Macronův projev? Většina Francouzů je dál naštvaná, politologové to vidí jinak

Francouzský prezident Emmanuel Macron svým čtvrtečním projevem nepřesvědčil 63 procent Francouzů, vyplynulo podle deníku Le Figaro z průzkumu institutu Harris Interactive a agentury Epoka. Pouze 30 procent respondentů shledalo šéfa Elysejského paláce přesvědčivým a sedm procent velmi přesvědčivým. Macron představil odpověď vlády na protesty "žlutých vest" a poznatky z dvouměsíční celonárodní debaty o směřování země.

Prezident mimo jiné slíbil výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol bez souhlasu starostů až do roku 2022. Řekl také, že lidé budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku. To se podle ankety nelíbí 65 procentům Francouzů, zatímco opatření týkající se nemocnic a škol se ukázalo jako nejpopulárnější - vítá ho 82 procent obyvatel.

Padesát devět procent oslovených také uvedlo, že rozhodnutí neobnovit solidární daň z bohatství (ISF) považuje za "špatnou věc".

LIVE | Conférence de presse à l’issue du Grand Débat national.https://t.co/Nn37kHzAQD

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) 25. dubna 2019

Více než polovina Francouzů (52 procent) naopak schvaluje záměr zrušit školu ENA, která je líhní francouzské úřednické a politické elity. Šedesát pět procent oceňuje, že vláda oproti volebním slibům Macrona nejspíš nezruší 120.000 úřednických míst. Dvě třetiny (65 procent) obyvatel také vítají, že se sníží podpisové minimum pro vypsání referenda. Sedmdesát dva procent schvaluje vytvoření rady pro ekologickou politiku.

I když jednotlivá opatření Francouzi celkově podporují, 61 procent z nich se domnívá, že ohlášené kroky nebudou znamenat výraznou změnu oproti tomu, co již vláda podnikla od začátku Macronova mandátu v roce 2017. Dvě třetiny respondentů uvedly, že avizované iniciativy nenaplnily jejich očekávání.

Osmdesát procent Francouzů si myslí, že oznámená opatření nepovedou k ukončení protivládních protestů takzvaných žlutých vest.

Macronův projev již ve čtvrtek kritizovali představitelé žlutých vest i opozice. Naopak politologové oslovení agenturou AFP proslov hodnotili jako skutečně prezidentský. Macronovi podle nich umožní "trochu se nadechnout" a upravit svůj obraz na veřejnosti, jejíž část ho považuje za arogantního.

Související

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Více souvisejících

Emmanuel Macron prezident Francie Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy