Skandál kolem zneužívání dětí v církvi zastínil eurovolby v Polsku

Blížící se volby do Evropského parlamentu mohou polské politické strany chápat jako test, jak si stojí u voličů, kteří na podzim budou rozhodovat i o novém složení Sejmu a Senátu a příští rok na jaře o novém prezidentovi. Současnou kampaň zastínil skandál kolem sexuálního zneužívání dětí duchovními vlivné katolické církve, kterou podporuje Právo a spravedlnost (PiS) vládnoucí v zemi od roku 2015. Předvolební průzkumy dávají největší šanci na vítězství této euroskeptické straně před Evropskou koalici, která sdružuje několik proevropských stran.

Národně-konzervativní PiS se staví do role obránce konzervativních hodnot uznávaných v Polsku, jako je katolická víra, vlastenectví nebo podpora tradiční rodiny. "Kdo vztáhne ruku na církev, kdo ji chce zničit, ten vztahuje ruku na Polsko," prohlásil začátkem května na mítinku předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejvlivnějšího polského politika. Jindy zase za hrozbu pro polský národ označil hnutí za práva lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů.

O několik dnů po Kaczyńského horlivé obhajobě církve ale Polskem otřásl dokument o případech obtěžování a znásilňování dětí katolickými duchovními a jejich obětech, které následky nesou ještě po desítkách let. Film Jen to nikomu neříkej také ukázal, jak církev tyto případy systematicky tutlala a odsouzené delikventy jen posílala mezi farnostmi.

"Kdo vztáhne ruku na polské děti, ten vztahuje ruku na polský stát," parafrázoval Kaczyńského Grzegorz Schetyna, předseda středové Občanské platformy (PO). Největší opoziční strana je součástí značně nesourodé Evropské koalice (KE), která vnikla v zimě s cílem oslovit proevropsky orientované voliče. Jejími členy jsou také lidovci, Svaz demokratické levice, liberální strana Moderní a několik menších uskupení. "Jdeme do EU proto, aby z ní Polsko nikdo nevyvedl," tvrdí zástupci KE, kteří obviňují politiky PiS, že za jejich vlády se země obrací k východu. Svojí protievropskou rétorikou a spory s Evropskou komisí Polsko prý plíživě vede k "polexitu". Brusel v posledních letech proti Varšavě podnikl kroky kvůli reformám justice, jejímu odmítavému přístupu k migraci.

Polští voliči vybírají 51 europoslanců. Podle průzkumů má PiS šanci získat okolo 23 mandátů, a o pět si tak oproti současnému složení Evropského parlamentu polepšit. Její europoslanci jsou s českou ODS či britskými konzervativci součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů. Evropská koalice, jejíž příští europoslanci se rozejdou do různých frakcí, může získat okolo 20 křesel, liberální strana Wiosna (Jaro) Roberta Biedroně, prvního polského politika otevřeně se hlásícího k homosexuální orientaci asi pět. Na tři mandáty europoslance si může dělat naděje protisystémové hnutí Kukiz´15, které v europarlamentu chce vytvořit frakci s italským protestním a protiimigračním Hnutím pěti hvězd a chorvatským euroskeptickým sdružením Živá zeď.

Předvolební průzkumy naznačují, že hlasovat půjde kolem 30 procent voličů. Při minulých eurovolbách v roce 2014 byla účast 22,7 procenta, jedna z nejnižších v EU.

V průzkumu agentury CBOS zveřejněném koncem dubna rekordních 91 procent dotázaných uvedlo, že souhlasí s členstvím Polska v Evropské unii, proti se vyslovilo pět procent a čtyři procenta respondentů nedokázala odpovědět. Polsko je největším příjemcem peněz z evropských fondů na rozvoj infrastruktury a 80 procent polského zboží na export míří do zemí evropské osmadvacítky.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.
Evropská Unie

Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili

Komentář - Do roku 2019 vstupovala Evropská unie s velkým očekáváním i odhodláním, bylo totiž zřejmé že se bude jednat o rok plných výzev a důležitých událostí, které ovlivní fungování a směřování unie v nadcházejících letech. Jakým výzvám evropský blok v uplynulém roce čelil a jak se s nimi vypořádal? Tento článek se zaměří na klíčové tři klíčové okamžiky první poloviny roku 2019.

Více souvisejících

Evropské volby 2019 Polsko Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 3 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy