EU se nestará o zájmy občanů a je neefektivní, zlobí se Evropané

V průměru si 74% respondentů z 10 zemí EU (Polsko, Maďarsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Německo, Holandsko, Francie, Švédsko a Velká Británie) myslí, že EU podporuje mír. Podle 64% též EU prosazuje demokratické hodnoty a v průměru 55% respondentů má za to, že též podporuje prosperitu.

Zatímco většina respondentů se shodovala, že EU přináší mír, různě se vyjadřovali ohledně toho, zda spíše přináší demokratické hodnoty nebo prosperitu. Zatímco francouzští a němečtí respondenti vnímali EU spíše jako podporovatelku demokratických hodnot než jako cestu k prosperitě, u Polska a Maďarska – zemí, jejichž vlády jsou obviňovány z narušování demokratického prostřední – tomu bylo naopak.  

Nicméně, v průměru 51% respondentů zmíněných zemí si myslí, že EU je příliš dotěrná. Podle 54% je navíc neefektivní. Velmi rozšířený je dojem, že nerozumí potřebám svým občanům (62%).

Z výzkumu vyplývá, že v průměru občané těchto zemí mají vůči ideji EU v zásadě pozitivní vztah, mnohem skeptičtěji se však vyjadřují vůči jejím klíčovým rozhodovacím orgánům. Zatímco v průměru 62% respondentů vnímalo EU příznivě, v případě Evropského parlamentu to je už jen 50%. Co se týče Evropské komise, tak jsou čísla prakticky stejná, jen o něco nižší, co se týče přízně, jako u Evropského parlamentu (48%).

Velké rozdíly ohledně pohledu na EU a Evropský parlament existují jednotlivými zeměmi. Nejpříznivěji se na EU dívají Poláci (72%), kteří podstatně méně příznivě, ale stále ve velkém měřítku, pohlížejí na Evropský parlament (54%). V případě Španělska se 67% respondentů dívá příznivě na EU a 52% na Evropský parlament, podobně je to i u Nizozemska (63% vs. 52%) či Švédska (62% vs. 51%). Ve Španělsku (45%) a Nizozemsku (42%) je nicméně velký počet těch, který vnímají Evropský parlament nepříznivě, v případě Švédska je to 39%.

Na opačné straně žebříčku stojí Velká Británie a Řecko, které vnímají EU celkově poměrně výrazně negativně a Evropský parlament obzvlášť. 48% respondentů z Velké Británii vnímá EU pozitivně (negativně je to 45%), v případě Evropského parlamentu se o něm pochvalně zmiňuje jen 35% respondentů, naopak 53% má k němu negativní vztah. U Řecka vnímá EU negativně 62% respondentů (pozitivně jen 37%) a Evropský parlament nemá rádo 65% řeckých respondentů ( 30% jej vnímá pozitivně).  

Zajímavý je postoj Německa a Francie. Zatímco Německo je na třetí příčce, co se týče pozitivního postoje k EU (63%), je zároveň na třetí příčce, co se týče negativního postoje k Evropskému parlamentu (46%), ačkoliv stále o jedno procento převažuje počet těch, co jej vnímají pozitivně (47%). V případě Francie je rovný díl těch, co se dívají na Evropský parlament pozitivně i negativně (u obojího 49%). V postoji k EU je na tom Francie podobně jako Německo (62%).

Skeptický pohled na ekonomický růst

Velmi příznivý pohled Poláků na EU lze zřejmě přičíst jejich ekonomickému optimismu a převažujícímu pocitu, že za poslední roky se prosperita země velmi pozvedla. 68% respondentů uvedlo, že se ekonomická situace Polska v porovnání se situací před 20 lety zlepšila; 15%, že zhoršila a pro 11%je stejná. 59% polských respondentů si myslí, že následující generace čeká lepší finanční budoucnost – nejvyšší podíl mezi oslovenými občany deseti národů.

Poláci jsou však v tomto optimismu osamoceni. Zatímco 66% švédských respondentů si myslí, že se ekonomická situace v porovnání před 20 lety zlepšila, ohledně finanční budoucnosti následujících generací jsou velmi skeptičtí – jen 35% si myslí, že to bude lepší. V případě dalších zemích, zvláště pak jihoevropských, existuje despekt ohledně současného i budoucího ekonomického stavu .

Např. ve Francii si jen 20% respondentů myslí, že se situace zlepšila a 80% je přesvědčeno, že pro následující generace bude ještě horší. V průměru 50% evropských respondentů si myslí, že ekonomická situace se zhoršila; 15% má za to, že je stejná a pro 31% je lepší. Podle 58% na tom následující generace budou ještě hůře, optimismus vyjádřilo v průměru jen 30% evropských respondentů.

Na negativním hodnocení EU se výraznou měrou podílí výbušné téma migrace. V průměru si 53% evropských respondentů myslí, že migranti činí danou zemi lepší a silnější díky svým kvalitám; pro 41% je naopak migrace spíše zátěž, protože berou nativním lidem práci. V průměru si 51% respondentů myslí, že se migranti nechtějí přizpůsobovat místní kultuře a zvyklostem (opačný názor zastává 38% respondentů)  a 57% si s nimi spojuje zvýšené riziko terorismu (38% si myslí, že se s nimi nezvyšuje riziko terorismu).