Komentář: Měnící se podoba a dynamika politiky? Věci na Slovensku se začínají měnit

Včera na svoji první oficiální zahraniční návštěvu zavítala do České republiky nově zvolená slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ano, v čele Slovenska nyní stojí žena, to se ve střední a východní Evropě příliš nevidí. I samotná německá kancléřka Angela Merkelová již nějakou dobu poukazuje na nerovné zastoupení žen v předních politických, ale i dalších, funkcích. To, že Slovensku nyní vládne žena ji musí zajisté těšit, alespoň trochu.

Fakt, že si slovenští občané v březnu tohoto roku zvolili za novou hlavu státu ženu, navíc poměrně mladou a rozvedenou matku dvou dětí, která má však cenné právnické i politické zkušenosti, poukazuje na skutečnost proměny zdejšího společenského smýšlení. To se následně promítá i do slovenské politiky, jejíž nově se rodící podoba a dynamika začíná stále více připomínat politické systémy západoevropských demokracií.

Za další „pilíře“ rodícího se, či chceme- li – měnícího se a obnovujícího se, politické systému na Slovensku můžeme mimo první ženu v čele státu považovat také nově vznikající strany a občanské iniciativy. Za zmínku stojí především politická strana nesoucí krásný lidový název – Za lidi. Zásluhy na jejím založení nese nyní již bývalý slovenský prezident Andrej Kiska. Strana vzniká strategicky po jeho odchodu z nejvyšší státní funkce, navíc devět měsíců před volbami. Občanům Slovenska se tak pro nadcházející volbu rozšiřuje spektrum politických stran, ze kterých si budou vybírat. Strana Za lidi zajisté osloví mladé vzdělané voliče, a to i díky tomu, že se ze značné části skládá z nové generace místních politiků, ale i těch zkušených, kterým je právě bývalý pan prezident.

Dalším úspěchem demokratických a prozápadních slovenských politických sil byla výhra koalice Progresivní Slovensko/Spolu ve volbách do Evropského parlamentu, které se napříč unií konaly před měsícem.

Je tedy zjevné, že se na Slovensku věci začínají měnit. Nesmíme však opomínat skutečnost, že v opozici těmto novým demokratickým, prozápadním a proevropským snahám stále stojí tuzemská nacionalisticko-fašistická uskupení, která se budou stále hlasitěji proti progresivním hodnotám vymezovat. A to bude i nadále způsobovat polarizaci slovenské společnosti.

Jak moc se dokáží nové progresivní síly spojit, či jak moc je dokáží „rivalitní“ aktéři, mezi které můžeme řadit členy aktuálně vládnoucí strany Směr, Slovenské národní strany nebo strany Mariana Kotleby, ohrozit, zjistíme po parlamentních volbách 2020.