Ani svatá půda uprchlíky neochrání? Německo je proti církevním azylům

BAMF měl tento rok přijmout pouze dva ze 147 případů v oblasti církevního azylu. V roce 2018 to bylo okolo 12%.

Celkově bylo v prvních čtyřech měsíců roku 2019 hlášeno 250 případů církevního azylu. V roce 2018 bylo za stejné období hlášeno 1 520 případů. V letech 2015 až 2016 BAMF uznala až 80% případů církevního azylu.

Vysoká míra odmítnutí těchto případů byla kritizována levicovou novinářkou a političkou Ullou Jepkovou. Podle ní se jedná o „nesnesitelnou tvrdost“ a neakceptovatelnou oběť humanitárních principů. „ Naléhavě žádám BAMF, aby se těmito případy zabýval citlivě a opatrně," řekla novinářům.

Německé církve představují pro uprchlíky jedno z posledních míst záchrany. Církve považují udělení azylu ve své farnosti za svoji křesťanskou povinnost. Poskytují tak uprchlíkům dočasné útočiště před policií a před vyhoštěním, když stát jejich požadavek zamítl.  

V roce 2015 se církve a německý stát dohodly na pravidlech, v rámci kterých musí farnosti předložit náležité dokumenty. V těch musí objasnit, proč by měly úřady zamítnuté žádosti přezkoumat. Pokud BAMF označí církevní azyl za neopodstatněný, musí uprchlíci církevní útočiště opustit.

Podle zprávy agentury DPA ale církevní farnosti v padesáti procentech případů obcházela dohodnutá pravidla a poskytovala útočiště i těm migrantům, kteří na něj neměli nárok a kterým nehrozilo, že se budou muset navrátit do země, kde je čeká utrpení či smrt. Právě tuto možnost uvádí církve jako důvod udělení církevního azylu, i když jeho případ byl státem zprvu zamítnut.