Brexit: Otázky a odpovědi. Co je hlavním předmětem sporu?

Před plánovaným odchodem Británie z EU přinášíme odpovědi na základní otázky kolem brexitu.

Co je to "brexit"?

Brexit je novotvar, kterým se nazývá nadcházející vystoupení Velké Británie z EU. Jde o zkratku sousloví "British Exit", tedy "britský odchod." Brexit je první případ, kdy členská země z EU vystupuje na základě lisabonské smlouvy, jednání o něm je tak zcela bezprecedentní.

Británie je v EU?

Ano, Británie se členem Evropského hospodářského společenství (EHS), z něhož se vyvinula dnešní EU, stala na třetí pokus 1. ledna 1973. V červnu 1975 referendum v Británii potvrdilo, že země má v EHS zůstat. Má ale řadu výjimek, například nemusela přijmout společnou měnu, není účastna v schengenském prostoru volného pohybu, od roku 1985 platí výrazně nižší příspěvek do společné unijní pokladny (tzv. rabat).

Err Houston, we have a problem! #PutItToThePeople #PeoplesVoteMarch #Brexit #RevokeArticle50 pic.twitter.com/E1DgvP96R6

— * PoW * (@PCTheEngineer) 24. března 2019

Proč tedy odcházejí?

Někdejší britský premiér a šéf konzervativců David Cameron ve snaze čelit euroskeptickému křídlu svých toryů přislíbil, že pokud v roce 2015 jeho strana vyhraje parlamentní volby, uspořádá v zemi do konce roku 2017 referendum, které vyřeší opakovaně se vynořující otázku britského setrvání v unii Referendum britská vláda zorganizovala 23. června 2016. Bylo právně nezávazné, Cameronova vláda ale slíbila, že se jeho výsledkem bude Británie řídit.

Byl výsledek referenda překvapením?

Hlasování 23. června 2016 dopadlo velmi těsně. Premiér Cameron rezignoval, 13. července se vedení britské vlády ujala Theresa Mayová. Jen o pár dní později Británie oznámila, že se vzdává role předsednické země EU, která ji měla čekat ve druhé polovině roku 2017. Unie reagovala prohlášením, že rozhodnutí britských občanů sice lituje, ale plně jej respektuje.

A co bylo dál?

Premiérka Mayová musela získat souhlas parlamentu s dalším postupem, což se stalo až začátkem roku 2017. Poté, 29. března 2017, poslala Mayová předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis s oznámením záměru v souladu s lisabonskou smlouvou své země EU opustit.

Co znamená v souladu s lisabonskou smlouvou?

Británie přestane být členem EU 29. března 2019. V tu chvíli se na ni přestanou automaticky vztahovat smlouvy a pravidla, která v unii platí. Toto datum odchodu si navíc Británie uzákonila. Zároveň dostaly obě strany dva roky na dojednání a ratifikaci smlouvy, která přesně stanoví, jak bude takový odchod vypadat. Země EU se dohodly, že jejich jménem bude vyjednávat Evropská komise.

Co se domluvilo ve smlouvě o britském odchodu?

Ostatní země EU si dopředu stanovily některé priority, jako je udržení stejných práv pro občany EU v Británii - a pro Brity v jiných zemích EU. Britská strana si domluvila přechodné období do konce roku 2020. Do konce tohoto roku se Londýn zavázal splnit všechny své finanční povinnosti. Do konce této doby bude Británie moci čerpat ze všech unijních programů a podpor jako dnes, ale nebude se moci účastnit práce unijních institucí.

Dohoda, kterou vyjednala premiérka Mayová, však britští poslanci opakovaně odmítli.

Co je hlavním předmětem sporu?

Je to problém irské hranice a takzvaná irská pojistka, která má zajistit volný režim na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu. Vznik tvrdé hranice by však podle mnohých mohl do tohoto historicky neklidného regionu vnést nové napětí. Cílem tedy je, aby i po něm na hraniční čáře i nadále trval co nejhladší pohyb lidí i zboží.

To je však složité v situaci, kdy se tato hranice fakticky stává vnější hranicí EU. Vláda premiérky Mayové odmítá, aby pro britské Severní Irsko platil jiný celní režim, čímž by došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné. Mayová se snaží s EU vyjednat dodatky k pojistce, které by byly přijatelné pro Brity.

Můžou si to Britové celé ještě rozmyslet?

Ano. Soudní dvůr EU rozhodl loni v prosinci, že Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z EU.

A když Británie odejde, bude to navždy?

"Navždy" je velmi dlouhá doba. Británie bude mít jako každá jiná evropská země možnost opět požádat o vstup a absolvovat příslušné přístupové rozhovory. Většinu podmínek by jako nedávný člen pochopitelně splňovala, je však nepravděpodobné, že by členské státy Londýnu opět povolily řadu výjimek a "opt-outů", které si země dokázala vyjednat za svého nyní končícího členství.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

před 1 hodinou

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

před 1 hodinou

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

před 5 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky

O čem se mluvilo již před samotným turnajem hokejových juniorů, nyní potvrdil samotný kouč české „dvacítky“ Patrik Augusta. Po dvou bronzech a jednom stříbru se rozhodl na lavičce reprezentace této věkové kategorie skončit, přičemž tak učinil krátce poté, co letos dokráčel se svým mužstvem až ke stříbru na mistrovství světa v americkém Minneapolisu. Podle svých slov hodlá dál v trenérské kariéře pokračovat, akorát jen na klubové úrovni. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik by chtěl pak mít jméno Augustova nástupce do konce ledna.

včera

včera

včera

včera

Írán

Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.

včera

Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda

Tři měsíce po podzimních volbách, předstoupila nová vláda Andreje Babiše před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Jednání, které doprovází ostrá debata a rozsáhlá kritika ze strany opozice, by mělo vyvrcholit hlasováním pravděpodobně ve středu ve večerních hodinách. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře zajištěnou většinu 108 hlasů, což potvrdil i předseda Sněmovny Tomio Okamura.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům

Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.

včera

Jun Sok-jol

Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti

Jihokorejská prokuratura v úterý překvapila veřejnost požadavkem na trest smrti pro bývalého prezidenta Jun Sok-jola. Ten čelí obvinění z vlastizrady a vedení vzpoury v souvislosti s neúspěšným pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Žalobci v závěrečné řeči u soudu v Soulu označili Juna za hlavního strůjce povstání, které na několik hodin uvrhlo jednu z nejvyspělejších demokracií Asie do hlubokého chaosu.

včera

Demonstrace v Íránu

Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000

V Íránu dochází k událostem, které mnozí pozorovatelé i samotní Íránci označují za „moment pádu Berlínské zdi“. Podle nejnovějších zpráv, které se i přes přísnou cenzuru a rozsáhlý výpadek internetu dostávají do světa, čelí země bezprecedentnímu krveprolití. Korespondent BBC Persian Jiyar Gol a zdroje agentury Reuters naznačují, že počet obětí tvrdého zásahu bezpečnostních složek proti demonstrantům může dosahovat až dvou tisíc.

včera

Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci

Průzkumy veřejného mínění v Íránu, které zveřejnil výzkumný institut GAMAAN, ukazují na hluboký rozkol mezi obyvatelstvem a vládnoucím teokratickým režimem. Zatímco v otázce nutnosti změny režimu panuje mezi Íránci vzácná shoda, představy o tom, co by mělo následovat po pádu islámské republiky, zůstávají nejednotné. Tato zjištění přicházejí v době, kdy země čelí největší vlně násilných represí za poslední desetiletí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy