Francouzský prezident Emmanuel Macron svým čtvrtečním projevem nepřesvědčil 63 procent Francouzů, vyplynulo podle deníku Le Figaro z průzkumu institutu Harris Interactive a agentury Epoka. Pouze 30 procent respondentů shledalo šéfa Elysejského paláce přesvědčivým a sedm procent velmi přesvědčivým. Macron představil odpověď vlády na protesty "žlutých vest" a poznatky z dvouměsíční celonárodní debaty o směřování země.
Prezident mimo jiné slíbil výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol bez souhlasu starostů až do roku 2022. Řekl také, že lidé budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku. To se podle ankety nelíbí 65 procentům Francouzů, zatímco opatření týkající se nemocnic a škol se ukázalo jako nejpopulárnější - vítá ho 82 procent obyvatel.
Padesát devět procent oslovených také uvedlo, že rozhodnutí neobnovit solidární daň z bohatství (ISF) považuje za "špatnou věc".
LIVE | Conférence de presse à l’issue du Grand Débat national.https://t.co/Nn37kHzAQD
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) 25. dubna 2019
Více než polovina Francouzů (52 procent) naopak schvaluje záměr zrušit školu ENA, která je líhní francouzské úřednické a politické elity. Šedesát pět procent oceňuje, že vláda oproti volebním slibům Macrona nejspíš nezruší 120.000 úřednických míst. Dvě třetiny (65 procent) obyvatel také vítají, že se sníží podpisové minimum pro vypsání referenda. Sedmdesát dva procent schvaluje vytvoření rady pro ekologickou politiku.
I když jednotlivá opatření Francouzi celkově podporují, 61 procent z nich se domnívá, že ohlášené kroky nebudou znamenat výraznou změnu oproti tomu, co již vláda podnikla od začátku Macronova mandátu v roce 2017. Dvě třetiny respondentů uvedly, že avizované iniciativy nenaplnily jejich očekávání.
Osmdesát procent Francouzů si myslí, že oznámená opatření nepovedou k ukončení protivládních protestů takzvaných žlutých vest.
Macronův projev již ve čtvrtek kritizovali představitelé žlutých vest i opozice. Naopak politologové oslovení agenturou AFP proslov hodnotili jako skutečně prezidentský. Macronovi podle nich umožní "trochu se nadechnout" a upravit svůj obraz na veřejnosti, jejíž část ho považuje za arogantního.
Související
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Emmanuel Macron , prezident Francie , Francie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák