Estonsko v politické krizi: Vláda Kallasové nedostala podporu parlamentu

Estonský parlament dnes odmítl schválit nový kabinet, který po vítězství v březnových parlamentních volbách sestavila předsedkyně středopravé Reformní strany (RE) Kaja Kallasová. Prezidentka Kersti Kaljulaidová musí do týdne pověřit sestavením vlády jiného politika, kterým by se podle očekávání měl stát dosavadní premiér Jüri Ratas, vůdce proruské Estonské strany středu (EKK).

Ve stojednačlenném parlamentu hlasovalo pro kabinet Kallasové 45 poslanců, proti se jich postavilo 53. Kallasová přiznala, že v situaci, kdy Ratas po březnových volbách v parlamentu zformoval vlastní koalici, není schopna zajistit své vládě většinu.

V Ratasově koalici se kromě jeho strany EKK spojili poslanci konzervativní strany Vlast a zastupitelé krajně pravicové a euroskeptické Konzervativní lidové strany Estonska (EKRE), která získala dvakrát víc hlasů než v minulých volbách a je teď třetí nejsilnější stranou. Parlamentní statistika ukazuje, že tato koalice by se získáním většiny neměla mít problém.

V březnových volbách vyhrála Kallasové strana RE, která obsadila 34 křesel. Druhá EKK má 26 mandátů a třetí EKRE 19. Strana Vlast má 12 poslanců a sociální demokraté deset.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Více souvisejících

estonsko Kersti Kaljulaidová Kaja Kallasová (Estonsko)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje možnost oficiálního uznání ukrajinského poloostrova Krym jako součásti Ruské federace v rámci budoucí dohody o ukončení války mezi Moskvou a Kyjevem. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedl server Semafor.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy