V Polsku vadí sexuální menšiny: Obce se prohlašují za zóny bez LGBT

Obce se začaly proti ideologii LGBT ohrazovat v zimě v reakci na krok varšavského primátora Rafala Trzaskowského, pod jehož vedením město přijalo takzvanou Chartu LGBT Plus. V ní se Varšava zavázala například k tomu, že v polském hlavním městě vznikne ubytovna pro osoby jiné než heterosexuální orientace, které se staly obětí fyzického napadení nebo byly vyhozené z domu, ke zřízení infolinky a psychologické pomoci pro tyto lidi nebo k tomu, že se žákům ve školách dostane protidiskriminační osvěty.

První se proti vstřícnému gestu, jaké vůči sexuálním menšinám udělala Varšava, ohradil Świdnik a přijal usnesení o "zóně bez LGBT". Pak následovaly další menší i větší obce s prohlášeními, v nichž se přihlásily "k polské tradici a kultuře, k výchově mladých generací na základě křesťanské tradice". Lublinský vojvoda Przemyslaw Czarnek několik starostů obcí, které hnutí za práva sexuálních menšin odmítají, odměnil medailí a ocenil je za to, že "se vyslovili pro dobro rodiny" a "nepodpořili ideologii, která je v rozporu s ústavou Polské republiky".

Přijímání prohlášení namířených proti sexuálním menšinám se nelíbí polskému ombudsmanovi Adamu Bodnarovi. Podle deníku Gazeta Wyborcza poukazuje na to, že takové dokumenty vzbuzují vážné pochybnosti ohledně souladu se zásadou rovného přístupu k občanům. Připomněl, že ti, kdo jsou u vlády, mají usilovat o spojování společnosti, a ne o vylučování některých skupin. Podle Jaroslawa Jagury, právníka z Helsinské nadace pro lidská práva, jsou takové dokumenty v rozporu s polskou ústavou, která zakazuje diskriminaci.

Politici národně-konzervativního Práva a spravedlnosti na zastánce hnutí za práva sexuálních menšin útočili před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Toto téma zůstává v polské veřejné debatě i před blížícími se volbami do národního parlamentu, které se budou konat letos na podzim.