"Nájemci nejsou citróni!" V Berlíně protestovalo 20 tisíc lidí proti drahému bydlení

"Chceme město, kde si všichni mohou dovolit bydlení," shrnul jeden z řečníků na Alexandrově náměstí v centru Berlína krátce po poledni požadavky 280 organizací, které se zapojily do dnešní akce. Ta podle policie přilákala "výrazně více" než 10.000 lidí, podle pořadatelů dokonce na 40.000. Pozorovatelé, na něž se odvolává agentura DPA, mluví o 20.000 účastníků.

Obdobné demonstrace v dalších německých městech byly o poznání menší. V Lipsku přišlo podle organizátorů 2000 protestujících, v Drážďanech kolem 500. V Mnichově se jich podle policie sešlo asi 300 a ve Frankfurtu nad Mohanem zhruba 150.

Thousands march in #Berlin protesting rising housing prices. #Germany pic.twitter.com/RWSFjasyB3

Berlínští protestující třímali plakáty s nápisy jako "Bydlení je lidské právo", "Nájemci nejsou žádné citróny" nebo "Srdce místo profitu". Z centra Berlína se v brzkém odpoledni vydali směrem na městskou část Treptow, kde demonstrace skončila před veletrhem zaměřeným na nemovitosti.

"Je potřeba změnit politiku, vytvořit na ni tlak," řekl dnes ČTK k cílům protestu rodilý Berlíňan Klaus Laue. Situace, kdy nájmy v německé metropoli za deset let stouply o 90 procent, je podle něj nadále neúnosná. Podpořil proto svým podpisem také iniciativu nazvanou Vyvlastnit (firmu) Deutsche Wohnen a spol. Cílem iniciativy je za náhradu vyvlastnit všechny byty, které patří firmám vlastnícím v Berlíně více než 3000 bytů.

Právě zástupci této iniciativy byli dnes mezi protestujícími, z nichž některé zdobily i komunistické nebo duhové vlajky, často vidět, když sbírali podpisy. "Zatím to jde velmi dobře, skoro každý oslovený podepisuje," řekl ČTK jeden ze sběračů, který už za první půlhodinu získal zhruba 20 podpisů.

Gentrification on steroids: rent prices in Berlin have DOUBLED in the last decade. When will this madness end?#Mietenwahnsinn #wirbleibenalle pic.twitter.com/5bDbPvVcZZ

Celkem jich iniciativa, kterou podle některých průzkumů veřejného mínění podporuje více než polovina Berlíňanů, potřebuje 20.000, aby se jí oficiálně začala zabývat radnice. Ve druhém kroku pak příznivci vyvlastnění budou potřebovat kolem 170.000 podpisů, aby mohlo být vypsáno referendum. To by se mělo uskutečnit v polovině příštího roku.

Mluvčí iniciativy Rousbeh Taheri připouští, že akce je radikální. "Ano, je to třídní boj, ale my jsme ho nezačali," říká a tvrdí, že jde jen o reakci na prudce rostoucí nájmy. "Došli jsme k tomu, že velké koncerny se nedají výrazně změnit, že je potřeba změnit majitele," poznamenává s tím, že dosavadní pokusy zlepšit situaci nezabraly.

Právně se iniciativa opírá o článek 15 německé ústavy, který počítá s možností vyvlastnění půdy, přírodního bohatství nebo prostředků produkce na základě zákona a za náhradu. V dějinách spolkové republiky sice tento článek prakticky nikdy nebyl aplikován, řada právních expertů se ale domnívá, že by to v tomto případě bylo možné, i když by se pak Berlín zřejmě nevyhnul řadě soudních sporů.

Radikální záměr přivítala část politiků berlínské koalice sociální demokracie, Levice a Zelených. Tvrdě ho ale kritizují zástupci byznysu, někteří odborníci i většina opozičních politiků, kteří hovoří o nebezpečném pokusu, jenž ohrožuje základy tržního hospodářství a může odstrašit řadu potenciálních investorů.

O tom, že by záměr v případě úspěchu v referendu politici přetavili ve skutečnost, i proto řada lidí pochybuje.