Plán von der Leyenové se hroutí, mezi kandidáty na nové eurokomisaře převládají muži

Členské státy EU zatím příliš nedbají přání budoucí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, aby jí do jejího budoucího týmu rovným dílem nabízely muže a ženy. Z dosud známých a veřejně dostupných informací o tom, jaké představy o budoucích evropských komisařích mají hlavní města, převažují muži.

Český premiér Andrej Babiš by tak mohl někdejší německou ministryni obrany v pondělí potěšit, pokud oznámí jméno stávající komisařky Věry Jourové. Ta je podle něj favoritkou. Před týdnem uvedl, že ČR může do komise nabídnout dvě kandidátky. Nejčastěji se vedle Jourové zmiňovala europoslankyně Dita Charanzová.

Pokud se vláda v Praze rozhodne pro Jourovou, zařadí se ČR mezi státy, které počítají s tím, že v nové komisi bude pokračovat člen stávajícího týmu Jeana-Claudea Junckera. Zkušenost z práce na špici unijní exekutivy by teoreticky mohla zaručit významnější či odpovědnější portfolio, tedy oblast, kterou má dotyčný kandidát či kandidátka v komisi na starosti.

Mezi země, u nichž už je jasné, že hodlají nabídnout stávajícího komisaře, patří třeba Rakousko. Už potvrdilo novou nominaci nynějšího komisaře pro rozšíření Johannese Hahna. Pokračovat mají i "těžké váhy" stávajícího Junckerova týmu - klíčovou osobou i v nové komisi bude nizozemský nynější první místopředseda EK Frans Timmermans.

Stejně významnou pozici má zastávat nynější a zřejmě i budoucí dánská eurokomisařka Margrethe Vestagerová. Potvrzen je také zájem Bratislavy, aby za Slovensko v komisi dál působil Maroš Šefšovič, nyní místopředseda EK odpovědný za energetickou unii. Kabinet v Bulharsku odsouhlasil pokračování stávající komisařky pro digitální ekonomiku Mayi Gabrielové. Irská vláda potvrdila svůj zájem, aby zemi v EK dál reprezentoval nynější komisař pro zemědělství Phil Hogan. Lotyšsko opět nabízí nynějšího komisaře pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise.

Portfolia, která ale tito stávající komisaři dostanou v novém týmu se ale pravděpodobně změní - alespoň taková je obvyklá praxe.

Zkušenost se stávající komisí má do značné míry i řecký kandidát - vláda v Aténách totiž von der Leyenové nabízí jako komisaře nynějšího mluvčího EK Margaritise Schinase.

Jasný je už také španělský zástupce. O plánu, aby do čela unijní diplomacie nastoupil ministr zahraničí Josep Borrell, rozhodl přímo mimořádný summit EU počátkem měsíce.

Jasno mají i některé další země. Finsko nabídlo bývalou ministryni financí Juttu Urpilainenovou, Maďarsko europoslance a někdejšího ministra spravedlnosti Lászla Trocsányho, Lucembursko exministra práce Nicolase Schmita, Malta bývalou ministryni pro evropské otázky Helenu Dalliovou a Polsko šéfa prezidentské kanceláře Krzystofa Szczerského.

Slovinská vláda už do komise nominovala svého nynějšího velvyslance v Bruselu Janeze Lenarčiče. Kypr vyšle někdejší šéfku Parlamentního shromáždění Rady Evropy Stellu Kyriakidouovou.

Ostatní země zatím oficiální nominaci nepředložily, například z Francie ale zní jasná preference ohledně oblastí, které by chtěla Paříž obsadit. S portfoliem týkajícím se ochrany klimatu bývá v médiích spojováno jméno europoslance Pascala Canfina, zmiňováni jsou ale i další kandidáti.

Podobné je to v italském případě. Vláda v Římě, která je nyní s Bruselem často ve sporu třeba okolo hospodářských otázek či migrační problematiky, zvažuje šéfa úřadu vlády Giancarla Giorgettiho, zazněla ale i jména ministra zahraničí Enza Milanesiho či financí Giovanniho Trii.

Významnou politickou osobnost by von der Leyenové mohlo nabídnout Chorvatsko, zmiňován je totiž rovnou premiér Andrej Plenkovič. S několika jmény stávajících či bývalých ministrů - včetně ministra zahraničí Linase Linkevičiuse - podle diplomatů pracuje i Litva a několik různých možností dál zaznívá také ze Švédska či Rumunska.

Podle médií je naopak zřejmě jasné, že Portugalsko nabídne ministra plánování Pedra Marquese. Lisabon má přitom jasný zájem o portfolio týkající se regionální politiky a tedy unijních fondů.

Británie už podle nového premiéra Borise Johnsona s výběrem svého zástupce do nové komise nepočítá. Ta má začít pracovat od počátku listopadu, tedy přesně ve chvíli, kdy má Británie z unie odejít.

Mezi nominacemi tak zatím převažují muži. Von der Leyenová ale po svém potvrzení v europarlamentu jasně uvedla, že si ve svém týmu přeje rovné zastoupení mužů i žen a v případě potřeby nebude váhat a požádá hlavní města o nová jména. Šéfka nové komise pak jednotlivým členům svého týmu určí oblasti jejich odpovědnosti.

Každého z budoucích eurokomisařů čeká slyšení před příslušnými výbory europarlamentu a bývá pravidlem, že někteří neuspějí. Slyšení by měla být mezi 30. zářím a 8. říjnem. Komisi jako celek by pak měl europarlament definitivně potvrdit nejspíš na schůzi začínající 21. října.

Související

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.
Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropská komise Ursula von der Leyenová Věra Jourová

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 5 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy