Nárůst krajní pravice ve Španělsku: Jsou socialisté ohroženi? Zatím ve výzkumech vítězí, píše španělský list

Volební kampaň pro španělské všeobecné volby byla oficiálně zahájena tento pátek 12. dubna, pouhých deset měsíců po příchodu socialistů k moci. Podle průzkumů by socialisté ve volbách, jež se konají 28. dubna, dostali až 30 procent hlasů, nezískali by ale v parlamentu většinu, píše španělský liberálně-levicový list El País.

Socialistická strana (PSOE) podle všeho vyhraje nadcházející všeobecné volby ve Španělsku: měla by získat mezi 123 a 138 ze 350 křesel v Kongresu zástupců, následována konzervativní Lidovou stranou (66-76) a hnutím Občané (Ciudadanos, 42-51), Unidas Podemos a En Comú Podem (bývalá koalice sjednocené levice a katalánské Podemos). Krajně-pravicová skupina Vox(29-37) narostla rovněž velmi prudce. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění španělského veřejného Centra pro sociologický výzkum (CIS).

Labyrint koalic: nikdo neví, kdo získá většinu

Po necelých sedmi letech vlády byli konzervativci z Lidové strany (PP), kteří byli zasaženi obrovským korupčním skandálem, svrženi dne 1. června loňského roku na základě návrhu na vyslovení nedůvěry, který předložil socialista Pedro Sánchez. Socialistická strana, která měla tehdy jen 84 poslanců z 350, byla nakonec nucena rozpustit Poslaneckou sněmovnu v nepřítomnosti, aby mohla získat souhlas s rozpočtem na rok 2019. Dne 28. dubna budou španělští voliči opět volit.

Aby socialisté dosáhli stabilní vlády, měl by socialistický vůdce Sánchez získat přinejmenším podporu radikálního levice Podemos a malých, ale klíčových formací, jakými jsou baskičtí nacionalisté z Baskické nacionalistické strany (PNV) nebo katalánští separatisté. V úvahu připadá také levicová valencijská koalice Compromis. Jediná zaručená absolutní většina by vyplynula z dohody mezi PSOE a Ciudadanosem - ale druhá strana již jakýkoliv druh jednání se socialisty kategoricky vyloučila.

Předčasné volby 28. dubna vyvolal španělský premiérem Pedro Sánchezem poté, co jeho plán rozpočtu na rok 2019 nenašel podporu v Kongresu. Sánchez je nyní v „delikátní pozici", píše El País, a to od června 2018, díky úspěšnému návrhu na vyjádření nedůvěry, kterou podal proti tehdejšímu premiérovi Marianovi Rajoyovi, podezřelému z korupce, které stranu trápily celé roky. PSOE má v současné době jen 85 křesel z celkového počtu 350 křesel, kde je pro většinu zapotřebí 176 hlasů.

Nárůst Voxu vyvolává obavy: stojí před branami moci?

Nejnovější průzkum CIS ale také zaznamenal velký počet nerozhodnutých voličů. Celkem 41,6 procent dotázaných uvedlo, že si nadcházejících voleb „zcela nevšimli". To posiluje pozici pravice v možném spojení s pravicí extrémní.

@jimodonnell2 This is the electoral radiography of Spain, now; 15 days before the General Elections in April 28. Abstract: the fear of a government dominated by the far right is driving the people to vote for Pedro Sánchez. But we have to wait to #28abril https://t.co/GjtulVeRTZ

— Notari i Ibanyes (@miquelnotari) 10. dubna 2019

Třetí pozice pro strana Vox, kterou vede Santiago Abascal, jež posbírala 11, 9 procent převážně protestních hlasů, jsou „multiplikačním efektem" úspěchu v andaluských regionálních volbách koncem loňského roku: zde, kde PSOE vládla nepřetržitě po 36 let, dokázal Vox uspět. Nárůst protestní strany, jež dosahuje 11 procent a drží nyní v parlamentu 12 křesel, vyvolává otázky, zda je možné spojenectví s lidovci. Fakt, že Vox v Andalúsii podpořil lidovce, tomu jenom nahrává.

Ve svých anketách CIS předpovídá, že PSOE bude mít 30,2 procenta hlasů a PP s Pablem Casadem 17,2 procenta. Třetí místo Voxu je ale zatím „velmi těsné" s hnutím Ciudadanos, které má 13,6 procent, Unidas Podemos 12,9 procent.

Katalánsko na houpačce: nahoru i dolu

Pokud je hlasování správné, Esquerra Republicana Catalunya (ERC) – katalánská strana pro nezávislost země, zaznamenala významný nárůst míst, a vyskočila z 9 na 14-15 křesel. Naopak, Katalánská evropská demokratická strana (PDeCAT), která kandiduje pod názvem JxCat, by spadala ze svých osmi poslanců do Kongresu na 4-5. Katalánsko tak působí, jako kdyby bylo na houpačce: nahoru, dolů.

ERC i PDECAT byly dosud „hybnou silou úsilí o nezávislost", připomíná El País. Vůdce ERC, Oriol Junqueras, stojí v současné době před Nejvyšším soudem, zatímco Carles Puigdemont, vůdce PDeCAT a bývalý regionální premiér Katalánska uprchl ze Španělska, aby se vyhnul zatčení a nadále žije v exilu v Belgii.

Trend průzkumů, jak ho zveřejňuje dlouhodobě El País, ukazuje, že důvěra v socialisty stoupá od začátku letošního roku. Podle experta Kiko Llanerase, který provádí průzkumy pro El País, PSOE vyhraje volby s 28,5 procenty hlasů, následována PP s 20,3 procenty a poté Ciudadanosem 15,8 procent, Podemos 13,6 procent a Vox 10,9 procenta.

Související

Pedro Sánchez

Španělé uprostřed parného léta volili novou vládu. Sánchez asi jako premiér skončí

Španělé poprvé v historii zamířili k volebním urnám uprostřed parného léta, kdy je spousta lidí na dovolené. Hlas mohlo do nedělní 20. hodiny místního času odevzdat 37 milionů voličů. Více než dva miliony lidí předem využily možnosti korespondenční volby. Podle prvních povolebních odhadů by pravice měla získat většinu. Konečné výsledky mohou být známé kolem půlnoci.

Více souvisejících

volby ve Španělsku Španělsko Katalánsko

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet

Evropská unie čelí stále naléhavější bezpečnostní výzvě, kterou dlouho přehlížela: rozsáhlému podílu čínských firem na správě a vlastnictví více než 30 přístavů po celé Evropě. Zatímco v minulosti byly tyto investice vítány jako vítaný příliv kapitálu a příležitost pro modernizaci infrastruktury, dnes se stále častěji ukazuje, že přítomnost čínských firem v klíčových logistických uzlech představuje strategické riziko pro celou evropskou bezpečnost.

před 2 hodinami

Jana Maláčová

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a současná členka SOCDEM Jana Maláčová se rozhodla podělit o velmi osobní informaci. Na sociální síti X (dříve Twitter) otevřeně přiznala, že v posledních měsících čelí onkologickému onemocnění. Ve svém příspěvku uvedla, že nosí paruku – ne však jako módní doplněk, ale kvůli následkům náročné léčby.

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?

Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Dovoz a vývoz zboží

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

včera

včera

Elon Musk

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu

Americký marketingový expert Scott Galloway označil zapojení Elona Muska do vládních škrtů ve službách administrativy Donalda Trumpa za „jeden z největších případů zničení značky v dějinách“. Na páteční epizodě populárního podcastu Pivot, který Galloway spolumoderuje, uvedl, že Musk odcizil jádro své zákaznické základny tím, že se politicky přiblížil lidem, kteří o elektromobily nemají zájem.

včera

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

včera

Donald Trump

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

včera

včera

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Herní systém hokejového mistrovství světa by se změnit měl. A nejen ten

Tahle glosa může někomu připadat jako hořekování nad tím, že Češi vypadli z turnaje ve čtvrtfinále kvůli hernímu systému, jakým se turnaj hraje už od roku 2012, ale jde jen o shodu náhod. Češi ve čtvrtek z turnaje mistrovství světa vypadli zaslouženě, neboť jejich soupeř Švédové prokazovali od začátku turnaje nezpochybnitelnou a neoddiskutovatelnou kvalitu, který v týmu plné hvězd z NHL měli a rozdílná kvalita na obou stranách tak musela být znát. O změně herního systému mistrovství světa jsem však považoval za vhodné napsat, jelikož jsem čím dál víc toho názoru, že je nesmyslný, kromě toho, že už je přežitý. A pak především jsem se o tom rozhodl napsat poté, co tuto myšlenku spočívající ve změně herního systému MS, pozvedl po zápase Česka s Maďarskem český trenér Radim Rulík.

včera

MS v hokeji

Dánsko historicky postoupilo přes Kanadu. Švýcaři si poradili s Rakouskem, USA po obratu vyřadila Finy

Čtvrtfinálový čtvrtek vygeneroval semifinalisty letošního hokejového mistrovství světa v Dánsku a ve Švédsku. Do bojů o medaile se zapojí o víkendu Švýcaři, kteří si v alpském derby poradili s Rakouskem 6:0, stejně tak Američané, kteří v duelu dvou obratů vyřadili Finy. Rozhodně o největší překvapení se postarali domácí Dánové, kteří zaskočili favorizovanou Kanadu plnou hvězd NHL v nedbalkách a po nečekaně vyrovnaném průběhu až dvěma góly v závěru otočili senzačně z 0:1 na 2:1 a poprvé v historii si tak zahrají o medaile. Doplnili tak v bojích o ně další pořadatelský tým Švédsko, které přešlo, jak známo, přes Čechy.

včera

Rusko, Kreml

Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

včera

Izraelská armáda

Izraelští vojáci přiznali, že používají palestinské civilisty jako lidské štíty

Podle investigativního šetření agentury Associated Press (AP) je izraelská armáda systematicky obviňována z toho, že nutí palestinské civilisty sloužit jako lidské štíty během své ofenzivy v Pásmu Gazy. Sedm Palestinců a dva izraelští vojáci popsali, že civilisté byli nuceni vstupovat do budov a tunelů kvůli kontrole přítomnosti výbušnin nebo ozbrojenců. Vše probíhá v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, které takové praktiky výslovně zakazuje.

včera

Kyjev v noci čelil jednomu z největších útoků od začátku války

V noci na dnešek zažila ukrajinská metropole Kyjev jeden z největších leteckých útoků od počátku ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinského letectva Rusko vypustilo celkem 250 dronů a 14 balistických raket, přičemž šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit. Útok způsobil rozsáhlé škody na obytných budovách, podnicích i civilních vozidlech a zanechal nejméně 14 zraněných.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy