Před plánovaným odchodem Británie z EU přinášíme odpovědi na základní otázky kolem brexitu.
Co je to "brexit"?
Brexit je novotvar, kterým se nazývá nadcházející vystoupení Velké Británie z EU. Jde o zkratku sousloví "British Exit", tedy "britský odchod." Brexit je první případ, kdy členská země z EU vystupuje na základě lisabonské smlouvy, jednání o něm je tak zcela bezprecedentní.
Británie je v EU?
Ano, Británie se členem Evropského hospodářského společenství (EHS), z něhož se vyvinula dnešní EU, stala na třetí pokus 1. ledna 1973. V červnu 1975 referendum v Británii potvrdilo, že země má v EHS zůstat. Má ale řadu výjimek, například nemusela přijmout společnou měnu, není účastna v schengenském prostoru volného pohybu, od roku 1985 platí výrazně nižší příspěvek do společné unijní pokladny (tzv. rabat).
Err Houston, we have a problem! #PutItToThePeople #PeoplesVoteMarch #Brexit #RevokeArticle50 pic.twitter.com/E1DgvP96R6
— * PoW * (@PCTheEngineer) 24. března 2019
Proč tedy odcházejí?
Někdejší britský premiér a šéf konzervativců David Cameron ve snaze čelit euroskeptickému křídlu svých toryů přislíbil, že pokud v roce 2015 jeho strana vyhraje parlamentní volby, uspořádá v zemi do konce roku 2017 referendum, které vyřeší opakovaně se vynořující otázku britského setrvání v unii Referendum britská vláda zorganizovala 23. června 2016. Bylo právně nezávazné, Cameronova vláda ale slíbila, že se jeho výsledkem bude Británie řídit.
Byl výsledek referenda překvapením?
Hlasování 23. června 2016 dopadlo velmi těsně. Premiér Cameron rezignoval, 13. července se vedení britské vlády ujala Theresa Mayová. Jen o pár dní později Británie oznámila, že se vzdává role předsednické země EU, která ji měla čekat ve druhé polovině roku 2017. Unie reagovala prohlášením, že rozhodnutí britských občanů sice lituje, ale plně jej respektuje.
A co bylo dál?
Premiérka Mayová musela získat souhlas parlamentu s dalším postupem, což se stalo až začátkem roku 2017. Poté, 29. března 2017, poslala Mayová předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis s oznámením záměru v souladu s lisabonskou smlouvou své země EU opustit.
Co znamená v souladu s lisabonskou smlouvou?
Británie přestane být členem EU 29. března 2019. V tu chvíli se na ni přestanou automaticky vztahovat smlouvy a pravidla, která v unii platí. Toto datum odchodu si navíc Británie uzákonila. Zároveň dostaly obě strany dva roky na dojednání a ratifikaci smlouvy, která přesně stanoví, jak bude takový odchod vypadat. Země EU se dohodly, že jejich jménem bude vyjednávat Evropská komise.
Co se domluvilo ve smlouvě o britském odchodu?
Ostatní země EU si dopředu stanovily některé priority, jako je udržení stejných práv pro občany EU v Británii - a pro Brity v jiných zemích EU. Britská strana si domluvila přechodné období do konce roku 2020. Do konce tohoto roku se Londýn zavázal splnit všechny své finanční povinnosti. Do konce této doby bude Británie moci čerpat ze všech unijních programů a podpor jako dnes, ale nebude se moci účastnit práce unijních institucí.
Dohoda, kterou vyjednala premiérka Mayová, však britští poslanci opakovaně odmítli.
Co je hlavním předmětem sporu?
Je to problém irské hranice a takzvaná irská pojistka, která má zajistit volný režim na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu. Vznik tvrdé hranice by však podle mnohých mohl do tohoto historicky neklidného regionu vnést nové napětí. Cílem tedy je, aby i po něm na hraniční čáře i nadále trval co nejhladší pohyb lidí i zboží.
To je však složité v situaci, kdy se tato hranice fakticky stává vnější hranicí EU. Vláda premiérky Mayové odmítá, aby pro britské Severní Irsko platil jiný celní režim, čímž by došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné. Mayová se snaží s EU vyjednat dodatky k pojistce, které by byly přijatelné pro Brity.
Můžou si to Britové celé ještě rozmyslet?
Ano. Soudní dvůr EU rozhodl loni v prosinci, že Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z EU.
A když Británie odejde, bude to navždy?
"Navždy" je velmi dlouhá doba. Británie bude mít jako každá jiná evropská země možnost opět požádat o vstup a absolvovat příslušné přístupové rozhovory. Většinu podmínek by jako nedávný člen pochopitelně splňovala, je však nepravděpodobné, že by členské státy Londýnu opět povolily řadu výjimek a "opt-outů", které si země dokázala vyjednat za svého nyní končícího členství.
Související
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 1 hodinou
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 2 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 3 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 3 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 4 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 5 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 5 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 6 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 7 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 8 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 9 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 9 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 11 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
Vláda na svém jednání schválila výrazný růst minimální mzdy pro nadcházející období. Od začátku příštího roku se nejnižší garantovaný výdělek zvýší o rekordních dva tisíce pět set korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vládní kabinet schválil koeficienty pro výpočet výdělku na příští dva roky. Návrh příslušného nařízení předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Zdroj: Libor Novák