Summit EU! Evropští lídři budou řešit záchranu Evropy

Brusel - Evropští lídři budou ve čtvrtek a v pátek na summitu Evropské unie diskutovat o možných řešeních dluhové krize eurozóny. Zároveň by se měl zřejmě zabývat změnami smluv o Evropské unii, a to především se zaměřením na užší a přísnější koordinaci rozpočtové politiky.

Investoři vidí poslední šanci na odvrácení rozpadu eurozóny právě v summitu Evropské unie. "Summit EU by kromě řešení krize EU měl přinést i diskuzi na téma rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020. Diskutovat se bude kromě jiného i o jednotné dani pro korporátní sektor, nebo o dani z finančních transakcí. Právě daň z finančních transakcí má tu sílu výrazně poškodit finanční systém EU. Stejně tak zavedení jednotné sazby daně pro korporátní sektor by odbouralo možnost jednotlivých zemí bojovat o zahraniční investory, což také není zrovna pozitivní," uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

V poslední době se často začíná hovořit o vytvoření fiskální unie v souvislosti s eskalujícími problémy dluhové krize, která zasáhla už i třetí největší ekonomiku eurozóny, Itálii, a v ohrožení je i ratingové hodnocení Francie. S problémy způsobenými dluhovou krizí se však setkalo již i Německo, jemuž se v nedávné minulosti nepodařilo prodat celý objem emitovaných dluhopisů, což mnozí považovali za skutečnou katastrofu.

Evropská ekonomika navíc podle nejnovější zprávy mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor's směřuje opět do recese. "Evropa se blíží recesi, jako první zasáhla Španělsko, Portugalsko a Řecko, a ekonomické problémy se nyní přelévají do jádra eurozóny - Francie a Německa," uvedl koncem minulého týdne hlavní evropský ekonom Standard & Poor's Jean-Michel Six.

Podle S&P se vyhlídky evropské ekonomiky v poslední době výrazně zhoršily, přičemž nejnovější statistická data naznačují, že Evropa směřuje zpět do recese. Agentura Standard & Poor's to uvedla před týdnem ve své nové zprávě s názvem Hospodářské vyhlídky Evropy: zpět do recese. Ekonomické problémy se podle ní přelévají z okraje eurozóny do jejího jádra. "Zdůrazňujeme, že rizika ohrožení ekonomického růstu jsou výrazná. Odhadujeme, že naše základní prognóza mírné recese má 60procentní pravděpodobnost, výraznější recese má pravděpodobnost 40procentní," dodal Six.

Agentura Standard & Poor's navíc opět zhoršila odhad růstu německé, italské a francouzské ekonomiky na příští rok. Německu nově předpovídá reálný růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,8 procenta, zatímco v předchozí prognóze odhadovala růst o jedno procento. Odhad růstu HDP ve Francii S&P snížila z 0,8 procenta na 0,5 procenta, u Itálie Standard & Poor's nově předpokládá růst o 0,1 procenta místo dřívějších 0,2 procenta.

V úterý navíc Standard & Poor's uvedla, že zvažuje snížení nejvyššího ratingu Evropského fondu finanční stability (EFSF) v případě snížení ratingů zemí s nejvyšší známkou AAA. S&P tak zařadila rating EFSF do tzv. režimu pozorování s negativním výhledem s tím, že rating EFSF by z nejvyšší úrovně AAA mohla snížit o jeden či dva stupně. Už v pondělí S&P přeřadila rating 15 zemí eurozóny do režimu pozorování s negativním výhledem. Do tří měsíců tak o nejvyšší rating může přijít například i největší evropská ekonomika - Německo. Standard & Poor's o hromadném snížení ratingových známek uvažuje především kvůli přetrvávající nejednotnosti evropských politiků při řešení dluhové krize. Snížení ratingu o jeden stupeň hrozí například i Německu, rating Francie by agentura mohla snížit dokonce až o dva stupně.

Francie a Německo chtějí zavést zákon o vyrovnaném rozpočtu a také transakční daně ve všech zemích eurozóny. "Nový společný právní rámec, plně v souladu s vnitřním trhem, by měl umožnit rychlejší pokrok v konkrétních oblastech," uvádí se podle středečních informací agentury Reuters ve francouzsko-německém dopisu zaslaném ve středu předsedovi Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi.

Podle agentury Bloomberg navíc v dokumentu, který je zároveň brán jako návrh dokumentu na summit Evropské unie, jenž bude ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, chtějí francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová prosadit zavedení stálého záchranného fondu, tzv. Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) od roku 2012 s potřebou 85procentní shody na jeho použití.

Hlavním záměrem tohoto dopisu je podle agentury Reuters požadavek na změny smlouvy o EU v souladu s úpravami prezidenta Sarkozyho a kancléřky Merkelové.

V řadě zemí a institucí budou podle německého vládního činitele muset změnit své postoje, aby lídři Evropské unie dosáhli na summitu EU dohody ohledně řešení dluhové krize eurozóny. "Můj pesimismus pramení z celkového obrazu, který vidím v tuto chvíli, kdy instituce a členské státy budou muset přehodnotit své postoje, aby umožnily změny v pravidlech, o které usilujeme," řekl agentuře Reuters ve středu vládní činitel pod podmínkou anonymity. Ten rovněž zopakoval názor německé vlády, že vydávání společného dluhopisu eurozóny by krizi nevyřešilo, naopak by ji mohlo prohloubit.

Berlín je stále pesimističtější ohledně šancí na dohodu o řešení dluhové krize eurozóny na summitu Evropské unie, protože některé vlády podle Německa nepochopily vážnost situace. "Máme dojem z mnoha rozhovorů v posledních dnech, že řada protagonistů ještě nepochopila, jak vážná je situace," řekl pro agenturu Reuters německý vládní úředník pod podmínkou anonymity.

Podle středečního vydání britského listu Financial Times byla na poslední chvíli před summitem Evropské unie, který se bude konat ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, zahájena jednání o vytvoření mnohem větší "palební síly" v rámci ochrany proti krizi. Ochrana EU před krizí by podle zdrojů Financial Times (FT) z EU mohla zahrnovat spuštění dvou oddělených prostředků určených na záchranu. Podle tohoto návrhu by určitou dobu mohl fungovat současný Evropský fond finanční stability (EFSF) zároveň s permanentním Evropským stabilizačním mechanismem (ESM). Další podporou by pak podle FT měly být posílené zdroje Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Tyto tři zdroje záchranného systému budou podle FT součástí pečlivě budovaného souboru a představitelé EU doufají, že tím zapůsobí na finanční trhy jen dva měsíce poté, co podobný summit nedokázal přesvědčit investory. Zároveň věří v zastavení prohlubování dluhové krize. Záchranný systém by mohl být zaveden spolu s návrhy na změny smlouvy o EU s mnohem tvrdšími rozpočtovými pravidly v eurozóně.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy