Severské státy překvapení v eurovolbách nepřinesou, dominují socialisté

Ve všech třech zmíněných severských zemích, které jsou na rozdíl od Norska a Islandu členy Evropské unie, je hlasování plánováno na neděli 26. května. Ve Švédsku se očekává vítězství Švédské sociálnědemokratické dělnické strany premiéra Stefana Löfvena, která je v europarlamentu stejně jako sociální demokracie Finska a Dánska či jako ČSSD součástí Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D). Získat by mohla 27,5 procenta hlasů, což by jí zajistilo sedm z 21 křesel, která jsou v Evropském parlamentu pro Švédy vyhrazena.

Na druhém místě skončí podle průzkumů protiimigrační strana Švédští demokraté se zhruba 18 procenty a čtyřmi parlamentními místy. Desetimilionové Švédsko patřilo během migrační krize spolu s Německem a Rakouskem k hlavním cílům běženců; v roce 2015 jich přišlo do Švédska 163.000, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Migrace a integrace se od té doby řadí mezi hlavní témata politických debat.

Také v Dánsku by mohli sociální demokraté získat kolem 27 procent hlasů a vrátit se na vedoucí pozici, o kterou přišli při eurovolbách v roce 2014, kdy je šokujícím způsobem porazila protiimigrační Dánská lidová strana (DF). Ta si pravděpodobně nyní pohorší a dosáhne kolem 14 procent hlasů, takže ji asi předstihne i Liberální strana Venstre premiéra Larse Rasmussena, jíž průzkumy přisuzují kolem 19 procent hlasů.

Důvodem poklesu podpory DF je částečně skandál kolem zneužití evropských fondů Mortena Messerschmidta, který v roce 2014 dovedl Dánskou lidovou stranu k vítězství v eurovolbách, a také konkurence nových ultrapravicových stran. Podle analytiků by se volby do Evropského parlamentu v Dánsku mohly stát malou kontrarevolucí mainstreamových politických stran, které patrně obsadí devět až deset křesel ze 14 vyčleněných pro Dánsko, zatímco pro Dánskou lidovou stranu zůstanou mandáty jen dva.

Politologové nicméně upozorňují, že politické strany hlavního proudu prosazují v posledních letech podobně přísnou migrační politiku jako DF. V rámci opatření na omezení přílivu uprchlíků většina velkých dánských politických stran, včetně sociálních demokratů, podpořila v roce 2016 i kontroverzní zákon o konfiskaci majetku migrantů za účelem financování jejich pobytu, který list The Washington Post přirovnal k olupování Židů nacisty za druhé světové války.

Ve Finsku bude souboj o Evropský parlament ze všech severských zemí zřejmě nejvyrovnanější, přičemž bude pravděpodobně do značné míry kopírovat výsledky nedávných parlamentních voleb, které se konaly 14. dubna. Za těchto předpokladů by si podporu 17-18 procent voličů a dvě až tři místa z celkových 13 v europarlamentu zajistily Sociálnědemokratická strana Finska, protiimigrační Strana Finů a také konzervativní Národní koaliční strana.

Protiimigrační Strana Finů, v jejímž čele stojí od roku 2017 zastánce tvrdé linie Jussi Halla-aho, je nyní v EP členem frakce Evropa národů a svobody (ENF) sdružující nacionalistické, krajně pravicové či protiimigrantské strany. Švédští demokraté a Dánská lidová strana naproti tomu patří do Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE), jejímž vedoucím kandidátem je český europoslanec Jan Zahradil (ODS).

O rozdělení mandátů na Severu rozhodne nepochybně také volební účast. Tu mělo v minulých eurovolbách ze tří severských zemí nejvyšší Dánsko (56,3 procenta), nad průměrem EU (42,6 procenta) bylo i Švédsko s účastí 51,1 procenta. Nejmenší zájem byl o eurovolby v roce 2014 ve Finsku, kde přišlo k urnám 39 procent oprávněných voličů.