Europarlament se zlobí. Chce zničit Madura sankcemi, v další rezoluci peskuje Rusko

Europarlament dnes o situaci ve Venezuele jednal od začátku roku už potřetí, poprvé ale v novém složení na základě květnových voleb. Rezoluce, pro kterou hlasovalo 455 europoslanců, proti bylo 85 a 105 se zdrželo, kromě jiného vyjadřuje plnou podporu "legitimnímu dočasnému prezidentovi" Juanu Guaidóovi.

Evropská unie s rozšířením sankčního seznamu počítá. V úterý takovým vývojem pohrozila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v případě, že jednání mezi zástupci venezuelské vlády a opozice, která se konají na Barbadosu, nepřinesou výsledek. Naposledy se tam obě strany sešly mezi 8. a 10. červencem, diskuse ovšem zatím nikam nevedla.

Venezuela se v posledních letech nachází v hluboké ekonomické krizi, kterou provází nedostatek potravin, pohonných hmot i léčiv. Zemi kvůli tomu během několika let opustily čtyři miliony lidí, tedy celá desetina populace.

Odpor proti autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi v lednu oživil předseda parlamentu Guaidó, když se prohlásil za prozatímního prezidenta, načež ho jako právoplatnou hlavu státu uznaly desítky zemí včetně Spojených států.

Maduro podle Guaidóa v loňských prezidentských volbách zvítězil neregulérně díky tomu, že vícero jeho soupeřů nemohlo kandidovat. Opoziční hnutí ale v posledních týdnech stagnuje a většina špiček armády zůstává věrná Madurovi.

V další rezoluci dnes také europarlament vyzval Rusko, aby bezodkladně propustilo všechny neoprávněně zadržované občany Ukrajiny, včetně námořníků zajatých loni v Kerčské úžině, ale i Krymské Tatary, kteří byli 10. července zadrženi při klidném protestu na moskevském Rudém náměstí.

Europoslanci také vyjádřili znepokojení nad situací migrantů a žadatelů o azyl - především dětí - v amerických detenčních zařízeních u hranice s Mexikem. Vyzvali také úřady v Hongkongu, aby upustily od perzekuce nenásilně protestujících lidí a stáhly kritizovanou novelu extradičního zákona, která demonstrace spustila.