Macron právě mluví k národu: Je to jen „kouřová opona" slov?

Okamžik pravdy! Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes večer, měsíc před evropskými volbami, předstupuje před národ, aby oznámil výsledky velké rozpravy, jež uplynulé tři měsíce organizoval. Chce se pokusit konečně uhasit krizi kolem „žlutých vest" a znovu obnovit u veřejnosti svůj prezidentský mandát, píše agentura AFP.

Odložené Macronovo vystoupení, z něhož uniklo již leccos ven

V konferenčním sále Elysejského paláce předstoupil prezident Macron v 18 hodin před několik stovek akreditovaných novinářů. Novináři očekávají zejména závěry, které šéf státu vyvodí z velké rozpravy, kterou zahájil 15. ledna, aby se pokusil dostat ven z krize „žlutých vest".

Emmanuel Macron se měl obrátit na Francouze již v pondělí 15. dubna, ale požár katedrály Notre-Dame v Paříži ho přinutil projev odložit. Mezitím v čase některá z opatření, která měl před týdnem oznámit, unikla do médií, čímž ho poněkud „zbavila efektu překvapení" a donutila ho, aby „přezkoumal svůj komunikační plán", píše AFP.

Tiskové konference, kterou vysílají právě nyní hlavní televizní a rozhlasové stanice, předcházelo asi dvacetiminutové prohlášení, které mělo podle Élysejského paláce „dodat perspektivy a směr". Poté je naplánováno seznámení veřejnost s podrobnostmi svých rozhodnutých opatření a v závěru odpoví na otázky francouzských a zahraničních novinářů.

„Mezi opatřeními se patrně objeví snížení daní pro střední třídy, reindexaci důchodů pod 2 000 eur nebo příslib neuzavřít školy nebo nemocnice do konce pětiletého období," píše AFP. Očekává se také, že prezident představí plán „možného prodloužení pracovní doby" v závislosti na formě financování a délce věku.

Jean-Paul Delevoye, vysoký komisař pro důchodovou reformu již ale ve středu řekl, že zákonný věk odchodu do důchodu stanovený na 62 let se ve Francii „nezmění". S dodatkem, že úsilím reformního týmu je v rámci „rovnováhy systému" odchod do důchodu „mezi 63. a 64. rokem". Prezident Emmanuel Macron byl rovněž vyzván, aby vysvětlil své záměry, které se týkají se decentralizace a možnosti organizování místních referend nebo námětu na způsob ekologické transformace.

Bude zrušena prestižní ENA? Nic není vůbec jisté...

Od prezidenta se také očekává, že vysvětí, zda opravdu hodlá zrušit prestižní školu pro francouzské úředníky, tzv. Národní školy administrativy (ENA), ve snaze „diverzifikovat nábor do vyšších státních služeb". „Měli bychom snad zrušit ENA, jistě ne, měli bychom ji ale určitě reformovat, (...) to je priorita, (zrušení) určitě ne," napadl ve středu Laurent Wauquiez, šéf opozičních Republikánů (LR), náladu, jež vyvolává obavy, „že za ukončení velké rozpravy je spíše jen (snaha) utvořit pěknou kouřovou oponu".

Svá vyhlášení se odehrává za přítomnosti členů vlády, kteří byli již vyzváni, aby se velmi rychle „dali velmi rychle do pořádku a připravili se na bitvu", uvedla ve středu mluvčí vlády Sibeth Ndiayová. Za tímto účelem se premiér Édouard Philippe sešel v pondělí na semináři, který zorganizoval pro ministrů a poslance s „ambicí změnit metodu vládní aktivity".

Během několikaměsíční „velké rozpravy" prezident Emmanuel Macron opakovaně zmínil svou ambici začít novou fázi svého pětiletého mandátu, a to včetně výkonu „méně vertikální moci", jež by zahrnoval více i účast parlamentu, místních volených úředníků a dalších organizací.

„Řešení krize identity a sociální krize, kterou procházíme, nelze omezit na kategorické měřítko kupní síly, zdanění a krize zastoupení," varoval Gérard Larcher, předseda Senátu (LR) při své úterní návštěvě města Caen. „Musíme zaútočit na kořeny zla," dodal a uvedl, že se ve Francii šíří „pocit, že někteří z našich spoluobčanů se mezi nás nepočítají."

Francouzi čekají na oznámení prezidenta Macronaí se skepticismem. Ačkoliv většinově principy hlavních opatření, která by měl prezident potvrdit, podle průzkumu veřejného mínění agentury Ipsos více než tři čtvrtiny z nich (76 procent) se domnívá, že výsledky „velké rozpravy" nezlepší ani politickou, ani ekonomickou a sociální situaci v zemi.

Politické reakce na oznámení Emmanuela Macrona by měly podpořit dosud stagnující evropskou kampaň, kterou jeho kandidátka zahájila 26. května.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

před 1 hodinou

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

před 2 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

před 3 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

před 4 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

před 5 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

před 7 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

před 8 hodinami

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

před 9 hodinami

včera

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá

Budoucnost financování českých veřejnoprávních médií je v těchto dnech hlavním tématem jednání v Nostickém paláci. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v pátek sešel s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem a následně i s šéfem Českého rozhlasu Reném Zavoralem. Předmětem diskusí byl vládní záměr zrušit koncesionářské poplatky a převést financování obou institucí přímo pod státní rozpočet.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní

Spojené státy jsou připraveny nabídnout Íránu „otevřenou náruč“, pokud bude při nadcházejících diplomatických jednáních postupovat v dobré víře. Před svým odletem do Pákistánu to prohlásil americký viceprezident JD Vance. Zároveň však Teherán varoval, že pokud se pokusí s Washingtonem manipulovat, Spojené státy na takové jednání nebudou reagovat vstřícně. Vance zdůraznil, že od prezidenta Donalda Trumpa obdržel jasné pokyny pro diskusi, která má za cíl ukončit aktuální konflikt.

včera

Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend

Ministerstvo financí přistoupilo k další aktualizaci cenových stropů pro pohonné hmoty, které budou platit na celém území České republiky od soboty 11. dubna až do pondělní půlnoci. Toto opatření vychází z vládního rozhodnutí, jehož hlavním cílem je ochránit řidiče před extrémními cenovými výkyvy na trhu. Stát se tímto krokem snaží tlumit dopady celosvětového růstu cen ropy a zajistit stabilitu u tuzemských čerpacích stanic.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy