Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová dnes pověřila sestavením nové vlády Kaju Kallasovou, která je předsedkyni středopravicové Reformní strany (RE), jež vyhrála březnové parlamentní volby. Na zformování nového vládního kabinetu bude mít dva týdny, uvedl estonský server err.ee.
Reformní stranu někdejší europoslankyně Kallasové podpořilo ve volbách 28,8 procent hlasů. Na druhém místě se s 23 procenty hlasů umístila proruská Estonská strana středu (EKK) dosavadního premiéra Jüriho Ratase. Významně posílila krajně pravicová a euroskeptická Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE), která získala dvakrát více hlasů než v minulých volbách a nyní je třetí nejsilnější stranou.
Zda se Kallasové podaří kabinet sestavit, zatím není jasné. Podle agentury Reuters podporují vládu Reformní strany sociální demokraté (SDE), kteří tvořili koalici v minulé vládě premiéra Ratase. SDE ovšem obdržela v březnových volbách jen 9,8 procent hlasů. Druhý koaliční partner Ratase, strana Vlast, naopak Kallasovou podpořit odmítla. Pro Vlast hlasovalo ve volbách 11,4 procent voličů.
Reformní strana má společně se sociální demokracií 44 ze 101 křesel v estonském parlamentu.
Ratas po volbách pozval ke koaličnímu vyjednávání krajně pravicovou EKRE, navzdory předvolebním slibům, že tak neučiní. O zformování koalice by měl podle Reuters informovat média o víkendu.
Kallasová nyní chce hledat podporu mezi jednotlivci ve straně Vlast i mezi politiky v Estonské straně středu, kteří koalice s euroskeptiky kritizují. V případě, že neuspěje, mohla by prezidentka pověřit sestavením kabinetu Ratase.
Související
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Ruské provokace přibližují Evropu válce více než kdykoliv v historii, shodují se lídři
estonsko , Kersti Kaljulaidová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 6 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 9 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 10 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák