Přehodnocení vztahů EU-Rusko? Europarlament schválil ostrou rezoluci

Pro rezoluci zvedlo ruku 402 europoslanců, proti bylo 163. Parlament v usnesení připomíná mnohé případy údajného porušování mezinárodního práva ze strany Moskvy a jako klíčový předpoklad pro případnou normalizaci vztahů uvádí dodržování minských dohod o míru na východní Ukrajině.

Od vypuknutí ukrajinského konfliktu se ale podle europoslanců objevilo mnoho dalších zdrojů napětí mezi Ruskem a EU, jako například působení ruských sil v Sýrii či neúspěšná otrava bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala na britském území, z níž Británie i další západní země obviňují Moskvu. Europoslanci rovněž vyjadřují názor, že ruské státní složky zasáhly do britského referenda o členství v EU.

Za současné situace nelze Rusko považovat za strategického partnera, neboť jsou porušovány principy dřívější dohody představující rámec partnerství, uvádí rezoluce EP. Spolupráce by se podle poslanců nyní měla soustředit na společné výzvy jako je boj proti terorismu a násilnému extremismu či na témata migrace a klimatu nebo na "otázky spojené s oblastí Blízkého východu a s oblastí Severního moře a Arktidy". EP zároveň zdůrazňuje, že rezoluce není namířená proti ruskému lidu, a vyzývá s k rozvíjení "mezilidských kontaktů".

Evropský parlament se ztotožňuje s prodloužením protiruských sankcí EU, které nově platí do konce července. Pokud bude Rusko v porušování mezinárodního práva pokračovat, měla by být EU podle poslanců připravena uvalit nové postihy.

S tím souvisí výzva k vytvoření unijní obdoby amerického takzvaného Magnitského zákona, který zavedl vízové a finanční sankce vůči ruským činitelům zodpovědným za porušování lidských práv.

Podle EP by se unie měla také soustředit na snížení energetické závislosti na Rusku. "Projekt plynovodu Nord Stream 2 však posiluje závislost EU na ruských dodávkách plynu, ohrožuje vnitřní trh EU a není v souladu s energetickou politikou EU ani s jejími strategickými zájmy, a měl by být tudíž zastaven," uvádí dnešní usnesení.