Domácí alkohol nebude. Česko a další země odmítly volnější pravidla

Rumunský ministr financí Eugen Teodorovici na tiskové konferenci po jednání neskrýval rozladění z krachu plánu, který byl pro Bukurešť kvůli rozšířené domácí tradici velmi důležitý. O daňových záležitostech země rozhodují jednomyslně a podle ministra se dnes jejich postoje velmi lišily.

"Dokážete si určitě představit mé zklamání, že jsme ani dnes neviděli žádný pružný přístup členských zemí," podotkl Teodorovici. Zdůraznil, že rumunský návrh byl daleko širší a kromě jiného měl zmírnit administrativní zátěž malých a středních výrobců alkoholu. "Jsme přesvědčeni, že nepoškozuje vnitřní trh a zároveň chrání národní tradice a zvláštnosti," upozornil. Rumuni předpokládali, že by bylo bez zaplacení spotřební daně pro osobní potřebu doma možné vypálit až 100 litrů alkoholu.

"Ne. Můj postoj zůstal neměnný," řekla ČTK a Českému rozhlasu Schillerová. Pro Česko je to podle ní velmi citlivé téma také kvůli takzvané metanolové aféře, která v roce 2012 stála život několik lidí. "My uděláme vše pro to, abychom uchránili zdraví našich obyvatel," řekla ministryně.

K českému odmítavému postoji vůči rumunskému zájmu o výjimku se podle ní připojila řada dalších států unie, včetně třeba Švédska, Francie či Španělska. "Odpor byl tak velký, že nevidím moc prostor pro to, že by se to mohlo někam posunout," upozornila Schillerová.

Česko má podle ní funkční systém takzvaných "pěstitelských pálenic", kde si lidé mohou bez obav o zdraví nechat své ovoce vypálit s daňovou úlevou a omezením na maximálně 30 litrů stoprocentního alkoholu. "Je tam měření, podléhá to kontrole celní správy," připomněla Schillerová.

"Musím říct, že pro Maďarsko a Rumunsko bylo toto téma zcela zásadní, protože mají takovou tradici. Žádali vyšší kvóty na daňové zvýhodnění u spotřební daně, požadovali to pro množství sta litrů. Teď se bavíme o kompromisu do 50 litrů," řekl novinářům slovenský ministr financí Ladislav Kamenický, pro kterého bylo čtvrteční a dnešní jednání v Bruselu premiérou. Téma pro Slovensko podle něj není tak významné jako pro některé další země.

České ministerstvo financí také varovalo, že kvůli takovému osvobození od daně by státní rozpočet zaznamenal ztrátu v odhadované výši až půl miliardy Kč. Zároveň by to vedlo k úbytku prodejů lihovin a destilátů v komerčních zařízeních a spolu s tím nižší inkaso spotřebních daní, přičemž není možné opomenout ani přeshraniční dopady takového kroku.

Slovenský ministr Kamenický připomněl, že Bratislavu na normě zajímalo především osvobození od daně pro doplňky potravin, které obsahují alkohol, a tuto věc se jí prosadit podařilo.