Pád obrovského domina jako vrchol oslav pádu berlínské zdi

Na prostranství byly také tisíce obyvatel německého hlavního města, které od oslav začátku sjednocení země neodradil ani déšť a chladné počasí.

Českou republiku zastupoval prezident Václav Klaus s chotí a premiér Jan Fischer.

Slavnosti se také účastnili představitelé čtyř někdejších vítězných mocností, které si po 2. světové válce Berlín rozdělily na jednotlivé zóny. Za Rusko to byl prezident Dmitrij Medvěděv, Francii reprezentoval Nicolas Sarkozy, Británii ministerský předseda Gordon Brown, Spojené státy zastupovala americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová, ze záznamu promluvil ke shromážděným také americký prezident Barack Obama.

Čtveřice přítomných státníků přednesla krátké zdravice. Sarkozy, Medveděv, Brown i Clintonová shodně vyzdvihli význam pádu berlínské zdi. Podle nich předznamenal nejen sjednocení Německa, ale i celé Evropy.

Sarkozy hovořil o sjednocení starého kontinentu "ve svobodě a ve jménu svobody", kde Francie a Německo podle něj již nejsou nepřátelé a mají společnou zodpovědnost za budoucnost Evropy. Podle něj Berlíňané tím, že strhli zeď, pomohli revolucím v dalších zemích, od Československa až po Bulharsko.

Medvěděv zdůraznil především význam výročí pro Rusko. Uvedl dále, že doufá ve vícepolární svět a v to, že spory mezi Německem a Ruskem jsou již minulostí. "Byl to bod zvratu pro osud celého světa," řekl Medveděv o pádu berlínské zdi a popřál obyvatelům Berlína i celého Německa "Alles gute", tedy vše dobré.

Britský ministerský předseda Brown pak vyzdvihl, že berlínská zeď nepadla přičiněním politiků nebo diplomatů, ale díky "všem statečným a odvážným lidem" v Berlíně i v Německu. "Vielen Dank! (Děkuji srdečně)," uzavřel svůj krátký projev Brown.

Clintonová ve své zdravici připomněla "všechny zdi a ostnaté dráty", které po celém světě ve jménu svobody zbývá pobořit a zpřetrhat. Poté uvedla krátký projev prezidenta Obamy, který ke shromážděným promluvil ze záznamu, jež Clintonová do Berlína přivezla.

Obama v něm nejprve vyjádřil lítost nad tím, že se oslavy nemůže zúčastnit osobně. Také on pak vyzdvihl pád berlínské zdi jako "mezník svobody" a jako projev všech hodnot, které Spojené státy uznávají.

Pád zdi podle něj ukázal, že "tyranie se dá zlikvidovat".

"My Američané jsme podporovali národy na obou stranách železné opony," zdůraznil Obama. "Pokud byť jen jeden člověk není úplně svobodný, naše svoboda také není úplná," dodal americký prezident.

Jako poslední vystoupila německá kancléřka Angela Merkelová, která v rámci svého projevu připomněla nejen události, které se u Braniborské brány odehrávaly před dvaceti lety, ale také vzdálenější minulost - nástup fašismu v Německu.

"V noci 9. listopadu 1989 se splnil sen. Účastnilo se toho mnoho lidí. Ale nebylo by to možné bez statečnosti lidí v bývalém východním Německu," prohlásila Merkelová, která však zároveň upozornila, že 9. listopadu by si Němci měli připomínat také kvůli tzv. křišťálové noci, kdy v Berlíně v roce 1938 zahájili nacisti masové pronásledování Židů.

Všechny politiky před večerní "slavností svobody" přivítal ve svém berlínském sídle německý prezident Horst Köhler, který v krátkém proslovu označil pád berlínské zdi za "epochální obrat k svobodě a demokracii".

Vrcholem večera ale bylo svržení nově postavené zdi z tisíce dominových kostek stojící přesně v místech, kde kdysi stála berlínská zeď. Nová hradba z obřích kvádrů polystyrenu vedla od budovy spolkového sněmu k Postupimskému náměstí. Asi tisícovku dominových kostek vyzdobili umělci, prominenti a školáci. Na té české je autogram exprezidenta Václava Havla a Hurvínek. První kvádr domina porazil bývalý disident, pozdější polský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Lech Walesa.

Poté u Braniborské brány vystoupil zpěvák Jona Bon Jovi, berlínský státní orchestr a DJ Paul van Dyk představil hymnu "We are one“ složenou právě k 20. výročí pádu zdi. Oslavy zakončil obrovský ohňostroj.