Bankrot eurozóny? Nebo nová měna?

Zpráva nazvaná "Co se stane s eurozónou – možné scénáře pro rok 2012" analyzuje možné výsledky každého z těchto scénářů a odhaduje inflaci a hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny do roku 2016.

Při naplnění scénáře 1, tedy měnové expanzi by Evropská centrální banka dostala zelenou, aby poskytla významnou likviditu oslabeným ekonomikám. Předešla by tím podle PwC recesi eurozóny, úrokové sazby by zůstaly krátkodobě nízké, ale inflace by stoupla nad dvouprocentní cíl ECB. V důsledku by pak oslabilo i euro.

Pokud by byl pro nejvíce zadlužené země sjednán program dobrovolného bankrotu, tak by spustil dluhovou spirálu a prodloužil recesi trvající dva až tři roky. Výsledkem programu by podle PwC byl kumulovaný propad HDP eurozóny přibližně o pět procent.

Třetí možnost počítá s tím, že nejvíce zadlužené Řecko bude donuceno odejít z eurozóny. Následně by země trpěla výrazním zhoršením své ekonomiky, rychlou devalvací vlastní nové měny a prudkým nárůstem inflace. Eurozóna by se snažila chránit svou měnu prostřednictvím tvrdé rozpočtové disciplíny a jiných opatření zvyšujících důvěru investorů. Ani to by ale neodstranilo recesi, která by v eurozóně i tak trvala až dva roky.

Poslední, čtvrtou možností pak podle zprávy PwC je vytvoření nového měnového bloku. Musela by však nastat francouzsko-německá shoda na tom, že stávající eurozóna je neudržitelná. Ta by dláždila cestu pro nový, menší a pevněji regulovaný měnový blok. "Lze předpokládat, že ´nové euro´ dramaticky posílí a že nový blok bude těžit z boomu domácí poptávky. Ekonomiky, které jsou vyloučeny, trpí prudkým oslabením svých měn a vážnými ekonomickými problémy," odhaduje dopady tohoto čtvrtého scénáře zpráva.