Předsednictví Česka v EU si vyžádá stovky nových pracovních míst

Předsednictví České republiky v EU ve druhé polovině roku 2022 si vyžádá stovky nových pracovních míst, vyplývá z materiálu ministerstva financí. V pondělí ho projedná vláda, na programu ho měla pro informaci již v pondělí 25. března. Ve středu Deník N napsal, že premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá náklady na předsednictví za neúměrně vysoké a nevidí v něm žádný přínos. Údajně se podle deníku zmínil o tom, že by se Česko mohlo předsednictví vzdát. Babiš to ale následně na twitteru popřel. Chce podle svého vyjádření jen omezit náklady na předsednictví.

Kolik bude celá příprava pro rok 2022 a samotné předsednictví stát, původní materiál neuvádí. V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a předsednictví podle dokumentu vyčleněno 3,75 miliardy korun, což je v dnešních cenách 4,32 miliardy korun. Dokument je úvodní informací o nárocích na předsednictví. Podrobný návrh rozpočtu by měla vláda dostat do konce dubna a každý rok jej aktualizovat.

Jsou to ohromné náklady a samozřejmě jsem to kritizoval a z toho vznikla nějaká fáma a nepravdivá informace, že nechceme pořádat předsednictví. Jasně, že chceme! Ale určitě efektivně a transparentně a chceme se na to dobře připravit.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 28. března 2019

Materiál ovšem uvádí, že podle aktuálních požadavků bude potřeba kvůli předsednictví vytvořit zhruba 570 nových pracovních míst na dobu určitou. Dokument upozorňuje, že předsednictví v roce 2022 bude významně náročnější než první české předsednictví v roce 2009. Důvodem je mimo jiné výrazný nárůst legislativy EU kvůli lisabonské smlouvě. V roce 2009 se podle dokumentu na přípravě a samotném předsednictví ČR podílelo zhruba 1255 osob, z toho 359 bylo nově obsazených míst vytvořených na dobu určitou.

Podle informací jednotlivých úřadů by se během předsednictví ČR měl v Česku uskutečnit minimálně jeden summit na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států EU, přibližně 20 neformálních zasedání orgánů Rady EU na úrovni ministrů členských států EU, jedno jednání vlády ČR s Evropskou komisí a jedno jednání vlády s konferencí předsedů Evropského parlamentu. Mělo by se také konat až 380 dalších neformálních pracovních jednání na nižší úrovni a odborných konferencí.

V roce 2009 se uskutečnila v ČR čtyři zasedání na úrovni hlav států nebo vlád zemí EU s dalšími zeměmi, 14 neformálních zasedání sektorových formací Rady EU na úrovni ministrů zemí EU a osm konferencí na úrovni ministrů. Odehrálo se také jedno jednání vlády ČR s Evropskou komisí, jedno jednání vlády s konferencí předsedů Evropského parlamentu a přibližně dalších 320 zasedání.

ČR bude muset během předsednictví také zajistit předsedání pracovních skupin a dalších přípravných formací rady v Bruselu a Lucemburku.

ČR jako předsednický stát bude zastupovat Radu EU při jednáních s Evropským parlamentem, Evropskou komisí, s dalšími institucemi a orgány EU a s vnějšími partnery, mimo jiné v rámci zasedání mezinárodních organizací a mnohostranných smluv i mimo území EU.

Česká republika předsedala EU v první polovině roku 2009. Češi tehdy řešili například konflikt v Gaze nebo plynovou krizi na Ukrajině. V březnu padla vláda Mirka Topolánka a po zbytek půlročního období zemi vedla úřednická vláda Jana Fischera. Náklady na předsednictví provázely kontroverze spojené se zakázkou na ozvučení od firmy ProMoPro.

Související

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Česká republika Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Donald Trump

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

včera

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy