Francie na rozcestí: Macronovi jde v eurovolbách o všechno

Eurovoleb se 26. května zúčastní rekordních 34 uskupení, z toho dvě vzešla z hnutí žlutých vest. Průzkumy veřejného mínění střídavě vedou Macronova proevropská strana Republika v pohybu (REM), která se spojila s centristickým Demokratickým hnutím (MoDem), a krajně pravicové a euroskeptické Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penové. Oběma ankety přisuzují přes 20 procent hlasů.

Macronovi jde o hodně. "Skončit druhý za stranou Le Penové by bylo pro Macronovo další působení na evropské scéně nepříjemné, protože vůdce Francie se snaží přesvědčit ostatní evropské země, aby podpořily jeho snahy o větší integraci. Druhé místo by snížilo jeho vliv na výběr nových unijních funkcionářů," napsala agentura Reuters.

Ukázalo se ale, že šéf Elysejského paláce patrně neměl příliš šťastnou ruku při výběru čísla jedna pro kandidátku své strany, kterým je bývalá ministryně pro Evropu Nathalie Loiseauová. Čtyřiapadesátiletá kariérní diplomatka před volbami udělala několik přešlapů a ve srovnání s mladými a průraznými lídry Národního sdružení a opozičních konzervativních Republikánů se jeví jako nevýrazná.

Anketa Eurobarometru, jejíž výsledky byly zveřejněny na podzim 2018, ukázala, že Francouzi jsou sice EU obecně příznivě nakloněni, ale jen 33 procent z nich má v evropské instituce důvěru. Na to nezapomíná REM ani Národní sdružení, ovšem každá ze stran vidí budoucnost unie jinak.

Volební program REM připouští, že pro mnoho Francouzů je unie vzdálená. Z této situace viní "nedostatečnou koordinaci evropských politik" a některé evropské vůdce, kteří dělají z Evropy obětního beránka a "zaseli semínka nedůvěry" v evropský svazek.

To lze podle REM napravit tím, že politici převezmou odpovědnost za národní politiky, a obnovou evropského ideálu. Ten podle Macrona spočívá v užší měnové i politické unii. Macron navrhuje především vytvoření společného rozpočtu pro eurozónu pro některé oblasti a další sbližování sociální politiky, aby se vyvážily ekonomické nerovnosti členských států. Chce také vytvořit evropský obranný fond a radu pro evropskou bezpečnost.

Národní sdružení naproti tomu hlásá více moci pro národní parlamenty a omezení politické a ekonomické role evropských institucí. Postoj strany úzce souvisí s jejím odporem k migraci. Le Penová v lednu obvinila EU z "nebezpečné imperiální vize" a její orgány z toho, že umožnily "příliv migrantů" do Francie "a svobodný pohyb teroristů". Ve volebním programu strany ovšem není zmínka o tom, že by Francie měla blok opustit.

Tradiční francouzské strany, které dominovaly francouzské politice po desetiletí, socialisté a republikáni, neuspěly už v prezidentských volbách v roce 2017 a i nyní jim ankety předpovídají dohromady jen okolo 20 procent hlasů. Pětiprocentní práh pro vstup do europarlamentu by kromě socialistů a konzervativců ještě mohli překonat zelení a krajně levicová strana Nepodrobená Francie.