Macron právě mluví k národu: Je to jen „kouřová opona" slov?

Okamžik pravdy! Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes večer, měsíc před evropskými volbami, předstupuje před národ, aby oznámil výsledky velké rozpravy, jež uplynulé tři měsíce organizoval. Chce se pokusit konečně uhasit krizi kolem „žlutých vest" a znovu obnovit u veřejnosti svůj prezidentský mandát, píše agentura AFP.

Odložené Macronovo vystoupení, z něhož uniklo již leccos ven

V konferenčním sále Elysejského paláce předstoupil prezident Macron v 18 hodin před několik stovek akreditovaných novinářů. Novináři očekávají zejména závěry, které šéf státu vyvodí z velké rozpravy, kterou zahájil 15. ledna, aby se pokusil dostat ven z krize „žlutých vest".

Emmanuel Macron se měl obrátit na Francouze již v pondělí 15. dubna, ale požár katedrály Notre-Dame v Paříži ho přinutil projev odložit. Mezitím v čase některá z opatření, která měl před týdnem oznámit, unikla do médií, čímž ho poněkud „zbavila efektu překvapení" a donutila ho, aby „přezkoumal svůj komunikační plán", píše AFP.

Tiskové konference, kterou vysílají právě nyní hlavní televizní a rozhlasové stanice, předcházelo asi dvacetiminutové prohlášení, které mělo podle Élysejského paláce „dodat perspektivy a směr". Poté je naplánováno seznámení veřejnost s podrobnostmi svých rozhodnutých opatření a v závěru odpoví na otázky francouzských a zahraničních novinářů.

„Mezi opatřeními se patrně objeví snížení daní pro střední třídy, reindexaci důchodů pod 2 000 eur nebo příslib neuzavřít školy nebo nemocnice do konce pětiletého období," píše AFP. Očekává se také, že prezident představí plán „možného prodloužení pracovní doby" v závislosti na formě financování a délce věku.

Jean-Paul Delevoye, vysoký komisař pro důchodovou reformu již ale ve středu řekl, že zákonný věk odchodu do důchodu stanovený na 62 let se ve Francii „nezmění". S dodatkem, že úsilím reformního týmu je v rámci „rovnováhy systému" odchod do důchodu „mezi 63. a 64. rokem". Prezident Emmanuel Macron byl rovněž vyzván, aby vysvětlil své záměry, které se týkají se decentralizace a možnosti organizování místních referend nebo námětu na způsob ekologické transformace.

Bude zrušena prestižní ENA? Nic není vůbec jisté...

Od prezidenta se také očekává, že vysvětí, zda opravdu hodlá zrušit prestižní školu pro francouzské úředníky, tzv. Národní školy administrativy (ENA), ve snaze „diverzifikovat nábor do vyšších státních služeb". „Měli bychom snad zrušit ENA, jistě ne, měli bychom ji ale určitě reformovat, (...) to je priorita, (zrušení) určitě ne," napadl ve středu Laurent Wauquiez, šéf opozičních Republikánů (LR), náladu, jež vyvolává obavy, „že za ukončení velké rozpravy je spíše jen (snaha) utvořit pěknou kouřovou oponu".

Svá vyhlášení se odehrává za přítomnosti členů vlády, kteří byli již vyzváni, aby se velmi rychle „dali velmi rychle do pořádku a připravili se na bitvu", uvedla ve středu mluvčí vlády Sibeth Ndiayová. Za tímto účelem se premiér Édouard Philippe sešel v pondělí na semináři, který zorganizoval pro ministrů a poslance s „ambicí změnit metodu vládní aktivity".

Během několikaměsíční „velké rozpravy" prezident Emmanuel Macron opakovaně zmínil svou ambici začít novou fázi svého pětiletého mandátu, a to včetně výkonu „méně vertikální moci", jež by zahrnoval více i účast parlamentu, místních volených úředníků a dalších organizací.

„Řešení krize identity a sociální krize, kterou procházíme, nelze omezit na kategorické měřítko kupní síly, zdanění a krize zastoupení," varoval Gérard Larcher, předseda Senátu (LR) při své úterní návštěvě města Caen. „Musíme zaútočit na kořeny zla," dodal a uvedl, že se ve Francii šíří „pocit, že někteří z našich spoluobčanů se mezi nás nepočítají."

Francouzi čekají na oznámení prezidenta Macronaí se skepticismem. Ačkoliv většinově principy hlavních opatření, která by měl prezident potvrdit, podle průzkumu veřejného mínění agentury Ipsos více než tři čtvrtiny z nich (76 procent) se domnívá, že výsledky „velké rozpravy" nezlepší ani politickou, ani ekonomickou a sociální situaci v zemi.

Politické reakce na oznámení Emmanuela Macrona by měly podpořit dosud stagnující evropskou kampaň, kterou jeho kandidátka zahájila 26. května.

Související

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 2 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy