NATO více spolupracovat nanejvýš při plánování modernizace svých armád.

Projev českého premiéra @AndrejBabis ve Varšavě u příležitosti vstupu zemí Visegrádské skupiny do NATO. #20letvNATO → https://t.co/UH67ymJUGq pic.twitter.com/Zpow6lq9Vk

— Úřad vlády ČR (@strakovka) 10. března 2019

Již před zahájením dnešních oslav připomněl, že vstup do NATO byl pro Česko prvním důležitým krokem na cestě ke spojenectví se Západem po pádu komunismu a plynně na něj o pět let později navázalo členství v Evropské unii.

Všichni předsedové vlád V4 se shodli na tom, že význam NATO ani po 20 letech neklesá.

"Čas klidu a míru se může rychle změnit," prohlásil na úvod oslav polský premiér Mateusz Morawiecki, který zdůraznil zvláště význam NATO v ochraně před hrozbami z Ruska.

Na ceremoniál naváže ukázka cvičení aliančních jednotek v Polsku. Premiéři poté zavítají mezi příslušníky první varšavské tankové brigády. Šéfy vlád doprovází na oslavy rovněž visegrádští ministři obrany.

Česká republika se stala členem NATO 12. března 1999 společně s Maďarskem a Polskem. Do Severoatlantické aliance vstoupily jako první země z bývalého takzvaného východního bloku. Pozvánku ke vstupu dostaly na aliančním summitu v Madridu v roce 1997. Slovensko se stalo členem až v roce 2004.

"Cestu do NATO jsme si odpracovali ... nebyl to žádný dárek," vzpomněl Babiš na účast českých vojáků na misích v Perském zálivu či na Balkáně v 90. letech. Dodal, že ani po vstupu do NATO nebylo Česko "černým pasažérem" a vždy se aktivně účastnilo misí ve světě a i nadále bude aktivně přispívat k obraně své i svých spojenců. Připomněl současnou operaci v Afghánistánu, pro jejíž budoucnost je klíčové rozhodnutí USA.

"Pokud se USA stáhnou, stáhneme se i my," prohlásil český premiér, podle něhož bude další vývoj v této zemi důležitý i pro plánování budoucí podoby české armády.

Americký prezident Donald Trump razí myšlenku úplného odchodu amerických vojsk z Afghánistánu, podmiňuje ji však dohodou s radikálním hnutím Tálibán.

Všichni předsedové vlád V4 se shodli na tom, že význam NATO ani po 20 letech neklesá. Podle předsedy slovenské vlády Petera Pellegriniho neměl a nemá vstup do NATO ani EU pro visegrádské země rozumnou alternativu. "Kdybychom vystoupili, nestaneme se mostem (mezi západem a východem), ale snadnou kořistí," varoval Pellegrini s odkazem na státy, v jejichž zájmu je podle něj "udržovat nestabilitu".

V poľskej Wesola sa dnes konajú oslavy k 20. a 15. výročiu rozširovania Severoatlantickej aliancie. Všetci z Vyšehradskej štvorky sa zhodujeme, že NATO nám prinieslo viac bezpečnosti, stability a ekonomickej prosperity pre naše krajiny a občanov. pic.twitter.com/7iWdF2o6cY

— Peter Pellegrini (@PellegriniP_) 10. března 2019

Podobně se vyjádřil polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož má NATO význam zvláště jako ochrana před hrozbami z Ruska. "Čas klidu a míru se může rychle změnit," podotkl Morawiecki.

Premiéři v doprovodu ministrů obrany shlédli v chladném a větrném počasí na varšavském cvičišti bojovou ukázku společné akce tanků, obrněných vozidel a vrtulníků. Setkali se rovněž s vojáky první varšavské tankové brigády. Na krátkém společném jednání poté podle Babiše hovořili o zbrojních nákupech v rámci NATO.

V Česku připomene výročí členství v alianci slavnost na Pražském hradě, na které se v úterý 12. března potkají prezidenti všech zemí V4.

Související

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.
Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

Více souvisejících

Andrej Babiš NATO Česká republika Polsko Mateusz Morawiecki Peter Pellegrini

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 3 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 4 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 7 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 8 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 10 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 11 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy