Před plánovaným odchodem Británie z EU přinášíme odpovědi na základní otázky kolem brexitu.
Co je to "brexit"?
Brexit je novotvar, kterým se nazývá nadcházející vystoupení Velké Británie z EU. Jde o zkratku sousloví "British Exit", tedy "britský odchod." Brexit je první případ, kdy členská země z EU vystupuje na základě lisabonské smlouvy, jednání o něm je tak zcela bezprecedentní.
Británie je v EU?
Ano, Británie se členem Evropského hospodářského společenství (EHS), z něhož se vyvinula dnešní EU, stala na třetí pokus 1. ledna 1973. V červnu 1975 referendum v Británii potvrdilo, že země má v EHS zůstat. Má ale řadu výjimek, například nemusela přijmout společnou měnu, není účastna v schengenském prostoru volného pohybu, od roku 1985 platí výrazně nižší příspěvek do společné unijní pokladny (tzv. rabat).
Err Houston, we have a problem! #PutItToThePeople #PeoplesVoteMarch #Brexit #RevokeArticle50 pic.twitter.com/E1DgvP96R6
— * PoW * (@PCTheEngineer) 24. března 2019
Proč tedy odcházejí?
Někdejší britský premiér a šéf konzervativců David Cameron ve snaze čelit euroskeptickému křídlu svých toryů přislíbil, že pokud v roce 2015 jeho strana vyhraje parlamentní volby, uspořádá v zemi do konce roku 2017 referendum, které vyřeší opakovaně se vynořující otázku britského setrvání v unii Referendum britská vláda zorganizovala 23. června 2016. Bylo právně nezávazné, Cameronova vláda ale slíbila, že se jeho výsledkem bude Británie řídit.
Byl výsledek referenda překvapením?
Hlasování 23. června 2016 dopadlo velmi těsně. Premiér Cameron rezignoval, 13. července se vedení britské vlády ujala Theresa Mayová. Jen o pár dní později Británie oznámila, že se vzdává role předsednické země EU, která ji měla čekat ve druhé polovině roku 2017. Unie reagovala prohlášením, že rozhodnutí britských občanů sice lituje, ale plně jej respektuje.
A co bylo dál?
Premiérka Mayová musela získat souhlas parlamentu s dalším postupem, což se stalo až začátkem roku 2017. Poté, 29. března 2017, poslala Mayová předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis s oznámením záměru v souladu s lisabonskou smlouvou své země EU opustit.
Co znamená v souladu s lisabonskou smlouvou?
Británie přestane být členem EU 29. března 2019. V tu chvíli se na ni přestanou automaticky vztahovat smlouvy a pravidla, která v unii platí. Toto datum odchodu si navíc Británie uzákonila. Zároveň dostaly obě strany dva roky na dojednání a ratifikaci smlouvy, která přesně stanoví, jak bude takový odchod vypadat. Země EU se dohodly, že jejich jménem bude vyjednávat Evropská komise.
Co se domluvilo ve smlouvě o britském odchodu?
Ostatní země EU si dopředu stanovily některé priority, jako je udržení stejných práv pro občany EU v Británii - a pro Brity v jiných zemích EU. Britská strana si domluvila přechodné období do konce roku 2020. Do konce tohoto roku se Londýn zavázal splnit všechny své finanční povinnosti. Do konce této doby bude Británie moci čerpat ze všech unijních programů a podpor jako dnes, ale nebude se moci účastnit práce unijních institucí.
Dohoda, kterou vyjednala premiérka Mayová, však britští poslanci opakovaně odmítli.
Co je hlavním předmětem sporu?
Je to problém irské hranice a takzvaná irská pojistka, která má zajistit volný režim na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu. Vznik tvrdé hranice by však podle mnohých mohl do tohoto historicky neklidného regionu vnést nové napětí. Cílem tedy je, aby i po něm na hraniční čáře i nadále trval co nejhladší pohyb lidí i zboží.
To je však složité v situaci, kdy se tato hranice fakticky stává vnější hranicí EU. Vláda premiérky Mayové odmítá, aby pro britské Severní Irsko platil jiný celní režim, čímž by došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné. Mayová se snaží s EU vyjednat dodatky k pojistce, které by byly přijatelné pro Brity.
Můžou si to Britové celé ještě rozmyslet?
Ano. Soudní dvůr EU rozhodl loni v prosinci, že Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z EU.
A když Británie odejde, bude to navždy?
"Navždy" je velmi dlouhá doba. Británie bude mít jako každá jiná evropská země možnost opět požádat o vstup a absolvovat příslušné přístupové rozhovory. Většinu podmínek by jako nedávný člen pochopitelně splňovala, je však nepravděpodobné, že by členské státy Londýnu opět povolily řadu výjimek a "opt-outů", které si země dokázala vyjednat za svého nyní končícího členství.
Související
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , Velká Británie , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa
před 1 hodinou
Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům
před 1 hodinou
Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným
před 2 hodinami
Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny
před 3 hodinami
Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko
před 3 hodinami
Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu
před 4 hodinami
2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou
před 5 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Mrznout má hlavně v noci, teplejší bude sobota
včera
Britská královna Camilla poprvé popsala napadení ve vlaku
včera
Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením
včera
Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky
včera
Tragédie v rakouských Alpách. Český chlapec spustil lavinu, zraněním podlehl
včera
"Protestujte, pomoc je na cestě." Trump poslal zajímavý vzkaz do Íránu
včera
Výhled meteorologů až do února. Počasí se má vrátit k zimnímu normálu
včera
Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti
včera
Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda
včera
Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům
včera
Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti
včera
Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000
včera
Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci
Průzkumy veřejného mínění v Íránu, které zveřejnil výzkumný institut GAMAAN, ukazují na hluboký rozkol mezi obyvatelstvem a vládnoucím teokratickým režimem. Zatímco v otázce nutnosti změny režimu panuje mezi Íránci vzácná shoda, představy o tom, co by mělo následovat po pádu islámské republiky, zůstávají nejednotné. Tato zjištění přicházejí v době, kdy země čelí největší vlně násilných represí za poslední desetiletí.
Zdroj: Libor Novák