Finsko obrátí doleva? Volby by mohla po 20 letech vyhrát sociální demokracie

Premiér Juha Sipilä a jeho středopravý kabinet podali 8. března demisi s odůvodněním, že se jim nepodařilo jejich plán zdravotnické a sociální reformy prosadit. V průzkumu veřejného mínění televize YLE z minulého týdne skončila Sipiläova centristická strana Finský střed až na čtvrtém místě. Za sociálními demokraty s 20,1 procenta obsadila druhou příčku konzervativní Národní koaliční strana s 15,8 procenta a v těsném závěsu za ní pravicová nacionalistická Strana Finů s 15,1 procenta.

Strana Finů v posledních měsících získávala na popularitě, částečně díky sílícím protiimigračním náladám, které vyvolala série případů sexuálního zneužití nezletilých muži zahraničního původu, napsala agentura Reuters.

Všechny hlavní politické strany nicméně před nadcházejícími volbami, které rozhodnou o složení 200členného zákonodárného sboru, řekly, že s pravicovými nacionalisty nebudou spolupracovat. V čele Strany Finů stojí od roku 2017 zastánce tvrdé linie Jussi Halla-aho, který prosazuje zpřísnění protiimigrační politiky a vystoupení Finska z Evropské unie.

Halla-aho proslul řadou kontroverzních výroků na adresu imigrantů, ale například i Řeků sužovaných dluhovou krizí. V roce 2009 byl Halla-aho souzen pro podněcování etnické a náboženské nenávisti, když na svém blogu napsal, že islám je náboženství, které posvěcuje pedofilii. Jindy zase prohlásil, že okrádat kolemjdoucí a žít na úkor daňových poplatníků je kulturní, a možná i genetickou charakteristikou Somálců.

Kysymys vihreille: Miksi kolmansista maista kotoisin olevat turvapaikanhakijat voidaan käännyttää Venäjälle mutta ei Ruotsiin? Onko Venäjä oikeasti turvallisempi maa kuin Ruotsi?https://t.co/Paxruzw2qO

Pokud ale Strana Finů potvrdí své dobré výsledky z průzkumů veřejného mínění, může ve Finsku nastat podobná situace jako v sousedním Švédsku, kde se tradiční politická uskupení snažila čtyři měsíce vytvořit vládu bez protiimigrační strany Švédští demokraté, která si od minulých voleb výrazně polepšila a v 349členném parlamentu získala 62 míst.

Sipiläova vláda si kladla za cíl vymanit Finsko z tříleté recese, což se jí nakonec v roce 2015 podařilo, a zabránit zvyšování zadluženosti země. Loni dokázal kabinet po dlouhé době zadluženost dokonce snížit. Tyto kroky si ovšem žádaly úsporná opatření, jako například snižování podpory v nezaměstnanosti, zmrazení důchodů či zkrácení placené dovolené pro pracovníky ve veřejném sektoru, což vládě výrazně ubralo na popularitě.

Favorizovaná Sociálnědemokratická strana Finska v předvolební kampani slibovala zvýšení daní, kromě jiného spotřební daně či daně z kapitálového zisku, aby mohla sociální systém podpořit. "Musíme posílit náš sociální systém - a na to jsou potřeba peníze," vysvětlil bývalý odborový předák a vůdce strany Rinne. Zvýšení daní také podle něj pomůže v boji se sociální nerovností ve finské společnosti, která se za středopravé vlády prohloubila. Pokud sociální demokraté vyhrají, chtějí mimo jiné zvýšit všechny státní důchody nižší než 1400 eur měsíčně o 100 eur.

V červenci převezme Finsko na půl roku předsednictví Evropské unie, evropská politika ale podle finského tisku mezi klíčová předvolební témata nepatřila. V zahraniční politice je pro Finy aktuálnější otázka případného vstupu do Severoatlantické aliance, s níž Helsinky již nyní úzce spolupracují. Debatu o možném členství Finska v NATO vyvolala především angažovanost Ruska na Ukrajině. Finové s Ruskem sdílejí 1340 kilometrů dlouhou hranici. "Ve Finsku se vždy říkalo, že největší hrozba přichází z východu," uvedl ekonom a volební expert Juha Tervala z univerzity v Helsinkách.

Množství voličů již odevzdalo svůj hlas v uplynulých dnech v předběžném hlasování, které probíhalo od 3. dubna. V neděli se volební místnosti otevřou v 9:00 místního času (10:00 SELČ) a uzavřeny budou ve 20:00 místního času (21:00 SELČ). Výsledky hlasování budou pravděpodobně zveřejněny do půlnoci místního času, uvedl server Bloomberg.