Summit EU! Evropští lídři budou řešit záchranu Evropy

Brusel - Evropští lídři budou ve čtvrtek a v pátek na summitu Evropské unie diskutovat o možných řešeních dluhové krize eurozóny. Zároveň by se měl zřejmě zabývat změnami smluv o Evropské unii, a to především se zaměřením na užší a přísnější koordinaci rozpočtové politiky.

Investoři vidí poslední šanci na odvrácení rozpadu eurozóny právě v summitu Evropské unie. "Summit EU by kromě řešení krize EU měl přinést i diskuzi na téma rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020. Diskutovat se bude kromě jiného i o jednotné dani pro korporátní sektor, nebo o dani z finančních transakcí. Právě daň z finančních transakcí má tu sílu výrazně poškodit finanční systém EU. Stejně tak zavedení jednotné sazby daně pro korporátní sektor by odbouralo možnost jednotlivých zemí bojovat o zahraniční investory, což také není zrovna pozitivní," uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

V poslední době se často začíná hovořit o vytvoření fiskální unie v souvislosti s eskalujícími problémy dluhové krize, která zasáhla už i třetí největší ekonomiku eurozóny, Itálii, a v ohrožení je i ratingové hodnocení Francie. S problémy způsobenými dluhovou krizí se však setkalo již i Německo, jemuž se v nedávné minulosti nepodařilo prodat celý objem emitovaných dluhopisů, což mnozí považovali za skutečnou katastrofu.

Evropská ekonomika navíc podle nejnovější zprávy mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor's směřuje opět do recese. "Evropa se blíží recesi, jako první zasáhla Španělsko, Portugalsko a Řecko, a ekonomické problémy se nyní přelévají do jádra eurozóny - Francie a Německa," uvedl koncem minulého týdne hlavní evropský ekonom Standard & Poor's Jean-Michel Six.

Podle S&P se vyhlídky evropské ekonomiky v poslední době výrazně zhoršily, přičemž nejnovější statistická data naznačují, že Evropa směřuje zpět do recese. Agentura Standard & Poor's to uvedla před týdnem ve své nové zprávě s názvem Hospodářské vyhlídky Evropy: zpět do recese. Ekonomické problémy se podle ní přelévají z okraje eurozóny do jejího jádra. "Zdůrazňujeme, že rizika ohrožení ekonomického růstu jsou výrazná. Odhadujeme, že naše základní prognóza mírné recese má 60procentní pravděpodobnost, výraznější recese má pravděpodobnost 40procentní," dodal Six.

Agentura Standard & Poor's navíc opět zhoršila odhad růstu německé, italské a francouzské ekonomiky na příští rok. Německu nově předpovídá reálný růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,8 procenta, zatímco v předchozí prognóze odhadovala růst o jedno procento. Odhad růstu HDP ve Francii S&P snížila z 0,8 procenta na 0,5 procenta, u Itálie Standard & Poor's nově předpokládá růst o 0,1 procenta místo dřívějších 0,2 procenta.

V úterý navíc Standard & Poor's uvedla, že zvažuje snížení nejvyššího ratingu Evropského fondu finanční stability (EFSF) v případě snížení ratingů zemí s nejvyšší známkou AAA. S&P tak zařadila rating EFSF do tzv. režimu pozorování s negativním výhledem s tím, že rating EFSF by z nejvyšší úrovně AAA mohla snížit o jeden či dva stupně. Už v pondělí S&P přeřadila rating 15 zemí eurozóny do režimu pozorování s negativním výhledem. Do tří měsíců tak o nejvyšší rating může přijít například i největší evropská ekonomika - Německo. Standard & Poor's o hromadném snížení ratingových známek uvažuje především kvůli přetrvávající nejednotnosti evropských politiků při řešení dluhové krize. Snížení ratingu o jeden stupeň hrozí například i Německu, rating Francie by agentura mohla snížit dokonce až o dva stupně.

Francie a Německo chtějí zavést zákon o vyrovnaném rozpočtu a také transakční daně ve všech zemích eurozóny. "Nový společný právní rámec, plně v souladu s vnitřním trhem, by měl umožnit rychlejší pokrok v konkrétních oblastech," uvádí se podle středečních informací agentury Reuters ve francouzsko-německém dopisu zaslaném ve středu předsedovi Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi.

Podle agentury Bloomberg navíc v dokumentu, který je zároveň brán jako návrh dokumentu na summit Evropské unie, jenž bude ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, chtějí francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová prosadit zavedení stálého záchranného fondu, tzv. Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) od roku 2012 s potřebou 85procentní shody na jeho použití.

Hlavním záměrem tohoto dopisu je podle agentury Reuters požadavek na změny smlouvy o EU v souladu s úpravami prezidenta Sarkozyho a kancléřky Merkelové.

V řadě zemí a institucí budou podle německého vládního činitele muset změnit své postoje, aby lídři Evropské unie dosáhli na summitu EU dohody ohledně řešení dluhové krize eurozóny. "Můj pesimismus pramení z celkového obrazu, který vidím v tuto chvíli, kdy instituce a členské státy budou muset přehodnotit své postoje, aby umožnily změny v pravidlech, o které usilujeme," řekl agentuře Reuters ve středu vládní činitel pod podmínkou anonymity. Ten rovněž zopakoval názor německé vlády, že vydávání společného dluhopisu eurozóny by krizi nevyřešilo, naopak by ji mohlo prohloubit.

Berlín je stále pesimističtější ohledně šancí na dohodu o řešení dluhové krize eurozóny na summitu Evropské unie, protože některé vlády podle Německa nepochopily vážnost situace. "Máme dojem z mnoha rozhovorů v posledních dnech, že řada protagonistů ještě nepochopila, jak vážná je situace," řekl pro agenturu Reuters německý vládní úředník pod podmínkou anonymity.

Podle středečního vydání britského listu Financial Times byla na poslední chvíli před summitem Evropské unie, který se bude konat ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, zahájena jednání o vytvoření mnohem větší "palební síly" v rámci ochrany proti krizi. Ochrana EU před krizí by podle zdrojů Financial Times (FT) z EU mohla zahrnovat spuštění dvou oddělených prostředků určených na záchranu. Podle tohoto návrhu by určitou dobu mohl fungovat současný Evropský fond finanční stability (EFSF) zároveň s permanentním Evropským stabilizačním mechanismem (ESM). Další podporou by pak podle FT měly být posílené zdroje Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Tyto tři zdroje záchranného systému budou podle FT součástí pečlivě budovaného souboru a představitelé EU doufají, že tím zapůsobí na finanční trhy jen dva měsíce poté, co podobný summit nedokázal přesvědčit investory. Zároveň věří v zastavení prohlubování dluhové krize. Záchranný systém by mohl být zaveden spolu s návrhy na změny smlouvy o EU s mnohem tvrdšími rozpočtovými pravidly v eurozóně.

Související

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.
Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 2 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 3 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 8 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy