Boj s klimatickými změnami je veden špatně? OSN upozorňuje na přehlížený problém

Zatímco katastrofy jako cyklóny Idai a Kenneth v Mosambiku a sucho ničící Indii získají světovou pozornost, o mnoha „událostech nižšího dopadu“ se neví. Ty přitom způsobují smrt, utrpení a vyhnání lidí, poukazuje Mami Mizutoriová, speciální reprezentantka generálního tajemníka OSN pro snížení katastrofických rizik.

Tyto menší typy katastrof spojených s klimatickými změnami se dějí mnohem rychleji, než se předpokládalo. Podle Mizutoriové by se mnohým z nich dalo předejít, pokud by lidé měli předběžné varování, že k nim dojde a lepší infrastrukturu, která by např. umožňovala přístup k vodě v případě sucha či obranu proti záplavám.

Podle odborníků s klimatem spojené katastrofy stojí 520 miliard dolarů za rok, zatímco dodatečné náklady na vybudování infrastruktury, který je odolná vůči dopadům globálního oteplování, by byl jen 3%, tj. 7,2 bilionů celkem v průběhu příštích 20 let.

„To není mnoho peněz [v kontextu částek na infrastrukturu], ale investoři nedělali zatím dost. Odolnost se musí stát komoditou, za kterou budou lidé platit, “ tvrdí Mizutoriová. „Lidé musí mluvit více o adaptaci a odolnosti.“

Britský deník The Guardian upozorňuje, že doposud byla pozornost věnována především snižování emisí skleníkových plynů a nikoliv otázce přizpůsobení se negativním účinkům klimatických změn. Dle listu je to zčásti proto, že vědci a aktivisté se báli, že by lidé získali falešné sebeuspokojení, že není potřeba snižovat skleníkové plyny a stačí se vyrovnat jen s důsledky klimatických změn. Taktéž je to ale dáno tím, že zatímco pokles skleníkových plynů lze změřit, efektivitu obraných opatření proti klimatickým změnám lze obtížněji zhodnotit.

Podle Mizutoriové však už není čas a prostor pro takové argumenty a je třeba přistoupit k činům. „Mluvíme o klimatickém stavu nouze a klimatické krizi, ale pokud nedokážeme konfrontovat [tuto otázku přizpůsobení se účinkům], nepřežijeme,“ řekla listu The Guardian. Podle ní by vlády měly k této záležitosti přistupovat více holisticky a neřešit na jednom ministerstvu klimatickou krizi a na druhém infrastrukturu a ochranu lidí.

Ohrožen menšími a podceňovanými katastrofami spojenými s klimatickými zeměmi je především rozvojový svět, zvláště pak místní vesnice. Nevyhýbají se ale ani rozvinutému světu, jak dokazují požáry lesů v USA a vlna horka v Evropě, upozorňuje Mizutoriová.