Polští poslanci schválili návrh zákona, který zavádí nulovou sazbu daně z příjmu poplatníkům do 26 let. Pro předlohu, navrženou vládnoucími konzervativci, hlasovalo 419 poslanců, proti byli jen čtyři zákonodárci. Zákon potřebuje ještě schválení v Senátu a prezidentův podpis, což je ale podle agentury AFP pokládáno už jen za formalitu.
Jde o splnění jednoho z velkorysých slibů vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), daných ještě před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Polsko na podzim čekají parlamentní volby.
Osvobozeny od daně mají být příjmy do 85.528 zlotých (přes 513.000 Kč) za fiskální rok, uvedla televize TVN 24. Nová pravidla mají platit od 1. srpna. Letošní úleva, týkající se tedy pěti měsíců, je tak omezena na 35.636 zlotých (214.000 Kč). Příjmy přesahující danou hranici budou zdaněny běžnou sazbou, což znamená 18 procenty. Na osvobození od daně vydělají podle odhadů asi dva miliony mladých Poláků a Polek.
"Tento zákon má v polském daňovém systému historický význam. Do dějin přejde jako zákon premiéra (Mateusze) Morawieckého," prohlásil poslanec Andrzej Szlachta z PiS. "Zákon má historický rozměr v tom smyslu, že opět dělí Poláky, tentokrát mladé," oponovala opoziční zákonodárkyně Marta Golbiková s tím, že daňová úleva se bude vztahovat na zaměstnance, nikoliv na nejpodnikavější část mládeže, tedy na osoby samostatně výdělečné činné a podnikatele, kteří vytvářejí pracovní místa.
Náměstek ministra financí Leszek Skiba vysvětloval, že osvobození od daně z přijmu má povzbudit mladé Poláky, aby se nechali zaměstnat. Začínající podnikatele má pak stimulovat snížení sociálních odvodů, což je podle vlády mnohem lepší řešení.
Letos má daňová úleva připravit veřejné finance o 950 milionů zlotých (5,7 miliardy Kč), v dalších letech o 2,45 miliardy zlotých (14,7 miliardy Kč).
Průměrná mzda v Polsku v prvním čtvrtletí podle úředních statistik činila skoro 5000 zlotých měsíčně (asi 30.000 Kč), poznamenala agentura AFP.
Související
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 3 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 4 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák