Angličané trestali za brexit: Konzervativci pohořeli, lidé psali na volební lístky drsné vzkazy

Ze čtvrtečních místních voleb v Anglii a Severním Irsku odchází jako poražené obě největší britské politické strany poté, co voliči podle médií potrestali vládní konzervativce a opoziční labouristy za jejich postup při odcházení země z Evropské unie. Konzervativci ztratili kontrolu nad zastupitelstvy ve 44 volebních obvodech a ačkoli labouristy takový propad nepostihl, neúspěchu vládní strany nedokázali využít. Stovky křesel v místních radách získala Zelená strana a liberální demokraté, tedy uskupení podporující setrvání Británie v Evropské unii.

Výsledek konzervativců ještě výrazně překonal nejčernější předpovědi, které varovaly před ztrátou 1000 z více než 5000 křesel, které strana držela ve více než 250 radách, o jejichž složení se rozhodlo. Po volbách strana přijde dokonce o více než 1300 svých zastupitelů. Větší neúspěch v místních volbách britská politika naposledy zažila v roce 1995, podotkl na twitteru reportér deníku The Daily Telegraph Steven Swinford.

"Velice mne mrzí, že dobří místní zastupitelé přišli o svá křesla, aniž by to byla jejich vina. Bylo jasné, že to pro nás budou obtížné volby, vzhledem k tomu, že jsme devět let ve vládě. (...) Ale samozřejmě to nebyla dobrá noc ani pro labouristy," hodnotila výsledky premiérka Theresa Mayová v rozhovoru s televizí Sky News.

Podle šéfky kabinetu voliči vyslali hlavním stranám jasný vzkaz, že mají téměř tři roky po přelomovém referendu dotáhnout do konce proces odchodu z EU. Výsledky jako výraz frustrace nad děním kolem brexitu interpretují i britská a zahraniční média, úspěch prounijních stran však svědčí o tom, že příčiny této frustrace jsou různé.

Podle médií mnoho voličů svou nespokojenost s chaosem kolem odchodu Británie z EU vyjádřilo demonstrativním roztrháním hlasovacích lístků. Jiní na nich vyjadřovali podporu nové Straně pro brexit europoslance Nigela Farage, která však do místních voleb kandidáty nepostavila. Na lístcích se také objevily nápisy jako "zrádci".

Šéf labouristů Jeremy Corbyn řekl, že jeho strana si "mohla vést lépe", a připustil, že za špatným výsledkem mohou být spory kolem brexitu. Jeho strana po volbách počet svých křesel v zastupitelstvech nerozšíří, naopak o několik desítek přijde. Kromě nejasného postoje strany k brexitu za to podle některých jejích představitelů může i kontroverzní postava samotného lídra.

Přírůstek v počtu místních zastupitelů si naopak z voleb odnesla Liberálně demokratická strana a také zelení, tedy dvě uskupení, která šla do voleb s jasným požadavkem nového brexitového referenda. Po vyhlášení výsledků ve všech anglických obvodech měli liberální demokraté na kontě přesně o 700 křesel více než po minulých volbách. O něco menší, ale rovněž historický úspěch zaznamenala Zelená strana, dařilo se i nezávislým kandidátům.

Zastupitelé se v důsledku specifických britských pravidel nevolili v celé zemi, nýbrž jen do všech 11 rad v Severním Irsku a do 248 ze 343 anglických zastupitelstev. V Anglii bylo ve hře přes 8400 zastupitelských míst, dalších 462 v Severním Irsku, kde sčítání hlasů kvůli složitosti tamního volebního systému potrvá déle.

Corbyn po ohlášení většiny anglických výsledků televizi ITV řekl, že všichni poslanci mají nyní "obrovskou motivaci" k dosažení dohody týkající se brexitu. Premiérka Mayová jeho slova uvítala. O potřebě dosažení kompromisu v rámci rozhovorů mezi vládou a opozicí, které by měly pokračovat v úterý, hovořili i další politici. Proces hledání východiska však zůstává nevyzpytatelný a analytici zmiňují i možnost, že vedení obou stran se nakonec na řešení dohodnou, avšak výsledek by v důsledku nízké podpory Mayové i Corbyna u vlastních kolegů opět parlamentem neprošel.

Británie v březnu a dubnu dvakrát odložila svůj odchod z EU, protože premiérka Mayová nedokázala v parlamentu prosadit "rozvodovou" dohodu s podmínkami odchodu. Termín ani způsob vystoupení země z bloku tak ani více než měsíc po původně plánovaném datu brexitu stále není jasný.

Poměrné jasné však začíná být to, že Britové budou za tři týdny navzdory přáním vlády hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. V nich podle všeho zejména konzervativce čeká další potupa, neboť stoupenci odchodu z EU budou moci podpořit novou Farageovu Stranu pro brexit. "Za tři týdny bude protest proti neschopnosti vlády dostat nás z EU vyjádřen naplno," napsal dnes hlavní politický komentátor webu The Independent John Rentoul. Podle něho však stále půjde jen o začátek "kolapsu" Konzervativní strany.

Související

Liz Trussová a Petr Fiala

České reakce na britské volby: První slova Fialy a Rakušana. Změny v zahraniční politice nečekají

Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že britská zahraniční politika se navzdory střídání stráží v Downing Street zásadně nezmění, informovala ČT. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) dopadly volby na Ostrovech podle očekávání. Ve Velké Británii po čtrnácti letech končí vláda konzervativců, pohodlnou většinu získali labouristé. Novým premiérem bude Keir Starmer. 
Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Volby v Británii: Starmer vystřídá Sunaka, který uznal porážku. Labouristé mají přes 400 křesel

Ve Velké Británii po čtrnácti letech končí vláda konzervativců. Vítěz byl do rána určen v naprosté většině z celkových 650 obvodů, přičemž labouristé mají pohodlnou většinu o nejméně 100 křesel, uvedla televize Sky News. Současný premiér Rishi Sunak uznal porážku a pogratuloval lídrovi opozice Keiru Starmerovi, který se stane příštím předsedou britské vlády. 

Více souvisejících

Volby ve Velké Británii Velká Británie Konzervativní strana (VB) Labouristická strana (VB) Brexit Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 6 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami

Současný konflikt na Blízkém východě má vliv na ceny i dostupnost pohonných hmot po celém světě. Jedna z evropských zemí už dokonce reagovala na nastalou situaci tím, že omezila tankování. EuroZprávy.cz se obrátily na ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zjistily, zda podobný scénář nehrozí i v Česku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy