Okamžik pravdy! Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes večer, měsíc před evropskými volbami, předstupuje před národ, aby oznámil výsledky velké rozpravy, jež uplynulé tři měsíce organizoval. Chce se pokusit konečně uhasit krizi kolem „žlutých vest" a znovu obnovit u veřejnosti svůj prezidentský mandát, píše agentura AFP.
Odložené Macronovo vystoupení, z něhož uniklo již leccos ven
V konferenčním sále Elysejského paláce předstoupil prezident Macron v 18 hodin před několik stovek akreditovaných novinářů. Novináři očekávají zejména závěry, které šéf státu vyvodí z velké rozpravy, kterou zahájil 15. ledna, aby se pokusil dostat ven z krize „žlutých vest".
Emmanuel Macron se měl obrátit na Francouze již v pondělí 15. dubna, ale požár katedrály Notre-Dame v Paříži ho přinutil projev odložit. Mezitím v čase některá z opatření, která měl před týdnem oznámit, unikla do médií, čímž ho poněkud „zbavila efektu překvapení" a donutila ho, aby „přezkoumal svůj komunikační plán", píše AFP.
Tiskové konference, kterou vysílají právě nyní hlavní televizní a rozhlasové stanice, předcházelo asi dvacetiminutové prohlášení, které mělo podle Élysejského paláce „dodat perspektivy a směr". Poté je naplánováno seznámení veřejnost s podrobnostmi svých rozhodnutých opatření a v závěru odpoví na otázky francouzských a zahraničních novinářů.
„Mezi opatřeními se patrně objeví snížení daní pro střední třídy, reindexaci důchodů pod 2 000 eur nebo příslib neuzavřít školy nebo nemocnice do konce pětiletého období," píše AFP. Očekává se také, že prezident představí plán „možného prodloužení pracovní doby" v závislosti na formě financování a délce věku.
Jean-Paul Delevoye, vysoký komisař pro důchodovou reformu již ale ve středu řekl, že zákonný věk odchodu do důchodu stanovený na 62 let se ve Francii „nezmění". S dodatkem, že úsilím reformního týmu je v rámci „rovnováhy systému" odchod do důchodu „mezi 63. a 64. rokem". Prezident Emmanuel Macron byl rovněž vyzván, aby vysvětlil své záměry, které se týkají se decentralizace a možnosti organizování místních referend nebo námětu na způsob ekologické transformace.
Bude zrušena prestižní ENA? Nic není vůbec jisté...
Od prezidenta se také očekává, že vysvětí, zda opravdu hodlá zrušit prestižní školu pro francouzské úředníky, tzv. Národní školy administrativy (ENA), ve snaze „diverzifikovat nábor do vyšších státních služeb". „Měli bychom snad zrušit ENA, jistě ne, měli bychom ji ale určitě reformovat, (...) to je priorita, (zrušení) určitě ne," napadl ve středu Laurent Wauquiez, šéf opozičních Republikánů (LR), náladu, jež vyvolává obavy, „že za ukončení velké rozpravy je spíše jen (snaha) utvořit pěknou kouřovou oponu".
Svá vyhlášení se odehrává za přítomnosti členů vlády, kteří byli již vyzváni, aby se velmi rychle „dali velmi rychle do pořádku a připravili se na bitvu", uvedla ve středu mluvčí vlády Sibeth Ndiayová. Za tímto účelem se premiér Édouard Philippe sešel v pondělí na semináři, který zorganizoval pro ministrů a poslance s „ambicí změnit metodu vládní aktivity".
Během několikaměsíční „velké rozpravy" prezident Emmanuel Macron opakovaně zmínil svou ambici začít novou fázi svého pětiletého mandátu, a to včetně výkonu „méně vertikální moci", jež by zahrnoval více i účast parlamentu, místních volených úředníků a dalších organizací.
„Řešení krize identity a sociální krize, kterou procházíme, nelze omezit na kategorické měřítko kupní síly, zdanění a krize zastoupení," varoval Gérard Larcher, předseda Senátu (LR) při své úterní návštěvě města Caen. „Musíme zaútočit na kořeny zla," dodal a uvedl, že se ve Francii šíří „pocit, že někteří z našich spoluobčanů se mezi nás nepočítají."
Francouzi čekají na oznámení prezidenta Macronaí se skepticismem. Ačkoliv většinově principy hlavních opatření, která by měl prezident potvrdit, podle průzkumu veřejného mínění agentury Ipsos více než tři čtvrtiny z nich (76 procent) se domnívá, že výsledky „velké rozpravy" nezlepší ani politickou, ani ekonomickou a sociální situaci v zemi.
Politické reakce na oznámení Emmanuela Macrona by měly podpořit dosud stagnující evropskou kampaň, kterou jeho kandidátka zahájila 26. května.
Související
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
Co odhalily SMS evropských lídrů, které Trump zveřejnil?
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Unijní ministři se schází v Bruselu. Řeší energetickou pomoc Ukrajině
před 44 minutami
Slovensko odmítlo členství v Trumpově radě míru. Fico vysvětlil rozhodnutí
před 1 hodinou
Zastřelený Pretti měl konflikt s agenty už dříve, ukazuje nové video
před 2 hodinami
Tragická nehoda omezila provoz na D1. Zemřeli dva lidé z dodávky
před 3 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Ani maxima nemusí vyšplhat nad nulu
včera
Zemřel respektovaný výtvarník a pedagog Boris Jirků
včera
Rychlobruslař Jílek opět nezahálel. Senzačně vyhrál závod s hromadným startem
včera
Ceny Anděl odhalily širší nominace. Dominuje pražská rapová trojice
včera
První dáma Pavlová se zmínila o lžích či výhrůžkách. Prezidenta podpořila
včera
Cimický v úterý chyběl u soudu, nový rozsudek se odkládá
včera
Pavel torpéduje Turka, prohlásil Macinka. Prezidentovi dává čas
včera
Český tenis již nemá na Australian Open žádného zástupce. Menšík odstoupil pro zranění
včera
Policie řeší týrání zvířat na Olomoucku. Některé ovce byly už mrtvé
včera
Rakušan se ani dnes nestal místopředsedou Sněmovny. Jsem nepohodlný, řekl
včera
Trump poslal armádu na dostřel Íránu. Čas se neúprosně krátí, vzkazuje Teheránu
včera
Výborný skončí v čele lidovců. Na šéfa strany bude kandidovat Grolich
včera
Amazon propustí 16 tisíc lidí. Zaměstnancům to oznámil omylem
včera
Opozice kvůli Macinkovým zprávám vyvolá hlasování o nedůvěře vládě
včera
Nechceme vést s prezidentem zákopovou válku, prohlásil Babiš, zatímco jeho vláda snížila Hradu rozpočet
včera
Konec akce neschopné EU. Na stole je revoluční návrh na zásadní proměnu
Manfred Weber, předseda nejsilnější evropské politické frakce (EPP), přišel s revolučním návrhem na zásadní proměnu vedení Evropské unie. Ve svém středečním projevu v Bruselu vyzval ke sloučení funkcí předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady do jednoho úřadu. Podle Webera je tento krok nezbytný k tomu, aby Evropa v dnešním nestabilním světě dokázala mluvit jedním hlasem a získala skutečný vliv na globální scéně.
Zdroj: Libor Novák