Příštím lídrem britské Konzervativní strany a tedy i premiérem bude bývalý ministr zahraničí Boris Johnson nebo současný šéf diplomacie Jeremy Hunt. Rozhodlo o tom páté hlasování konzervativních poslanců, v němž byl z volby stranického lídra těsně vyřazen třetí zbývající kandidát, ministr životního prostředí Michael Gove. Vítěz souboje vystřídá v čele strany i vlády premiérku Theresu Mayovou, která ohlásila odchod po ztroskotání dohody o podmínkách ochodu země z EU.
Finálovou fázi procesu má v rukách asi 160.000 členů vládní strany. Jako jasný favorit do ní vstupuje Johnson, který má podle průzkumů mezi řadovými straníky zdaleka největší podporu. Při dnešním hlasování jej podpořilo 160 ze 313 konzervativních poslanců, zatímco druhého Hunta 77. Gove souboj o druhé postupové místo prohrál jen o dva hlasy. To vyvolalo mezi britskými novináři vlnu spekulací o možném "taktickém hlasování" některých Johnsonových podporovatelů ve prospěch Hunta, kterého podle médií hlavní favorit považuje za menší hrozbu.
"Jsem hluboce poctěn, že se mi v posledním hlasování podařilo získat přes 50 procent hlasů. (...) Těším se na cestu napříč Spojeným královstvím a na to, jak budu vysvětlovat svůj plán na realizaci brexitu, sjednocení země a vytvoření světlejší budoucnosti pro nás všechny," uvedl po hlasování na twitteru Johnson.
Dvojice postupujících už o víkendu zahájí měsíční sérii mítinků se členy vládní strany, na kterých budou prezentovat své plány pro Británii. Straníci o nástupci Mayové rozhodnou prostřednictvím korespondenčního hlasování, jehož výsledky mají být oznámeny v týdnu od 22. července.
Střídání na pozici lídra strany vyvolala nekončící krize kolem britského odchodu z Evropské unie. Bývalý londýnský starosta Johnson je dlouhodobě stoupencem brexitu a ve svých vyjádřeních slibuje, že vyjedná "lepší" brexitovou dohodu. Zároveň podle něj Británie musí z EU vystoupit bez dalšího odkladu na konci října, ať už na základě dohody nebo bez ní.
Ministr zahraničí Hunt naopak před tři roky starým referendem prosazoval setrvání v unii, následně se ale "znovuzrodil jako brexitář", napsala zpravodajská společnost BBC. Podle Hunta je rovněž možné vyjednávat o změnách ve stávající "rozvodové dohodě", ačkoli to zbytek EU kategoricky odmítá. Podobně jako Johnson říká, že v krajním případě by sáhl po variantě brexitu bez dohody.
V červnovém průzkumu agentury YouGov uvedlo 77 procent dotázaných členů Konzervativní strany, že Johnson by byl pro ně dobrým lídrem. O Huntovi to řeklo 56 procent respondentů. V anketě webu Conservative Home zase jako preferovaného lídra označilo Johnsona 62 procent ze 1170 dotázaných konzervativců. Huntovi jich dalo hlas 11 procent, přičemž hlasovat mohli i pro Gova nebo ministra vnitra Sajida Javida.
Hunt po postupu do finálové fáze volby na twitteru uznal, že je nyní v pozici outsidera. "V politice se ale překvapení dějí, tak jako se stalo dnes," napsal. Považuje za svou zodpovědnost ukázat své straně, "jak dosáhnout brexitu" nebo jak udělat z Británie zemi, která "kráčí světem se vztyčenou hlavou".
Labouristé v reakci na dnešní vývoj kritizovali skutečnost, že nového premiéra vyberou pouze členové vládní strany. Nový lídr konzervativců podle hlavní opoziční strany nebude mít mandát na to, aby vedl zemi. "Potřebujeme ihned parlamentní volby," uvádí labouristé.
Související
Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
Boris Johnson , Jeremy Hunt (britský politik) , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
včera
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
včera
Záměrně lhala, obcházela bezpečnostní omezení... OpenAI zveřejnila další případy znepokojivého chování AI
včera
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
včera
Česko bude poprvé v historii předsedat Radě OECD
včera
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
včera
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
včera
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
včera
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
včera
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
včera
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
včera
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
včera
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
Evropská unie chystá plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší třinácti let a zavádění výrazných omezení pro starší mladistvé napříč celým blokem. Tento záměr ve svém středečním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku oficiálně oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok přichází v době, kdy jednotlivé členské státy samy přijímají vlastní opatření v reakci na celosvětový tlak na omezení přístupu dětí k digitálním technologiím. Jako vůbec první země na světě zakázala sociální sítě mladším šestnácti let Austrálie v prosinci roku 2025.
Zdroj: Libor Novák