Konec šíření terorismu na internetu? Vlády i firmy jsou zoufalé

Vlády a internetové společnosti budou hledat cesty, jak omezit šíření teroristických a násilných příspěvků na sociálních sítích. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři více než dvaceti zemí se zástupci některých technologických firem na jednání v Paříži. Americká společnost Facebook se ještě před summitem zavázala blokovat přístup ke svým službám komukoli, kdo bude šířit násilná videa.

Pařížskou schůzku iniciovala novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, a to v reakci na masakr muslimských věřících ve městě Christchurch. Přesně před dvěma měsíci tam australský zastánce nadřazenosti bílé rasy povraždil ve dvou mešitách 51 lidí. Krveprolití živě přenášel na facebooku, což vedle značného pobouření vyvolalo také řadu protimuslimských a xenofobních reakcí, z nichž některými se zabývala policie.

V takzvané christchurchské výzvě, která je právně nevynutitelná, se dnes internetové společnosti zavázaly "podniknout transparentní specifické kroky s cílem zabránit zveřejňování teroristického a násilně extremistického obsahu". Vlády signatářských zemí naproti tomu hodlají přísně dbát na dodržování pravidel, aniž by ohrozily svobodu projevu.

"Povedlo se nám přijmout konkrétní kroky k tomu, aby se tragédie z Christchurche už nikdy neopakovala," řekla podle agentury AFP Ardernová. Výzvu spolu s ní inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron, jednání se zúčastnila například i britská premiérka Theresa Mayová, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo kanadský premiér Justin Trudeau.

Společnost Facebook, jejíž šéf Mark Zuckerberg na jednání chyběl a u Macrona byl v souvislosti s výzvou už minulý pátek, před summitem zveřejnila konkrétní opatření, která hodlá proti šíření teroristických či násilných videí podniknout. Každému, kdo bude "násilný obsah" po její síti šířit, může zablokovat přístup k živému přenosu videí na pevně stanovenou dobu. Firma se rovněž zavázala investovat 7,5 milionu dolarů (175 milionů Kč) do vývoje systému, který by spolehlivěji než dosud odhaloval nedovolený obsah. Facebook již podobné nástroje má, některým uživatelům se je však v případě šíření christchurského videa podařilo obejít.

Snaha o omezení teroristického obsahu na sociálních sítích není nová. Politici internetové giganty k řešení tohoto problému vyzývají prakticky po každém větším atentátu. Už loni v září Evropská komise navrhla nová pravidla, která technologickým společnostem ukládají do hodiny od výzvy úřadů odstranit z webu materiál s teroristickým obsahem. Pokud firmy jako je Facebook, Twitter nebo Google žádost nesplní, má jim hrozit pokuta až do čtyř procent jejich celosvětového obratu v předcházejícím roce. Ministři vnitra zemí Evropské unie návrh loni v prosinci na svém jednání v Bruselu podpořili a v dubnu jej schválil také Evropský parlament.

Související

Olympijské hry, ilustrační foto

Letní olympiáda v Paříži je minulostí. Na příští v Los Angeles zval i Tom Cruise

V neděli večer zhasl nad Paříží olympijský oheň, čímž skončily hry 33. olympiády. Slavnostní zakončení oproti zahajovacímu ceremoniálu, který se netradičně konal na Seině, konalo na Stade de France. Než došlo k uhašení ohně, bylo k vidění defilé sportovců, umělecká část programu připomínající olympijskou myšlenku a začátky moderního olympismu a představení příštího pořadatelského města Los Angeles. Stejně jako byly k vidění tradiční protokolární povinnosti včetně svěšení olympijské vlajky. Tu českou na stadion přinesli medailisté: kanoista Martin Fuksa a oštěpařka Nikola Ogrodníková.

Více souvisejících

Paříž Facebook xenofobie Terorismus

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 52 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy