Blížící se eurovolby v Německu, Merkelovou ale neohrozí

"Ochrana klimatu nezná žádné hranice," hlásají billboardy Zelených v ulicích německých měst, "Ochrana klimatu" stojí zase na plakátech sociální demokracie. K boji za čistotu ovzduší a proti klimatickým změnám se ale před nedělními volbami hlásí i strany, u nichž to ne vždy bylo samozřejmé. Téma se objevuje na plakátech křesťanských demokratů (CDU) i liberálů (FDP) a také lídr kandidátky evropských lidovců pocházející z automobilového Bavorska Manfred Weber (CSU) ho považuje za jednu ze svých hlavních priorit.

"Ano, ochrana klimatu letos - přinejmenším, když se člověk podívá na plakáty - hraje velkou roli," řekla politoložka Daniela Braunová z mnichovské univerzity. Samotnou ji přitom překvapuje, že se za proklimatickou stranu proklamuje právě i Křesťanskosociální unie (CSU). Podle průzkumů veřejného mínění to ale může mít dobrý důvod. Ochranu životního prostředí a klimatu totiž za nejdůležitější téma voleb považuje 48 procent Němců, což je o 28 procentních bodů více než při hlasování před pěti lety.

Německé strany sází v kampani i na obecně velmi příznivý postoj občanů spolkové republiky k evropské integraci; členství v EU jich mají za pozitivní přes tři čtvrtiny. Proti proudu jde v tomto ohledu - a i pokud jde o klima - z parlamentních stran jen protestní a protimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která unii a její politiku tvrdě kritizuje, bojuje za dieselová auta a zpochybňuje i vědecký konsenzus, že lidé přispívají ke klimatickým změnám.

Ani to jí ale zřejmě nedopomůže k zásadním ziskům. Stejně jako u ostatních stran její předvolební preference víceméně kopírují dlouhodobou podporu v průzkumech veřejného mínění. Konzervativní unie CDU/CSU podle nich volby vyhraje se ziskem kolem 28 procent hlasů, následovaná Zelenými a SPD s asi 17 procenty. Zatímco pro Zelené by to byl jednoznačně nejlepší dosavadní výsledek v evropských volbách, pro CDU/CSU i SPD naopak jasně nejhorší.

S křesly v Evropském parlamentu může počítat také AfD s 12 procentní podporou i Levice a FDP se zhruba sedmi procenty. Protože ve spolkové republice při evropských volbách neexistuje pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu, získají podle všeho mandáty i některé menší strany. Eurovolby jsou podle politologa z Humboldtovy univerzity v Berlíně Aika Wagnera stále považovány za hlasování druhé kategorie - což se projevuje i nízkou znalostí lídrů kandidátek u voličů - a nedá se tak počítat s příliš vysokou volební účastí. Mohla by se pohybovat kolem 50 až 60 procent.

Dramatické dopady hlasování na vládu Wagner ani další odborníci nečekají. "Nemyslím, že výsledky vládních stran budou o tolik horší než průzkumy, a nemyslím proto, že kvůli nim vláda skončí," říká. Větší dopad na budoucnost již třetí velké koalice za poslední čtyři volební období by zřejmě mohlo mít nedělní hlasování v Brémách, kde SPD hrozí po více než 70 letech ztráta radnice, a především pak série podzimních voleb v zemích východního Německa, kde se čeká výrazné oslabení vládních stran.