Uprchlík v Německu znásilnil a uškrtil dívku (†14), soud mu napařil doživotí. Nové informace

Soud ve Wiesbadenu ve verdiktu zdůraznil závažnost činu 22letého žadatele o azyl Alího B., který tak podle DPA nemůže počítat s možností předčasného propuštění po odpykání 15 let. Podle soudu by bylo předčasné propuštění Alího B. po 15 letech nepřiměřené, protože Susanna byla vůči pachateli bezmocná.

Soud považuje za prokázané, že mladý muž loni v květnu v lesíku u wiesbadenské městské části Erbenheim znásilnil a poté zavraždil školačku Susannu z Mohuče. Její tělo bylo nalezeno 6. června ve vyhloubené díře nedaleko kolejí. Dívku podle obžaloby uškrtil poté, co mu pohrozila, že kvůli znásilnění půjde na policii. Po vraždě z jejího mobilu ještě napsal její matce krátkou zprávu, která měla vyvolat dojem, že Susanna je v Paříži.

Podle soudců je Alí B. "vysoce nebezpečný". Ve svém rozsudku se trestní senát vyslovil pro ochrannou vazbu. Sklon k páchání dalších trestných činů je u něj podle soudu velmi pravděpodobný, i když ne jistý.

Kromě toho Iráčan podle soudu neprojevil skutečnou lítost nebo soucit. Přijetím odpovědnosti by se sice nesmazalo, co se stalo, ale Susannina matka by alespoň dostala šanci na nový začátek v životě bez své dcery, řekl předsedající soudce Jürgen Bonk. K tomu ale obžalovaný nebyl ochoten, a možná ani schopen, dodal soudce. DPA připomíná, že obžalovaný se Susannině matce před soudem omluvil při svém závěrečném slově.

Matka zavražděné Susanny po vyřčení rozsudku dala najevo částečnou úlevu. "Jednak jsem vděčná, že rozsudek vyzněl takto. Ale na druhou stranu mi to dceru nevrátí," konstatovala matka.

Soud obžalovanému rovněž kladl k tíži zákeřnost činu a skutečnost, že vraždou chtěl úmyslně zakrýt předchozí skutek znásilnění. "Chtěl jste tuto dívku, o níž jste se domníval, že ji jednoduše můžete použít," řekl Bonk. Čin podle něj rovněž ukazuje na pohrdlivý postoj Alího B. vůči ženám.

Soudní znalkyně během procesu hovořila o těžké poruše osobnosti a psychopatických rysech u Alího B.

Po vraždě odjel Alí s rodiči do Iráku, kde ho ale tamní úřady zadržely a vydaly zpět do Německa. K vraždě se přiznal již v Iráku a poté znovu v Německu, zároveň ale popřel, že by ji znásilnil. Tvrdil, že s pohlavním stykem souhlasila.

Případ v Německu znovu rozproudil debatu o azylové politice. Řada politiků v této souvislosti varovala před populismem a paušálním obviňováním migrantů.

Samotný Alí B. se musí v jiném procesu zodpovídat ještě ze znásilnění jedenáctileté dívky. Tento proces se koná s vyloučením veřejnosti.