Německo ustupuje od vyrovnaného rozpočtu? Vláda to prý zváží

Německé vládě se od roku 2014 daří zvyšovat veřejné výdaje bez vytváření nových dluhů, a to díky nezvykle dlouhému období růstu ekonomiky, rekordně vysoké zaměstnanosti a stoupajícím daňovým příjmům. Nyní však kvůli zpomalování hospodářského růstu a nízkým n

ákladům na půjčky sílí tlak na to, aby Německo za cenu malého rozpočtového deficitu přikročilo k dodatečné fiskální stimulaci ekonomické aktivity. Německo má v ústavě zakotvenu takzvanou dluhovou brzdu, podle které nesmí nové půjčky překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Podle zdroje Reuters je nyní zapotřebí zvolit takovou formu změny fiskální politiky, která by nevytvořila nadměrný tlak na rozpočet. "Jakmile totiž bude jasné, že nové dluhy již nejsou tabu, budou všichni natahovat ruce a chtít více peněz," uvedl zdroj. Dodal, že Berlín chce z tohoto důvodu nové půjčky striktně omezit pouze na program ochrany klimatu, který by měl kabinet kancléřky Angely Merkelové schválit příští měsíc.

Merkelová i ministr financí Olaf Scholz z koaliční sociální demokracie (SPD) dosud politiku vyrovnaného rozpočtu hájili s tím, že je důležité v období příznivého vývoje ekonomiky veřejný dluh snižovat a nezatěžovat budoucí generace novými půjčkami, a to zejména s ohledem na rychlé stárnutí německé populace.

Členové levicového křídla SPD nicméně Scholze vyzývají, aby pomocí nových půjček zvýšil investice. "(Vyrovnaný rozpočet) již není udržitelný," řekl agentuře Reuters nejmenovaný člen SPD. "Potřebujeme více investovat, zejména do infrastruktury a ochrany klimatu," dodal.

Mezinárodní měnový fond a Evropská komise už delší dobu Německo vyzývají, aby zvyšováním mezd a investic podpořilo domácí poptávku a přispělo tak ke snížení globální ekonomické nerovnováhy. Německo dosahuje v zahraničním obchodě výrazného přebytku, což ostře kritizuje například americký prezident Donald Trump.