V neděli 28. dubna budou Španělé volit nové složení španělského dvoukomorového parlamentu, tzv. Generálních kortesů. Hlavní protivník současného španělského premiéra Pedra Sanchéze Pablo Casado, který převzal vedení Lidové strany, se v nich rozhodl vsadit zejména na pravicové voliče. Zřejmě došel k závěru, že jeho předchůdce a bývalý předseda španělské vlády Mariano Rajoy, dostatečně nehájil jejich zájmy. Informoval o tom server Politico.eu.
Samotná Lidová strana se ideologicky řadí mezi pravicové a její nový lídr Paul Casado se tuto orientaci zřejmě snaží posílit a stát se jedinou alternativou proti Socialistické dělnické straně (PSOE) dosavadního španělského premiéra Pedra Sanchéze, jehož vláda se musí opírat o podporu jiných politických stran, jelikož nemá většinu v parlamentu. Do čela španělské vlády se Sanchéz dostal jenom díky korupčnímu skandálu, který svrhl jeho předchůdce a bývalého předsedu Lidové strany (PP) Mariana Rajoye.
Casado má však tendenci sklouzávat spíše k pravicovému populismu, až extremismu. Kromě bezpečnostních a ekonomických otázek otevírá i téma nezávislosti Katalánska, potratů, migrace a kulturní války, která jsou blízká v podstatě všem antisystémovým politikům, ať už se jedná o Trumpa, Le Penovou, Okamuru, Salviniho a další. Rajoy, ač si jej většina lidí kromě korupce spojuje s drastickým postupem vůči Kataláncům, kteří se zúčastnili neústavního referenda o nezávislosti, by se dal přeci jenom kvalifikovat jako slušný pravicově konzervativní politik.
"Jsme na křižovatce. Nerozhodujeme pouze o dalším osudu naší ekonomiky, bezpečnosti, vzdělání a sociální politiky, nýbrž i samotného španělského národa, jaký známe teď," řekl Casado v Madridu minulý týden, když zahajoval svojí oficiální politickou kampaň.
V případě Katalánska navrhuje Casado zavedení přímé vlády nad autonomním společenstvími, která porušují španělskou ústavu, s čímž přišel už i Rajoy po neuznaném výsledku referenda o nezávislosti na Španělsku. Madrid by si tak více došlápl na "neposlušné" Katalánsko. Řízení jednotlivých územních jednotek by se dotýkalo i tamních veřejnoprávních médií.
Co se týče potratů, tak Casado slibuje zpřísnění dosavadních liberálních zákonů, které je umožňují provádět do určitého stupně těhotenství takříkajíc na vyžádání. V případě migrace by se měly posílit hraniční kontroly. Nově příchozí se budou muset přizpůsobit španělským zvykům. Pokud jde o ekonomiku, tak v této oblasti by Casado chtěl zavést škrty sociálních výdajů, které by jí měly posílit. Jejich současná výše se totiž stává neúnosnou a může mít na španělskou ekonomiku dalekosáhlý vliv v případě příchodu další recese.
Casado taktéž přijímá do svých řad mladé a neokoukané tváře. Řídí se takzvaným heslem "mládí vpřed" a chce nabídnout voličům alternativu proti starým strukturám, jichž byl Rajoyův vládní kabinet plný. Na druhou stranu je třeba říci, že Casado nic neříká úplně na rovinu. V oblasti potratů například hovoří spíše o pomoci nechtěně těhotným, než o zákazu, či přísnější regulaci. To samé platí o přistěhovalectví a Katalánsku. Dalo by se tedy říci, že experimentuje, a v případě vítězství učiní definitivní rozhodnutí, zda se PP stane pravicově konzervativní, nebo populistickou stranou.
Anti-Rajoy?Pablo Casado se narodil v Palencii, autonomním společenství Castilie a Léon, 250 kilometrů severně od Madridu. Je ženatý a má dvě děti. Jeho politická kariéra začala na úrovni komunální politiky, do níž vstoupil už během vysokoškolských studií. Od roku 2011 je poslancem Kongresu poslanců. Po Rajoyově politickém pádu převzal vedení PP, v níž zastával pozici místopředsedy pro komunikaci.
Co se týče jeho politických vizí, tak je přímým protipólem Rajoye, tedy "Anti-Rajoy". Inspirací se mu zřejmě stala osobnost bývalé madridské premiérky Esperanzy Aguirreové, která je známá jako "španělská Margaret Thatcherová". Stranu chce proto směřovat více doprava, k ekonomickému liberalismu, ale zároveň sociálnímu konzervatismu a podpoře volného trhu. V zahraniční politice podporuje proamerickou orientaci. Svému předchůdci Rajoyovi vyčítal zejména korupci, která se mu stala osudnou.
Související
Sánchez pod palbou kritiky: Španělsko se vyhýbá obranným závazkům NATO i podpoře Ukrajiny
Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO
Španělsko , EU (Evropská unie) , volby
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek