Jak bude vypadat replika Notre-Dame? Obnova může jít více cestami, říká expert

"Krovy prošly několika fázemi výstavby. Byly tam velmi staré krovy i novější části. Ta sanktusníková věžička byla novější, z 19. století, což ale nesnižuje její hodnotu. Katedrály procházely prakticky kontinuální obnovou," řekl Panáček, který se dlouhodobě zabývá studiem historických krovů v Chebu. V jeho domech se zachovaly krovy od 14. století.

Podle Panáčka se dnes už dají ze studia krovů vyčíst velmi podrobné postupy při jejich zpracování. V Notre-Dame ale zřejmě požár možnost takových poznatků zcela zničil.

"K obnově lze přistoupit rozdílnými způsoby. Buď se k tomu přistoupí tak, že se nad tím vytvoří novodobá konstrukce, která bude respektovat vizuální vzhled památky. Například ocelová konstrukce, ale ta se v mnoha ohledech chová například při požáru mnohem hůře než dřevo, protože na rozdíl od dřeva, které rovnoměrně prohořívá, se ocel kroutí," uvedl Panáček. Nicméně ocelové krovy jsou například i nad chrámem sv. Víta v Praze nebo v Ulmu či Kolíně nad Rýnem.

"Lze k tomu přistoupit i způsobem, kdy se řekne, že je důležitá i konstrukce jako taková z hlediska zachování původních materiálů a půjde se cestou maximálního replikování toho, co tam bylo. To znamená vytěžit v lese dřevo, opracovat ho sekyrami a skloubit ho dobovými způsoby. Stavba na tuto konstrukci byla zvyklá, a tak je nejlepší to udělat tak, jak to bylo. Jiná konstrukce by se mohla projevit změnami na jiném místě," řekl Panáček.

V rozhovoru pro ČTK připomněl, že Francouzi se nebojí spojovat architektonické prvky z historie s moderními. U takové památky a národního symbolu, jako je katedrála Notre-Dame, ale předpokládá, že se půjde spíše cestou maximální obnovy původní konstrukce.