Hrozí Španělsku konzervativní revoluce? Casado chce omezit potraty a přistěhovalectví

Samotná Lidová strana se ideologicky řadí mezi pravicové a její nový lídr Paul Casado se tuto orientaci zřejmě snaží posílit a stát se jedinou alternativou proti Socialistické dělnické straně (PSOE) dosavadního španělského premiéra Pedra Sanchéze, jehož vláda se musí opírat o podporu jiných politických stran, jelikož nemá většinu v parlamentu. Do čela španělské vlády se Sanchéz dostal jenom díky korupčnímu skandálu, který svrhl jeho předchůdce a bývalého předsedu Lidové strany (PP) Mariana Rajoye. 

Casado má však tendenci sklouzávat spíše k pravicovému populismu, až extremismu. Kromě bezpečnostních a ekonomických otázek otevírá i téma nezávislosti Katalánska, potratů, migrace a kulturní války, která jsou blízká v podstatě všem antisystémovým politikům, ať už se jedná o Trumpa, Le Penovou, Okamuru, Salviniho a další. Rajoy, ač si jej většina lidí kromě korupce spojuje s drastickým postupem vůči Kataláncům, kteří se zúčastnili neústavního referenda o nezávislosti, by se dal přeci jenom kvalifikovat jako slušný pravicově konzervativní politik.

"Jsme na křižovatce. Nerozhodujeme pouze o dalším osudu naší ekonomiky, bezpečnosti, vzdělání a sociální politiky, nýbrž i samotného španělského národa, jaký známe teď," řekl Casado v Madridu minulý týden, když zahajoval svojí oficiální politickou kampaň.

V případě Katalánska navrhuje Casado zavedení přímé vlády nad autonomním společenstvími, která porušují španělskou ústavu, s čímž přišel už i Rajoy po neuznaném výsledku referenda o nezávislosti na Španělsku. Madrid by si tak více došlápl na "neposlušné" Katalánsko. Řízení jednotlivých územních jednotek by se dotýkalo i tamních veřejnoprávních médií. 

Co se týče potratů, tak Casado slibuje zpřísnění dosavadních liberálních zákonů, které je umožňují provádět do určitého stupně těhotenství takříkajíc na vyžádání. V případě migrace by se měly posílit hraniční kontroly. Nově příchozí se budou muset přizpůsobit španělským zvykům. Pokud jde o ekonomiku, tak v této oblasti by Casado chtěl zavést škrty sociálních výdajů, které by jí měly posílit. Jejich současná výše se totiž stává neúnosnou a může mít na španělskou ekonomiku dalekosáhlý vliv v případě příchodu další recese.

Casado taktéž přijímá do svých řad mladé a neokoukané tváře. Řídí se takzvaným heslem "mládí vpřed" a chce nabídnout voličům alternativu proti starým strukturám, jichž byl Rajoyův vládní kabinet plný. Na druhou stranu je třeba říci, že Casado nic neříká úplně na rovinu. V oblasti potratů například hovoří spíše o pomoci nechtěně těhotným, než o zákazu, či přísnější regulaci. To samé platí o přistěhovalectví a Katalánsku. Dalo by se tedy říci, že experimentuje, a v případě vítězství učiní definitivní rozhodnutí, zda se PP stane pravicově konzervativní, nebo populistickou stranou.

Pablo Casado se narodil v Palencii, autonomním společenství Castilie a Léon, 250 kilometrů severně od Madridu. Je ženatý a má dvě děti. Jeho politická kariéra začala na úrovni komunální politiky, do níž vstoupil už během vysokoškolských studií. Od roku 2011 je poslancem Kongresu poslanců. Po Rajoyově politickém pádu převzal vedení PP, v níž zastával pozici místopředsedy pro komunikaci.

Co se týče jeho politických vizí, tak je přímým protipólem Rajoye, tedy "Anti-Rajoy". Inspirací se mu zřejmě stala osobnost bývalé madridské premiérky Esperanzy Aguirreové, která je známá jako "španělská Margaret Thatcherová". Stranu chce proto směřovat více doprava, k ekonomickému liberalismu, ale zároveň sociálnímu konzervatismu a podpoře volného trhu. V zahraniční politice podporuje proamerickou orientaci. Svému předchůdci Rajoyovi vyčítal zejména korupci, která se mu stala osudnou.